K účinnosti zpětvzetí žaloby po vyhlášení (vydání) rozsudku odvolacím soudem

25.12.2014 16:46

§ 66 odst. 1, odst. 2 KatV (vyhl. č. 357/2013 Sb.)

§ 156 odst. 3, § 222a odst. 1 OSŘ

 

    Po vyhlášení (vydání) rozsudku odvolacím soudem již nelze účinně vzít žalobu zpět.

 

Usnesení NS z 22. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3601/2014

 

Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl žalobu o určení spoluvlastnictví k nemovitému majetku. K odvolání žalobců MS v Praze při jednání dne 7. 5. 2014 vyhlásil rozsudek, jímž ve věci samé potvrdil prvoinstanční rozsudek. Téhož dne, avšak po vyhlášení rozsudku odvolacího soudu, bylo do podatelny odvolacího soudu doručeno podání, kterým žalobci vzali žalobu v této věci zcela zpět. Odvolací soud poté usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podle odvolacího soudu byly splněny podmínky pro zrušení prvoinstančního rozsudku a zastavení řízení, neboť žalobci mohli vzít zpět žalobu do doby, než byla věc pravomocně skončena, tedy dokud nenabylo právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí; jestliže tak učinili v době, kdy byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu, který nebyl dosud účastníkům doručen, učinila tak včas.

 

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní i vedlejší účastníci na jejich straně dovolání, v němž vytkly odvolacímu soudu pochybení při řešení otázky zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby. Odvolací soud totiž opomenul, že zpětvzetí žaloby, jako právně účinný úkon, lze učinit pouze a výlučně v průběhu řízení. Dojde-li ke zpětvzetí žaloby po vyhlášení rozhodnutí soudu, jedná se o úkon po skončení řízení. Navíc soud je každým svým rozhodnutím vázán a nemůže je měnit, pokud výslovně občanský soudní řád nepřipouští jinak. Jestliže tedy odvolací soud veřejně vyhlásil rozsudek, byl jím vázán a nemohl již ani ve věci samé ani v řízení jakkoli rozhodovat.

 

Nejvyšší soud k dovolání žalovaných napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení; dovolání vedlejší účastnice na straně žalovaných z důvodu, že k podání dovolání proti rozhodnutí ve věci samé není subjektivně legitimována  a protože dovolání proti nákladovému výroku rozhodnutí odvolacího soudu nijak neodůvodnila -  odmítl).

 

Z odůvodnění: Podle §156 odst. 3 OSŘ jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán. Podle § 222a odst. 1 OSŘ vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li, odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

NS např. v usnesení z 22. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4086/2011, vyložil, že dojde-li ke zpětvzetí žaloby (návrhu) za odvolacího řízení, tedy v době ode dne podání odvolání do vyhlášení (vydání) rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, postupuje se podle § 222a OSŘ. Rovněž ÚS např. v usnesení z 9. 1. 2002, sp. zn. I. ÚS 264/01, vyložil, že ze vztahu § 208 a § 222 odst. 2 OSŘ lze logickým výkladem dovodit, že k účinnému zpětvzetí žaloby musí dojít dříve, než odvolací soud rozhodne, jinak by totiž vznikla situace, kdy by vedle sebe existovalo (meritorní) rozhodnutí soudu druhého stupně a zároveň usnesení o zastavení řízení. V usnesení z 4. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2146/11, pak ÚS (s ohledem na skutkové okolnosti posuzované případu uvedl následující: „Jakmile odvolací soud vyhlásil ve stěžovatelčině věci rozsudek, byl jím sám vázán dle ustanovení § 156 odst. 3 OSŘ. I když tento rozsudek nabyl právní moci až doručením (§ 159 OSŘ), je v mezidobí mezi vyhlášením a doručením rozsudku odvolacího soudu vyloučeno přiznat zpětvzetí žaloby jakoukoliv právní relevanci. Neexistuje totiž žádná norma (procesního) práva, která by v takovém případě umožňovala odvolacímu soudu svůj vlastní a již vyhlášený rozsudek zrušit, takže sám ústavní princip povolující orgánům státní moci (tedy i soudům) činit jen to, co jim je zákonem dovoleno, vylučuje správnost stěžovatelčina mínění, dle něhož soudy ‚nepostupovaly v souladu se zákonem‘, a tím i oprávněnost předloženého stížnostního žádání. Stěžovatelkou formulovaný právní názor by vedl ke zjevně absurdním důsledkům; žalobce (byť v některých případech jen za souhlasu ostatních účastníků řízení) v občanském soudním řízení by mohl po svém neúspěchu v odvolacím řízení vzít před doručením rozsudku odvolacího soudu účinně žalobu zpět, odstranit tím výsledek již ukončeného sporu a po neexistenci překážky rei iudicatae zahájit totéž řízení znovu. Nesnesitelnost takového ‚řešení‘, připouštějícího ve svém důsledku možnost nikdy nekončícího procesu, je nabíledni.“

Z vyloženého je tedy zřejmé, že odvolací soud při řešení otázky procesního práva se odchýlil od ustálené judikatury (nejen) NS a nezbylo tudíž, než přistoupit k vydání tohoto kasačního rozhodnutí, tj. ve smyslu § 243e odst. 1 OSŘ zrušit napadené usnesení odvolacího soudu a věc tomuto soudu dle odstavce 2 cit. par. vrátit k dalšímu řízení, neboť k jeho změně nebylo možno přistoupit již z důvodu absence vyjádření obsahu rozhodnutí ve výroku o zastavení řízení, jakož i nevyhotovení odvolacím soudem vyhlášeného rozsudku dne 7. 5. 2014. V tomto směru Nejvyšší soud odkazuje na svou judikaturu, podle které je výrazem ustálené rozhodovací praxe, že formulace výroku vydaného soudního rozhodnutí musí být určitá a srozumitelná, tedy že obsah vydaného rozhodnutí musí být z meritorního či nemeritorního výroku seznatelný. Poněvadž ustanovení § 167 odst. 2 OSŘ uvádí, že není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení rozsudku, a protože právní úprava rozhodnutí ve formě usnesení obsahové náležitosti výroku usnesení neobsahuje, uplatní se přiměřeně režim ustanovení § 155 odst. 1 OSŘ, upravující formu rozsudku, i na obsahové náležitosti výrokové části usnesení. Posledně uvedené ustanovení ve své první větě stanoví, že obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku (srov. např. usnesení NS z 6. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3107/2013).

 

Poznámky: Publikované rozhodnutí připomíná mezní okamžik pro účinné zpětvzetí žaloby v odvolacím řízení. V daném případě odvolací soud i přes vyhlášený (potvrzující) rozsudek nepřistoupil k vypracování jeho písemného vyhotovení a k jeho doručení účastníkům, jakoby vydán nebyl, a s ohledem na zpětvzetí žaloby nesprávně usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil. 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi senátu č. 30 Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    zleva trenér Krav Maga - Kapap Brno Miloš Tupý - http://kuc.cz/wvgydn (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý Anděl.pdf (287516)


twitter.com/Nejvyssisoud 


Databáze soudních rozhodnutí - http://www.judikatury.cz/


Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - http://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

26.10.2017 00:01

K aplikaci § 159a odst. 4 o. s. ř.

K aplikaci § 159a odst. 4 o. s. ř.   § 135 odst. 2, § 159a odst. 4 o. s. ř.        Vznikne-li mezi účastníky spor o určení vlastnictví k nemovitostem při žalobním tvrzení, že převodní smlouva je absolutně neplatná, přičemž otázka její neplatnosti byla již...

 Sbírka předpisů

 

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

 

 

 

Autorovy knihy