Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu nepřijalo stanovisko ve věci omezení svéprávnosti člověka ve výkonu jeho volebního práva

12.01.2017 01:58

    Na včerejším zasedání OOK NS nebylo přijato stanovisko ve věci omezení svéprávnosti člověka ve výkonu jeho volebního práva, neboť ani jeden ze zpracovaných návrhů (zde http://kuc.cz/a793n5 a zde http://kuc.cz/wa3c3e) neobdržel potřebných počet hlasů v kolegiu. Další postup (zřejmě pověření třetího člena kolegia zpracováním nového návrhu stanoviska) učiní předseda civilního kolegia na únorovém zasedání kolegia. 

     Došlo k tomu, čeho jsem se obával. Přípomínám, co jsem v listopadu loňského roku napsal poté, co nebylo hlasováno v kolegiu o přijetí zpracovaného návrhu stanoviska:

       

      "I když předmětem programu včerejšího zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu bylo také projednání návrhu stanoviska sp. zn. Cpjn  23/2016 k rozsudkům soudů ve věci omezení svéprávnosti člověka a jejich dopadu na výkon volebního práva, k hlasování o tomto návrhu zatím nedošlo. Vzhledem k závažnosti daného tématu byl totiž pověřen další člen k vypracování oponentního návrhu stanoviska, které by mělo předložit argumentaci vedoucí naopak k závěru, že obecné soudy jsou oprávněny rozhodovat o omezení svéprávnosti ve výkonu volebního práva člověka, i když příslušné volební zákony v rámci zakotvené překážky práva volit odkazují na institut omezení svéprávnosti, který je explicitně koncipován na omezení člověka právně jednat, navíc v soukromoprávní oblasti.

 

     Z proběhnuvší diskuze v kolegiu zatím v drtivé většině vyzněl názor, že výkon volebního práva není právním jednáním, v jednom případě člen kolegia prezentoval (ve shodě s jeho předchozí písemnou připomínkou) zase názor, že v rámci tzv. zbytkové pravomoci by soudy měly o omezení svéprávnosti ve výkonu volebního práva člověka rozhodovat. Ze strany asi tří členů kolegia zazněl názor, že by předložený návrh stanoviska v této věci měl být dopracován o argumenty, které se objevují v písemném vyjádření zpracovatele stanoviska k uplatněným připomínkám z tzv. vnějších připomínkových míst.

 

     Z mého pohledu ke škodě věci nakonec o předloženém návrhu stanoviska hlasováno nebylo, ač pouze dva členové kolegia podali k tomuto návrhu písemné připomínky (v jednom případě jako nesouhlas s věcným řešením problému ve stanovisku s tím, že naopak by ve stanovisku měl být zaujat názor, že soudy jsou oprávněny v této materii rozhodovat, ve druhém případě - kromě určitých formulačních výhrad - jako podnět k dopracování stávajícího návrhu stanoviska o další právní argumentaci, jež by právní názor vyložený ve formulované právní větě /a navíc oproštěný od latinského výrazu "delege lata", který se v právních větách publikovaných rozhodnutí v tzv. Zelené sbírce dosud nikdy nepoužíval/ silnějši podepřel).

 

      Řešení daného problému se tedy odsouvá na pozdější zasedání civilního kolegia, podle mého odhadu možná na jeho lednové či únorové zasedání v příštím roce." (viz  http://vrcha.webnode.cz/news/stanovisko-k-problematice-rozhodovani-soudu-o-omezeni-svepravnosti-ve-vykonu-volebniho-prava-cloveka-dosud-prijato-nebylo/)

    

      Situace se tak zcela zbytečně zkomplikovala, neboť oponentní návrh stanoviska vytvořil v zásadě dva protichůdné názorové "tábory", u nichž lze velmi těžko hledat kompromis.

 

       Oponentní návrh stanoviska zaujímá právní názor, že k rozhodování soudu o omezení svéprávnosti člověka ve výkonu jeho volebního práva (roz. zbavení jeho volebního práva!!!) postačí, pokud tzv. volební zákony stanoví překážku omezení svéprávnosti v této oblasti a byť toliko v poznámce pod čarou odkazují na příslušné paragrafy nového občanského zákoníku upravujícího institut omezení svéprávnosti.

 

      Jenže nový občanský zákoník absolutně nic nestanoví o možnosti soudu omezit svéprávnost člověka ve výkonu jeho volebního práva, neboť (pochopitelně) jeho úprava směřuje k soukromoprávnímu jednání člověka.

 

     Podle oponentního stanoviska by tudíž soudy vlastně neměly k dispozici žádný materiální podklad k rozhodování o omezení svéprávnosti člověka ve výkonu jeho volebního práva a měly by se řídit toliko (dle mého názoru formulačně těžkopádně vyznívajícím) zněním onoho (zatím stále jen návrhu) stanoviska.

 

       Oproti tomu druhý názorový tábor říká asi toto: Čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nám jasně stanoví, že  státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Jestliže tedy občanský zákoník, ani jiný právní předpis výslovně nestanoví pravidla pro omezení svéprávnosti ústavou chráněného volebního práva člověka, pak není možné přistupovat ke zbavení volebního práva tak pochybným způsobem, že absenci této úpravy nahradíme formulací přijatého stanoviska!!!

 

      Uvedl jsem, že při loňském listopadovém zasedání kolegia nebylo - oproti předchozí praxi - hlasováno o zpracovaném návrhu stanoviska, že soudy nejsou oprávněny rozhodovat o omezení svéprávnosti člověka ve výkonu jeho volebního práva, neboť takový postup explicite nestanoví žádný právní předpis a opačný postup by se příčil ústavním předpisům. Opravdu nevím, jaké okolnosti vedly k tomu, že nebyl dán průchod tomuto postupu a namísto toho (s tak zjevně vyznívající snahou) - oproti předchozí praxi a přijaté proceduře - bylo projednávání odročeno za účelem zpracování oponentního stanoviska s opačným názorem.

 

     V této zatím patové situaci by bylo nejvhodnější, pokud by příslušný senát Ústavního soudu při rozhodování o některé z dalších ústavních stížností ve věci omezení svéprávnosti člověka zaujal právní názor i k problematice omezení svéprávnosti člověka ve výkonu volebního práva. Tím by se celá věc v podstatě vyjasnila.

 

      Naplňuje se to, co jsem již před nějakou dobu opakovaně vyložil na těch stránkách i v poslední své knize. Tím, jak narůstá počet členů civilního kolegia, se stává toto těleso de facto neflexibilní a strnulé z hlediska dynamického hledání řešení palčivých právních problémů. Postupné zvětšování tohoto tělesa a podpůrného aparátu nejenže přináší značné finanční zatížení státu, aniž by se dostavoval očekávaný výsledek, ale vede k tomu, že se postupně vytrácejí prvky, jež by měly být spojeny s výkonem takového tělesa - dynamika, flexibilita a schopnost co nejrychlejšího projednávání a rozhodování palčivých právních problémů.

 

       A řešení daného problému? To spatřuji v zásadní revizi dovolacího řízení tak, aby Nejvyšší soud rozhodoval skutečně v podstatných právních věcech, a dále v zásadním personálním zúžení tohoto tělesa. Tím by se mohla dostavit očekávaná judikatorní dynamika, ustálenost a s tím spojená rostoucí prestiž tohoto tělesa, resp. soudu. Jde ale, bohužel, o nepravděpodobnou variantu, takže časem se bude postupně zvyšovat počet členů tohoto tělesa v závislosti na zvyšující se dovolací agendě,  s čímž se bude zvyšovat rozkolísanost mezi jednotlivými senáty (např. v procesních věcech) a strnulé sjednocování judikatury civilním kolegiem. Judikatorní hypertrofie, kdy tzv. Zelená sbírka bude "zasypána" množstvím rozhodnutí, která soudní praxe nebude ani schopna v praxi reálně reflektovat, jistěže nepřinese efekt, který by se očekával od početně útlejšího a dynamicky fungujícího vrcholného tělesa. Lze k tomu ještě doplnit i vztah Ústavního soudu, který podle mého názoru stále více se vkládá do výkladu podústavního práva, včetně třeba předpokladů přípustnosti dovolání atd., čímž dochází (již delší dobu) k zastíňování Nejvyššího soudu, což jistěže jde na vrub prestiže tohoto soudu (povšimněte si, jak narůstá počet ústavních stížností a jak se rozrůstá obecné přesvědčení, že není ani rozhodující, co a jak rozhodne Nejvyšší soud, nýbrž to, jak se k danému problému postaví Ústavní soud; tento fenomén za prvního či druhého personálního obsazení Ústavního soudu v podstatě neexistoval, takže asi je něco špatně a mělo by se to nějak smysluplně řešit).

    A úplně na závěr: v médiích uváděný dopis nevládních organizací coby vyjádření k projednávaným návrhům stanoviska  - zde: kuc.cz/3i1e9qkuc.cz/1tog7y - členům kolegia přeposlán nebyl (patrně došel pozdě a nebyl již prostor k jeho rozeslání), takže do příštího zasedání bude dostatek času, aby jim přeposlán byl a mohli se s jeho obsahem seznámit. 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi senátu č. 30 Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    zleva trenér Krav Maga - Kapap Brno Miloš Tupý - http://kuc.cz/wvgydn (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý Anděl.pdf (287516)


twitter.com/Nejvyssisoud 


Databáze soudních rozhodnutí - http://www.judikatury.cz/


Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - http://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

26.10.2017 00:01

K aplikaci § 159a odst. 4 o. s. ř.

K aplikaci § 159a odst. 4 o. s. ř.   § 135 odst. 2, § 159a odst. 4 o. s. ř.        Vznikne-li mezi účastníky spor o určení vlastnictví k nemovitostem při žalobním tvrzení, že převodní smlouva je absolutně neplatná, přičemž otázka její neplatnosti byla již...

 Sbírka předpisů

 

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

 

 

 

Autorovy knihy