Reakce Msp k rozhodnutí NS týkající se § 441 obč. zák.

04.01.2015 18:39

Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti  zde: portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=339889, bylo publikováno toto kritické vyjádření Msp:

 

"Nejvyšší soud prolomil text občanského zákoníku: sporný paragraf vyložil v rozporu se zákonem

 

Problematický § 441 nového občanského zákoníku předepisoval, aby některé plné moci měly formu notářského zápisu. Z nového usnesení Nejvyššího soudu (NS) ale vyplývá, že postačí, je-li plná moc udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen. Obdobnou úpravu paragrafu ovšem navrhovalo Ministerstvo spravedlnosti ve své „urgentní“ novele. Ačkoliv NS svým usnesením vyhověl námitkám z praxe, vnáší zásadní nejistotu do celého právního prostředí České republiky.

„Nejedná se o banální interpretační problém, opravu technické chyby či vyjasnění nepřesností. Vždyť Nejvyšší soud význam paragrafu zcela otočil, prolomil jeho původní význam. V situaci, kdy část politické reprezentace i odborné veřejnosti novelizaci zákoníku tvrdošíjně odmítá a NS musí přistupovat k podobným rozhodnutím, nutně dochází k rozkolísání právních jistot. Nevíme, čemu z NOZ můžeme věřit, co platí, a co ne,“ zdůraznil první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.

„Nevhodné či nejasné paragrafy jsou pak Nejvyšším soudem vykládány proti jejich původnímu obsahu, což je situace, před kterou jsme varovali,“ doplnil. „Již v létě tohoto roku, kdy jsme předložili první návrh verzi novely NOZ, jsme navrhli obecně stanovit, aby pro některá právní jednání, u nichž se vyžaduje forma veřejné listiny, postačovala písemná forma s úředně ověřeným podpisem. Tím by se navrátil stav, který de facto platil do konce roku 2013. Úpravu tohoto paragrafu ostatně obsahuje i aktuální návrh „urgentní“ novely,“ uvedl Robert Pelikán. Obzvláště šikanózní byl podle něj požadavek na notářsky ověřené plné mocí pro zahraniční zmocnitele. Museli často cestovat do České republiky jen za tím účelem, aby zde u tuzemského notáře sepsali plné moci za účelem správy svého majetku.

„Nyní jsme v situaci, kdy se po téměř roce platnosti NOZ dozvíme, že dodržování tohoto paragrafu bylo zbytečné a lidé i společnosti vynaložili zbytečné výdaje,“ upřesnil náměstek Pelikán. „Jsme teď v situaci, kdy u žádného ustanovení nevíme, zda náhodou jednou soudy nedospějí k závěru, že se nemá aplikovat. To je to, před čím jsme varovali, a co do značné míry měla odstranit námi připravovaná novela. Nový občanský zákoník musí být srozumitelný, pochopitelný, terminologicky jednotný. Musíme nalézt politickou i odbornou vůli změnit, co je třeba,“ uvedl závěrem Robert Pelikán.

18. prosince 2014                       Odbor legislativní MSp."

 

Msp tak reagovalo na usnesení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, v němž byl zaujat následující právní názor: 

 

"Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ.

Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání. To samozřejmě zmocniteli nebrání, aby plnou moc udělil ve formě notářského zápisu o právním jednání [jež zachová požadavek jak na písemnou formu, tak i na úřední ověření podpisu – srov. § 63 odst. 1 písm. e) a h) notářského řádu].

Z výše uvedeného současně plyne, že není-li plná moc k založení společnosti s ručením omezeným udělena v písemné formě nebo není-li podpis zmocnitele úředně ověřen, je neplatným právním jednáním; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 6 odst. 1 část věty za středníkem ZOK)."

 

Protože Msp není oprávněno přezkoumávat rozhodnutí NS, pokládám shora publikované vyjádření Msp za neadekvátní. Domnívám se, že v demokratickém a právním státě by ministerstvo spravedlnosti mělo být daleko od "hodnocení" rozhodnutí (natož Nejvyššího) soudu v tom směru, zda jím podaný výklad předmětného zákonného ustanovení byl či nebyl učiněn  v rozporu se zákonem. Může jistě uvést, že se s vyloženým právním názorem v konkrétním rozhodnutí např. neztotožňuje a za tím účelem předložit odborné i laické veřejnosti právní argumenty, které jej k takovému názoru vedou. Ovšem sdělovat veřejnosti, že Nejvyšší soud výklad konkrétního paragrafu nového občanského zákoníku vyložil v rozporu se zákonem, je přinejmenším přístupem necitlivým a neprozíravým, neboť u části veřejnosti může vzbuzovat pochybnosti nad plněním role (Nejvyššího) soudu. Přitom i ministerskému úředníkovi koncipujícímu uvedený text vyjádření k cit. rozhodnutí muselo být zřejmé, že uvedené rozhodnutí bude ještě na půdě Nejvyššího soudu podrobeno pečlivé kritice, neboť je uvedeným senátem navrhováno k publikaci do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jinými slovy řečeno, k tomuto rozhodnutí se budou vyjadřovat nejen všichni členové občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu a soudy nižších stupňů, ale také právnické fakulty, Česká advokátní komora, a celá řada dalších subjektů, včetně Ministerstva spravedlnosti.

 

Již dříve jsem upozorňoval na okolnost, že ne vždy se může "krýt" výklad paragrafů nového občanského zákoníku učiněný jeho tvůrci či autory NOZ s výkladem zaujatým soudy. Je ovšem třeba vždy vážit slova, resp. formulace při "hodnocení" přijatých soudních rozhodnutí, obzvláště, pokud vyložené právní závěry představují prvotní soudní výklad, byť ze strany Nejvyššího soudu, avšak jeho příslušného "malého" (tříčlenného) senátu, kdy takto zaujatý právní názor ještě neprošel jistou korekcí občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu. Civilní kolegium totiž (tím, že takové rozhodnutí případně neschválí k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, což se nezřídka stává) nemusí se zaujatým právním názorem onoho "malého" senátu v předmětném rozhodnutí (z různých důvodů) souhlasit; v takovém případě to bude pro právní praxi zásadní impuls při následné interpretaci sporného paragrafu v dalších případech.

Štítky:

Zpět