(Nejen) o tvrzené lenosti a kuriozitě aneb další pohledy na NOZ

Obdržel jsem email od jednoho zaníceného studenta práv („zastánce NOZ“), který reagoval na můj stručný příspěvek (nejen) k novému občanskému zákoníku (NOZ) zde: https://kuc.cz/k7v10i Vyslovené myšlenky (nejmenovaného) studenta jsou natolik zajímavé a podnětné k zamyšlení, že jsem se je rozhodl publikovat:

„...Se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek na Vašem internetovém blogu Nový ministr spravedlnosti a nový občanský zákoník a Nový občanský zákoník. Sice vím, že diskuse kolem OZ a navazujících civilních kodexů již poněkud utichla, nicméně jsem si nemohl nevšimnout, že podobně jako většina odpůrců se dovoláváte každé příležitosti, abyste zdržel a odložil účinnost zákona. Přiznám se hned, jsem zastánce zákona. Myslím si totiž, že lepší pozdě než později. I slavný prof. Knapp psal tzv. velkou novelu v roce 1991 jen jako jako provizorium, ne jako souhrnnou novelu pro 21. století. Taky je lepší když už ne předehnat, tak aspoň dohnat to, co jsme zaspali (buďme upřímní, z toho nešťastného období socialismu není moc na co navazovat). Chci se jen
zeptat, v čem konkrétně (tj. ve které ustanovení) je ten zákon tak hrozný a taková tragédie pro právní řád. Je to snad to, že každý má právo brát se o
štěstí sebe a své rodiny? Nebo že každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého? Nebo že každé ustanovení lze vykládat jen v
souladu s Listinou? Teď trošku manipuluji, já vím, argument je naplatný.

   Ale v čem konkrétně, který očíslovaný paragraf, je tak nesrozumitelný a nečitelný, že to způsobí tak závažné finanční a jiné škody? Kupříkladu daně
se mění snad každý měsíc, přičemž všichni ví, že náklady na změnu systému jsou často vyšší než získaný výběr navíc, tak 1) myslíte, změna formulářů
apod. v horizontu skoro 2 let společnosti zatíží víc, než změny daňového účetnictví v horizontu 2 měsíců? a 2) myslíte, že nebude přece jen na
dlouhou dobu jednodušší interpretovat jeden kodex, dohledatelně pramenící ze zahraničí a judikatury, než řešit obligatorní obchody, ochranné klauzule
a zda je úprava v ObchZ komplexní nebo nekomplexní? Myslíte, že tento stav je nějak výhodnější, když proč tomu tak je kromě pár odborníků dodnes
nerozumí nikdo ani u nás, a už vůbec ne v zahraničí?
    Z argumentů proti jsem atrahoval dva základní - je to dlouhé a nové, přičemž oba se dají zredukovat na prostou lenost učit se něco nového, v určitém
směru i sobectví (budu s tím mít problémy, nelíbí se mi to, všem se to má nelíbit). Jinými slovy: je to nové, neznám to, je toho hodně ---> nelíbí
se mi to ---> je to špatný zákon. Nejde spíše o to, že jsou špatní právníci? To je jako říct, (odpustťte pokud Vám vkládám slova do úst, což
určitě dělám) že tomu osmiletému dítěti se ve školce líbí, zná tam všechny učitelky, tak proč ho zatěžovatnovými povinnostmi ve škole, i když
vrstevníci jsou dávno jinde a řeší daleko závažnější problémy. Obecně mám taky trochu pocit, že to dokládá malost českého myšlení, které rádo
zabředává do nedůležitostí, i když všichi ostatní jsou už dávno jinde.
    Někdy to i vypadá, že s přijetím nového zákona mají soudci a advokáti strach (nebo pocit), že se znevažuje jejich práce se starým zákonem, nebo
že to byla zbytečná práce, což není zdaleka pravda. Zejména v divokých 90. letech ta práce byla více než záslužná a myslím, že o tom nikdo
nepochybuje, taky určitě bude na co navazovat a pochybuji, že by se pojem dobré mravy začal vykládat jinak, jen jejich role v novém zákoně. Ale dnes
už jsme jinde, potřebujem se trochu posunout, zato budou mít advokáti a soudci nové žně. V čem je dnes výhoda když vím, že právo na náhradu škody z obliby nemám, oproti tomu když ji mám, ale divně napsanou? Věřím, že u Vás tato tyto skryté důvody lenosti, sobeckosti ani strachu nejsou dány a pokud jsem to někde jakkoli naznačil, tak se hluboce omlouvám a jednoznačně to popírám.“

    V předchozí době byla již vyslovena řada kritických poznámek k připravované úpravě civilního kodexu. Dokonce tak učinili např. i někteří učitelé z brněnské právnické fakulty. České soudce z lenosti učit se NOZ určitě podezírat nelze. Soudci, kteří oponovali připravované nové úpravě civilního kodexu, si totiž - vedle předmětné skupiny např. advokátů – uvědomovali, že v situaci, kdy stát potřebuje šetřit a ze všech stran je vyslovován požadavek na předvídatelnost soudního rozhodování, může ukvapené přijetí tak závažného zákoníku přivodit nemalé potíže v právní (soudní) praxi. Sama skutečnost, že se zde představí nové objemné dílo s místy (nejen) archaickým jazykem a (z pohledu výkladu a aplikace) tomu odpovídající reglementací, záruku kvality – podle některých praktiků – prostě nedává. V těchto okamžicích ovšem je zbytečné věnovat čas rozboru „kvality“ NOZ z pohledu nějakých dílčích připomínek, neboť otázka jeho reálného dosazení, ve vazbě na související předpisy, by měla být právě tím (silným) impulsem vedoucím k vážnému zamyšlení nad odložením jeho účinnosti. Ještě je čas v tomto směru něco smysluplného vykonat, i když je mi známo, že komentáře NOZ se již pomalu dokončují a komerční duch na tomto poli jistěže každým dnem značně posiluje (https://kuc.cz/9ko5ae,  https://kuc.cz/a9j81u, https://kuc.cz/l3voxu). Právě o to víc by se mělo naslouchat těm osobnostem, které mají v oboru práva (také) evropský rozhled a vyslovily svůj názor na kvalitu NOZ. Jednou z těchto osobností je nepochybně prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., soudkyně Tribunálu Soudního dvora Evropské unie, která k NOZ mj. uvedla (shrnula – uvádím zde ve stručnosti - své výhrady):

• Kompletní změna českého soukromého práva přinese občanům i podnikatelům velké náklady a problémy.

• NOZ je poměrně málo kompatibilní s evropskými trendy.

• V NOZ použití velkého množství vzorů (zahraničních zákonů) způsobilo, že NOZ není dostatečně vnitřně jednotný.

• Projevila se nezkušenost autorů s legislativní prací; mám spíše dojem, že autoři NOZ více ustupovali tlakům politickým nebž odborně právnickým.

• NOZ je tak kuriózní, že způsobí stejné problémy, jako bychom převzali zákon ze zahraničí. Navíc ale nebudeme mít jakoukoli pomoc pro výklad předpisů, jako je literatura nebo judikatura soudů. Všechno začne zase od nuly. Nový občanský zákoník a ještě více zákon o obchodních korporacích jsou velmi nedokonalá díla. Kdybychom převzali zákoník, který má za sebou stoletou zkoušku životem, byla by to lepší cesta.
  
  (zdroj: Nový občanský zákoník je kuriózní, Hospodářské noviny, 20. 7. 2012, rozhovor)