Program zasedání OOK Nejvyššího soudu ČR, které se bude konat dne 16. 5. 2012

 Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR bude na svém nejbližším zasedání, tj. dne 16. 5. 2012,   projednávat následující rozhodnutí navržená k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek:

Poř. č. 1

            Usnesení, jímž bylo za řízení před soudem prvního stupně přiznáno účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, platí jen do pravomocného skončení řízení; na dovolací řízení se nevztahuje.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 242/2012)

Poř. č. 2

            Majitel směnky vlastní, splatné na viděnou, se může úspěšně domáhat jejího zaplacení vůči směnečnému rukojmímu i tehdy, nebyla-li ve lhůtě jednoho roku od data vystavení předložena výstavci k placení.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 806/2010)

Poř. č. 3

              Insolvenčním soudem ve smyslu ustanovení § 2 písm. b) insolvenčního zákona je krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení vedené na majetek konkrétního dlužníka. Přihláška pohledávky podaná u jiného krajského soudu je ve smyslu ustanovení § 173 odst. 4, věty druhé, insolvenčního zákona přihláškou podanou u jiného než insolvenčního soudu.

Přihlásí-li věřitel pohledávku vůči dlužníku u jiného než insolvenčního soudu, je pohledávka přihlášena včas do insolvenčního řízení pouze tehdy, jestliže jiný než insolvenční soud odevzdá přihlášku nejpozději posledního dne lhůty určené k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku orgánu, který má povinnost ji doručit insolvenčnímu soudu.

            (Usnesení Nejvyššího soudu  ze dne 29. 2. 2012, sen. zn. 29 NSCR 3/2012)

Poř. č. 4

              Dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené.

Seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených.

Pro výsledek řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku dlužníka není významné, že insolvenční soud osvědčil úpadek dlužníka, ačkoliv věřitelský insolvenční návrh měl vady, pro které mohl být odmítnut dle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.

            (Usnesení Nejvyššího soudu  ze dne 1. 3. 2012, sen. zn. 29 NSCR 38/2010)

Poř. č. 5

            Je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je na místě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. Je-li pak žalobcem posléze zjednána náprava spočívající v označení žalovaného jako České republiky (kraje, obce), lze odtud usuzovat na původně vadnou žalobu (§ 43 o. s. ř.), kterou žalobce sám zhojil.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011)

Poř. č. 6

            Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném od 1. 5. 2000 do 31. 12. 2007, lze na základě seznamu přihlášek pro zjištěnou pohledávku, kterou úpadce výslovně nepopřel, po zrušení konkursu vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění, došlo-li ke zrušení konkursu způsoby uvedenými v ustanovení § 44 odst. 1 a 2 uvedeného zákona; takový postup však není možný, došlo-li ke zrušení konkursu způsobem uvedeným v ustanovení § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 1 tohoto zákona.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 374/2010)

Poř. č. 7

            Rozhodčí doložka uzavřená mezi společností a hlavním akcionářem, obsažená ve smlouvě o převzetí jmění hlavním akcionářem, ostatní akcionáře společnosti, kteří stranou této smlouvy nejsou, nezavazuje.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1387/2009)

Poř. č. 8

            Spor ze vztahu mezi podnikatelem a pojišťovnou, který se týká podnikatelské činnosti podnikatele, je věcí obchodní.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 32 Cdo 975/2011)

Poř. č. 9

            Plněním bez právního důvodu (jako skutkové podstaty bezdůvodného obohacení) je i majetkový prospěch získaný vlastníkem nemovitosti na úkor subjektu, který na zhodnocení nemovitosti vynaložil určité majetkové hodnoty, ačkoliv investující subjekt měl mylně za to, že plnění poskytuje osobě, která se pod falešnou identitou neoprávněně vydávala vůči investujícímu subjektu za vlastníka nemovitosti a vůči skutečnému vlastníku nemovitosti za dodavatele a inkasovala od vlastníka cenu za provedené zhodnocení nemovitosti.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2262/2009)

Poř. č. 10

            Popření pohledávky konkursního věřitele správcem konkursní podstaty co do požadované sazby úroku z prodlení umožňuje soudu, aby – shledá-li výhradu neplatnosti ujednání o sazbě úroku z prodlení důvodnou – žalobu o určení pravosti pohledávky zamítl (jen) v rozsahu, v němž požadovaná sazba úroku z prodlení převyšovala zákonnou sazbu úroku z prodlení.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4704/2010)

Poř. č. 11

            Odvolání likvidátora soudem je ve smyslu § 71 odst. 4 obch. zák. namístě jen tehdy, porušuje-li likvidátor své povinnosti závažným způsobem, či porušuje-li je opakovaně. Pouze drobná či nevýznamná porušení povinností, která řádný a rychlý průběh likvidace neohrožují, důvodem pro odvolání likvidátora nejsou. Rozhodl-li příslušný soud na základě návrhu likvidátora a jím předložených dokladů o prohlášení konkursu a o zamítnutí návrhu na zrušení konkursu, nemůže být správnost těchto rozhodnutí, stejně jako správnost postupu likvidátora při podání návrhu na prohlášení konkursu, podrobeno přezkumu v řízení o odvolání likvidátora. Skutečnost, že likvidátor nesestavil soupis jmění, popřípadě zahajovací účetní rozvahu při vstupu družstva do likvidace, je pro posouzení toho, zda porušil podstatným způsobem zákonem stanovené povinnosti, velmi významná. Nebránily-li likvidátorovi v sestavení tohoto soupisu objektivní okolnosti, jde nepochybně o velmi závažné porušení jeho povinností; to se týká i situace, kdy sice likvidátor soupis jmění sestavil, ale nesplnil povinnost zaslat jej společníku, který o něj požádal. Zakáže-li soud likvidátorovi předběžným opatřením nakládat s majetkem družstva, je likvidátor povinen nařízené předběžné opatření respektovat. Neučiní-li tak, porušuje závažným způsobem své povinnosti.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011)

Poř. č. 12       

Není-li znám dědic spoluvlastnického podílu zemřelého podílového spoluvlastníka, je přípustné, aby žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla podána proti jeho neznámému dědici.

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4947/2008)

Poř. č. 13       

Ujednání ve smlouvě o nájmu bytu,  že nájemné se každoročně zvýší o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem, představuje dohodu o zvyšování nájemného, jež brání aplikaci zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, na takový nájemní vztah.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4677/2009)

Poř. č. 14

            Přijme-li advokát do „úschovy“ peníze klienta, tedy spravuje-li jeho majetek, případně část majetku účelově vymezenou, nestává se tím dlužníkem osoby, které má podle ujednání s klientem peníze vydat. Tato osoba není účastníkem právního vztahu advokáta a jeho klienta. Výjimku představuje tzv. svěřenecká smlouva (inominátní kontrakt ve smyslu § 51 obč. zák.), kterou uzavírají s advokátem všechny strany závazkového právního vztahu.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3077/2010)

Poř. č. 15

            Písemné oznámení dosavadního člena družstvu o převodu členství ve smyslu § 230 obch. zák. (ve spojení s písemným souhlasem nabyvatele členství) je právním úkonem, neboť s tímto projevem vůle zákon spojuje vznik/zánik konkrétních práv a povinností zúčastněných subjektů (přechod členských práv a povinností na nabyvatele ve vztahu k družstvu). To, že dohoda o převodu členských práv a povinností byla uzavřena, jsou strany dohody povinny družstvu oznámit. Odmítá-li dosavadní člen družstva učinit oznámení o převodu, může se nabyvatel členských práv a povinností domáhat splnění této povinnosti návrhem na nahrazení projevu vůle

            (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1367/2011)

Poř. č. 16

            Uvede-li žalovaný ve vyjádření podle ustanovení § 114b o. s. ř., aniž by zpochybňoval skutková tvrzení žalobce, právní důvody, na nichž staví svoji obranu, které mohou představovat právní důvody bránící vzniku uplatněného práva, nenastává fikce uznání uplatněného nároku a ve věci nelze rozhodnout rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu  ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4426/2011)

Poř. č. 17

            V úvahu přicházejícímu dědici se ve smyslu ustanovení § 464 obč. zák. musí od soudu (soudního komisaře) dostat poučení o náležitostech, o způsobu a o účincích odmítnutí či neodmítnutí dědictví tak, aby mu bylo zřejmé, co je smyslem a účelem takového právního úkonu a jaká situace nastane ohledně dědického podílu, který se uvolní v případě, že dědické právo (dědictví) odmítne.

            (Usnesení Nejvyššího soudu  ze dne 22. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2149/2009)

Poř. č. 18

            Usnesení shromáždění vlastníků jednotek o volbě člena (členů) výboru společenství je důležitou záležitostí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3706/2010)

Poř. č. 19

            Absolvent Policejní akademie České republiky v Praze oboru policejní management a kriminalistika nesplňuje podmínku získání vysokoškolského vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva uvedenou v ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (ve znění účinném do 31. srpna 2009) pro zápis do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 583/2010)

Poř. č. 20

            Muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, neztrácí právní mocí rozsudku soudu o osvojení dítěte jinou osobou aktivní legitimaci domáhat se určení svého otcovství, ledaže by šlo o osvojení nezrušitelné. I kdyby bylo jeho otcovství určeno, soud nemůže rozhodovat (v případě trvajících účinků osvojení) také o úpravě výchovy a výživy nezletilého dítěte.

            (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4795/2010)