K povinnosti účastníka žádajícího osvobození od SOP řádně a pravdivě vyplnit prohlášení o jeho majetkových poměrech

14.09.2016 23:34

Následující usnesení Ústavního soudu může být inspirativní pro rozhodování obecných soudů o žádostech účastníků o přiznání osvobození od SOP:

 

     "Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s rozhodnutím obvodního soudu a městského soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a s rozhodnutím Nejvyššího soudu (sp. zn. 30 Cdo 609/2016) o odmítnutí dovolání. Jejich postupu konkrétně vytýká, že v situaci, kdy dospěly k závěru o neúplnosti a nevěrohodnosti jeho prohlášení, jej správně měly vyzvat k doplnění informací...

     Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že v případě pochybností o poměrech žadatele je povinností soudu jej vyzvat, a to zpravidla k vyplnění Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci vycházely obecné soudy ze skutečnosti, že stěžovatel toto potvrzení vyplnil a předložil sám, nebylo proto nutné jej opětovně vyzývat k vyplnění stejného formuláře, tím spíše, pokud je formulář (jak dokonce uvádí sám stěžovatel) opatřen vysvětlivkami. Pokud stěžovatel...nevyplnil žádné údaje, resp. proškrtal příslušné kolonky, musel si být vědom skutečnosti, že zamlčuje téměř všechny podstatné informace, a to jak o svém nemovitém majetku, tak i o svých příjmech. Teprve z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel příjem má, byť jde o příspěvky na živobytí a na bydlení přiznané Úřadem práce České republiky. Co se týče absence údajů o spoluvlastnickém podílu na nemovité věci, v níž stěžovatel bydlí, nemůže obstát ani jeho argument, že vysvětlivky k potvrzení nic o spoluvlastnických podílech neuváděly, pokud hovořily pouze o vlastnictví věci, příp. společném jmění manželů; i spoluvlastnický podíl je - v souladu s obecným chápáním - předmětem vlastnického práva. Ústavní soud se sice ztotožňuje s argumentací, že není spravedlivé po účastníkovi žádat prodej nemovité věci pro zaplacení soudního poplatku, nicméně obecné soudy tento závěr na žádném místě neučinily. K tomu Ústavní soud dodává, že stěžovatel jim ani nedal možnost jeho majetkové poměry objektivně posoudit, neboť ač věděl, že má vyplnit předepsané potvrzení a byl poučen o jednotlivých informacích, které v tomto potvrzení mají být obsaženy, vědomě tyto informace nesdělil...Z uvedených důvodů jsou rozhodnutí obecných soudů v souladu s právními předpisy a jejich odůvodnění jsou dostatečná." 

 

(Z odůvodnění usnesení Ústavního soudu ČR z 23. 8. 2016, sp. zn. III. ÚS 1894/16)

 

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 30 Cdo 609/2016:

 

30 Cdo 609/2016


 


U S N E S E N Í

 

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce Ing. M. Š., zastoupeného JUDr. Petrem Vašíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Útěchovská 47, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 1.905.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 182/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2015, č. j. 25 Co 258/2015-73, takto:

 

 

Dovolání žalobce se odmítá.

 

 


O d ů v o d n ě n í :

 

Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 29. května 2015, č. j. 10 C 182/2013-68, jímž soud žalobci nepřiznal osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení a zamítl jeho návrh, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce.

Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce neosvědčil své majetkové a osobní poměry, v důsledku čehož soud nemá ucelenou představu o jeho finanční situaci.

K odvolání žalobce uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně shora označeným usnesením potvrdil odvolací soud. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že pokud žadatel nedoloží věrohodným způsobem své osobní, výdělkové a majetkové poměry, jako se tomu stalo v této věci, soud další skutečnosti nezjišťuje, neboť prokázání těchto poměrů je výlučně na žadateli. Žalobce v čestném prohlášení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedl, že je nezaměstnaný, nemá žádný majetek, je evidován na Úřadu práce, neuvedl žádný zdroj příjmů ani žádné závazky. Za této situace proto odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce neosvětlil, z jakých zdrojů uspokojuje své základní životní potřeby, proč není zaměstnán, jaké důvody mu v tom brání apod.

 

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce (dále též „dovolatel“) blanketním dovoláním ze dne 11. srpna 2015, doručeným soudu prvního stupně dne 12. srpna t. r. Dovolatel současně požádal, aby mu soud prvního stupně ustanovil advokáta pro zastupování v dovolacím řízení.

Dovolatel byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. ledna 2016, č. j. 10 C 182/20013-83, vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení a zvolil si zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání.

Na tuto výzvu reagoval dovolatel již prostřednictvím svého advokáta, který v zastoupení dovolatele doplnil dovolání. V něm uplatnil dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř., přičemž předpoklad přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. dovolatel spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky (posouzení poměrů účastníka žádajícího přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolatel dále namítá, že podle ustálené praxe dovolacího soudu může žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti rozhodné pro osvobození uvést přímo ve svém návrhu. Pokud tak neučiní, soud jej k tomu vyzve, což se děje výzvou k vyplnění tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech.“ Právní závěr, že soud zpravidla z tohoto prohlášení vychází, neboť je natolik komplexní, že umožňuje vytvoření názoru o podmínkách osvobození od soudních poplatků, vyplývá např. z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. srpna 2010, sp. zn. 1 As 23/2009, na které ustáleně odkazuje Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“). Z citovaného rozhodnutí konkrétně vyplývá, že „vyzývá-li soud k uvedení všech těchto skutečností, nemůže tak činit z jiných důvodů, než že jsou všechny pro jeho rozhodnutí podstatné. Soud také zpravidla z tohoto prohlášení vychází, neboť je natolik komplexní, že umožňuje vytvoření názoru o podmínkách osvobození od soudních poplatků. Doplnění údajů k výzvě soudu není vyloučeno zejména tam, kde jsou údaje zjevně neúplné, např. v situaci, kdy podle prohlášení nemá žadatel žádné prostředky ani majetek a není jasné, z čeho uhrazuje své životní potřeby.“ Měl-li tudíž soud následně po obdržení vyplněného potvrzení pochybnosti o úplnosti informací odůvodňujících nepříznivé majetkové poměry dovolatele, měl jej (spolu s řádným poučením) vyzvat k tomu, aby mu je dovolatel blíže specifikoval a prokázal (tedy aby mu dovolatel doložil a prokázal, z jakých zdrojů uspokojuje své základní životní potřeby).

Z obsahu procesního spisu podle dovolatele vyplývá, že dovolatel postupoval v souladu se zákonem, kdy veškeré v tiskopisu předmětného potvrzení požadované údaje, úplně a pravdivě vyplnil. Z uvedeného je nesporné, že nesprávně byla posouzena otázka, byla-li žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodněna (osvědčena) poměry účastníka, když:

a) soud zjevně nepovažoval informace poskytnuté prostřednictvím formuláře potvrzení za natolik komplexní na to, aby podle nich mohl dojít k závěru, že předpoklady pro přiznání osvobození byly naplněny, a

b) za této situace pak, když soud sám tyto informace za dostatečné nepovažoval, nedostál soud povinnosti vyzvat dovolatele k doplnění dalších údajů, které požadoval.

Podle dovolatele správným posouzením věci by v daném případě bylo přiznání osvobození od soudních poplatků, a to na základě řádně vyplněného potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, které v daném případě poskytuje komplexní informace o nepříznivých majetkových poměrech dovolatele, případně doplněné k další výzvě soudu o další informace, které jsou pro rozhodnutí soudu podstatné.

Tím, že oba soudy považovaly nepříznivé majetkové a osobní poměry dovolatele za neosvědčené, posoudily nesprávně otázku naplnění předpokladů pro přiznání osvobození nesprávně a odchýlily se tím od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, kterou nerespektovaly a tímto nesprávným právním posouzením tak bylo dovolateli pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat jeho právo u soudu. Nepříznivá majetková situace tudíž představuje překážku přístupu k soudu, jak je vyloženo např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 99/2013. Závěrem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání žalobce není – jak bude rozvedeno níže – podle § 237 o. s. ř. přípustné.

V posuzované věci odvolací soud při přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně, který dovolateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh, aby mu soud ustanovil zástupce pro dovolací řízení, vycházel ze zjištění, které soud prvního stupně učinil z „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 421/2014-55 ze dne 08. ledna 2015.“ V tomto potvrzení dovolatel body II. (příjmy z pracovního /obdobného/ poměru), III. (příjmy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), IV. (příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti), V. (příjmy z hmotného a sociálního zabezpečení), VI. (další příjmy), VII (osobní majetek), VIII. (výdělkové a majetkové poměry manžela žadatele), IX. (závazky), proškrtl, přičemž bod X. (jiné okolnosti, které by mohly mít vliv na osvobození /výdělkové možnosti žadatele, nepříznivý zdravotní stav, déle trvající nemoc v rodině apod./) vyplnil následovně: „nezabývám se žádnou podnikatelskou činností, příjem – 0,- Kč, úspory – 0,- Kč, není mi znám zdroj, z něhož bych měl být schopen soudní poplatky a služby advokáta zaplatit, jsem v evidenci úřadu práce /Úřad práce Jihlava/.)“

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků soud vychází z žádosti a dokladů účastníka řízení, případně z dalších skutečností, jsou-li mu známy. Důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudních poplatků nese účastník řízení. Toto řízení ovšem nemůže stát na náročném a obsáhlém dokazování, neboť je předpokladem pro další postup, a proto musí být rychlé. Skutečnosti rozhodné pro osvobození účastník může uvést přímo ve svém návrhu; neučiní-li tak, soud jej k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění soudem zaslaného tiskopisu „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“. V něm uvádí příjmy z pracovního či obdobného poměru, z prací konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení, či z jiných zdrojů. Současně se předpokládá i uvedení osobního majetku větší ceny, výdělkových poměrů manžela žadatele a jiných okolností, které by mohly mít vliv na osvobození. Příjmy je pak nutno doložit potvrzením, u ostatních skutečností žadatel prohlašuje, že poskytl pravdivé údaje. Vyzývá-li soud k uvedení všech těchto skutečností, nemůže tak činit z jiných důvodů, než že jsou všechny pro jeho rozhodnutí podstatné. Soud také zpravidla z tohoto prohlášení vychází, neboť je natolik komplexní, že umožňuje vytvoření názoru o podmínkách osvobození od soudních poplatků. Doplnění údajů k výzvě soudu není vyloučeno zejména tam, kde jsou zjevně neúplné, např. v situaci, kdy podle prohlášení nemá žadatel žádné prostředky ani majetek a není jasné, z čeho uhrazuje své životní potřeby. Obsáhlé šetření je však v rámci této fáze řízení vyloučeno; ostatně pozdější zjištění nepravdivosti prohlášení je řešitelné odnětím osvobození (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 1 As 23/2009, které je veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu http://nssoud.cz). Při posuzování těchto majetkových poměrů je přitom pochopitelně esenciální poměřovat rozsah aktiv i pasiv a přihlížet ke všem (shora již vyloženým) právně významným okolnostem, které spoluurčují (mohou, respektive zpravidla budou spoluurčovat) celkový obraz poměrů osoby domáhající se přiznání osvobození od soudních poplatků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, které je veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz).

Z obsahu dovolatelem vyplněného potvrzení se sice pro soud prvního stupně (odvolací soud) podávalo procesně reagovat na dovolatelem uváděné informace, že nemá vůbec žádné příjmy, ani úspory, případnou výzvou, aby dovolatel soudu uvedl, z jakých příjmů tedy vlastně uspokojuje své základní životní potřeby, případně z čeho hradí běžnou údržbu nemovitosti, v níž bydlí a podle veřejně dostupných informací (údajů z katastru nemovitostí) má být jejím podílovým spoluvlastníkem, případně aby se vyjádřil k údajům vyplývajícím z živnostenského rejstříku, v němž k datu vydání dovoláním napadeného usnesení procházel jako podnikající subjekt „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Obory činnosti: Zprostředkování obchodu a služeb, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ (který mimochodem od 16. února t. r. by měl mít přerušené provozování živnosti), nicméně podstatná je také ta informace, kterou dovolatel stvrdil ve svém dovolání, a to, že všechny výše uvedené údaje v onom potvrzení vyplnil „úplně a pravdivě.“ Pak tedy lze přisvědčit odvolacímu soudu potud, že dovolatel věrohodným způsobem nedoložil své poměry, neboť z povahy věci je vyloučené, aby při nulovém příjmu či při absenci majetku mohl dovolatel uspokojovat své životní potřeby.

Poněvadž dovolatel ani v tomto dovolání nic nového o svých poměrech neuvedl, pak je třeba přisvědčit odvolacímu soudu, že dovolatel věrohodným způsobem neprokázal své majetkové poměry, které by umožňovaly učinit závěr o splnění předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků a odůvodňovaly ustanovení advokáta jeho zástupcem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2015, sp. zn. 22 Cdo 4530/2014).

Lze tedy uzavřít, že vyplní-li žadatel o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (z řad advokátů) prohlášení o svých majetkových a výdělkových poměrech s tím, že nemá žádné příjmy, žádný majetek ani závazky, přičemž i po výzvě soudu, aby uvedl, z čeho tedy vlastně uspokojuje své životní potřeby, bude procesně nečinný, případně stvrdí-li „správnost“ těchto jím vyplněných údajů v potvrzení, je třeba učinit závěr, že žadatel věrohodným způsobem neprokázal své (celkové) poměry (neboť z nějakých prostředků či z jiného materiálového zdroje žadatel musí uspokojovat své životní potřeby, takže jsou zde pochybnosti o věrohodnosti jím uváděných údajů).

Protože s přihlédnutím k daným okolnostem odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) v rámci odvolacího přezkumu správně vyhodnotil, že dovolatelem poskytnuté informace, nezbytné pro posouzení jeho žádosti o soudní liberaci a o ustanovení zástupce (z řad advokátů), který by jej zastupoval v dovolacím řízení, jsou nevěrohodné, nelze uzavřít, že by napadené rozhodnutí v řešení předmětné otázky verifikace celkových poměrů dovolatele pro výše uvedené rozhodnutí mělo kolidovat s judikovanými závěry dovolacího soudu a míjet se smyslem a účelem rozhodování v této materii.

Dovolání žalobce tudíž nebylo shledáno přípustným a bylo proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

 

 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi senátu č. 30 Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    zleva trenér Krav Maga - Kapap Brno Miloš Tupý - http://kuc.cz/wvgydn (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý Anděl.pdf (287516)

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - http://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

15.06.2017 15:03

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí K rozdílu mezi simulovaným právním úkonem (jednáním) a právním úkonem (jednáním), kterým se obchází zákon K posuzování platnosti darovacích smluv, v jejichž důsledku mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového...

 Sbírka předpisů

 

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

 

 

 

Autorovy knihy