K rozhodování soudu o návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce trpí-li navrhovatel duševní poruchou

02.03.2017 11:06

K rozhodování soudu o návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce trpí-li navrhovatel duševní poruchou

 

§ 138 o. s. ř.

 

      Při rozhodování o návrhu účastníka na osvobození od soudních poplatků, který trpí duševním onemocněním, resp. duševní poruchou, musí soud přihlédnout též k okolnostem týkajícím se zdravotního stavu navrhovatele a z toho případně plynoucích negativ, jež mohou (mají) vliv z hlediska jeho účasti v daném řízení a realizace jeho práv v řádném (spravedlivém) procesu, a to při zohlednění jeho majetkových poměrů.

 

     Sama okolnost existence duševní poruchy účastníka domáhajícího se přiznání osvobození od soudních poplatků nemusí bez dalšího vést k závěru o nezbytnosti soudní poplatkové liberace takto zdravotně postiženého účastníka a k nutnosti ustanovení zástupce (např. s ohledem na jeho majetkové poměry, jež mu umožňují zajistit si kvalifikované právní zastoupení standardním způsobem), když konečný závěr bude otázkou posouzení konkrétních okolností daného případu rozhodujícím soudem; učiněná zjištění a odpovídající hodnotící závěry přitom musejí seznatelně vyplývat z odůvodnění předmětného písemného vyhotovení takto vydaného soudního rozhodnutí.

 

Usnesení Nejvyššího soudu z 18. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3877/2016

 

     K věci: Soud prvního stupně usnesením žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků a dále zamítl jeho žádost o ustanovení právního zástupce. K odvolání žalovaného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

 

     Z odůvodnění: Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

     Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 99/2013, vyložil a odůvodnil právní názor, že osvobození od soudních poplatků může být přiznáno na jejich žádost fyzickým osobám, právnickým osobám, obcím nebo krajům. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.

     Jak vyplývá z reference obsahu dovoláním napadeného usnesení, odvolací soud nepřiznal relevanci tvrzenému špatnému zdravotnímu stavu dovolatele (jeho tvrzenému duševnímu onemocnění, resp. duševní poruše, v důsledku které má být dovolatel v invalidním důchodu), čímž se dostal do rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, která vychází naopak ze závěru, při posuzování poměrů účastníka z hlediska rozhodování o osvobození od soudních poplatků je nezbytné též přihlédnout k jeho zdravotnímu stavu.

     Trpí-li tedy dovolatel duševním onemocněním, resp. duševní poruchou, bylo nezbytné, aby odvolací soud při rozhodování pečlivě přihlédl k okolnostem týkajícím se zdravotního stavu dovolatele a z toho případně plynoucích negativ, jež mohou (mají) vliv z hlediska účasti dovolatele v daném řízení a realizace jeho práv v řádném (spravedlivém) procesu, a to při zohlednění jeho majetkových poměrů. Na druhé straně nutno zdůraznit, že sama okolnost duševní poruchy nemusí bez dalšího vést vždy k závěru o nezbytnosti soudní poplatkové liberace takto zdravotně postiženého účastníka a k nutnosti ustanovení zástupce (např. s ohledem právě na jeho majetkové poměry, jež mu umožňují zajistit si kvalifikované právní zastoupení standardním způsobem), když konečný závěr bude otázkou posouzení konkrétních okolností daného případu rozhodujícím soudem; učiněná zjištění a odpovídající hodnotící závěry přirozeně musejí seznatelně vyplývat z odůvodnění předmětného písemného vyhotovení vydaného soudního rozhodnutí.

 

 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi senátu č. 30 Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    zleva trenér Krav Maga - Kapap Brno Miloš Tupý - http://kuc.cz/wvgydn (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý Anděl.pdf (287516)

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - http://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

15.06.2017 15:03

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí K rozdílu mezi simulovaným právním úkonem (jednáním) a právním úkonem (jednáním), kterým se obchází zákon K posuzování platnosti darovacích smluv, v jejichž důsledku mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového...

 Sbírka předpisů

 

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

 

 

 

Autorovy knihy