Úvodní stránka > Výběr a příprava justičních čekatelů

Výběr a příprava justičních čekatelů

07.12.2017 23:23

Ročník 2017

SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY

PROFIL PŘEDPISU:

Titul předpisu:: Vyhláška o výběru, přijímání a přípravné službě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce

Citace: 382/2017 Sb.	Částka: 134/2017 Sb.
Na straně (od-do): 4314-4319	Rozeslána dne: 23. listopadu 2017
Druh předpisu: Vyhláška	Autoři předpisu: Ministerstvo spravedlnosti
Datum přijetí: 14. listopadu 2017	Datum účinnosti od: 1. ledna 2018
Platnost předpisu: ANO	Pozn. k úč.:

Hesla rejstříku:: (budou doplněna až po uzavření ročníku podle věcného rejstříku redakce Sbírky zákonů)
Vydáno na základě:: 6/2002 Sb.
Předpis mění:
Předpis ruší:: 303/2002 Sb.; 172/2003 Sb.; 188/2007 Sb.

Text předpisu:

382
VYHLÁŠKA
ze dne 14. listopadu 2017
o výběru, přijímání a přípravné službě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 109 odst. 2, § 111 odst. 3 a § 114 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů:

ČÁST PRVNÍ
VÝBĚR JUSTIČNÍCH ČEKATELŮ
§ 1
Registrace do evidence

(1) Zájemce o přijetí do přípravné služby justičních čekatelů (dále jen "zájemce") se registruje do evidence zájemců o přijetí do přípravné služby justičních čekatelů (dále jen "evidence") na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (dále jen "ministerstvo").

(2) Evidenci vede a spravuje ministerstvo. Justiční akademie užívá data z evidence pro účely vstupního testu a zapisuje do evidence výsledky vstupního testu. Krajské soudy užívají data z evidence pro účely výběrových řízení do přípravné služby justičních čekatelů (dále jen "výběrové řízení") a zapisují do evidence výsledky výběrových řízení.

(3) Při registraci zájemce uvede

a): jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu elektronické pošty a kontaktní telefon,
b): údaje o dosaženém požadovaném vysokoškolském právnickém vzdělání, popřípadě o získaném akademickém titulu a o dosažení vědeckých nebo vědecko-pedagogických hodností,
c): prohlášení o státním občanství, prohlášení o bezúhonnosti a prohlášení o svéprávnosti,
d): obvod krajského soudu a konkrétní okresní soudy, v jejichž obvodu má zájem vykonávat přípravnou službu justičních čekatelů (dále jen "přípravná služba"); zájemce může uvést i více obvodů.

(4) Zájemce při registraci doloží údaje o dosaženém požadovaném vysokoškolském právnickém vzdělání podle odstavce 3 elektronickou kopií.

(5) Ministerstvo posuzuje úplnost registrace. K neúplné registraci se nepřihlíží.

(6) Registrace se považuje za přihlášku do výběrového řízení podle obvodu, který zájemce v registraci uvedl.

§ 2
Vstupní test

(1) Vstupním písemným testem (dále jen "vstupní test") se ověřují základní odborné znalosti a předpoklady zájemce pro přijetí do přípravné služby.

(2) Vstupní test zajišťuje a organizuje Justiční akademie ve spolupráci s ministerstvem.

Konání vstupního testu
§ 3

(1) Termín konání vstupního testu a kritéria hodnocení oznámí Justiční akademie nejméně 60 dnů před jeho konáním na internetových stránkách ministerstva.

(2) Justiční akademie pozve zájemce ke vstupnímu testu nejméně 30 dnů před jeho konáním v pořadí podle data registrace do evidence. Lhůta podle věty první může být se souhlasem zájemce zkrácena.

(3) Zájemce má právo být informován o jím dosažených výsledcích.

§ 4

(1) Zájemce, který se ze závažných důvodů nemůže účastnit konání vstupního testu v termínu, na který byl pozván, se Justiční akademii písemně omluví nejpozději do 5 dnů ode dne konání vstupního testu.

(2) Zájemce, který se ze závažných důvodů a včas omluvil z účasti na konání vstupního testu, je v evidenci zařazen na konec seznamu zaregistrovaných zájemců a pozván na vstupní test podle nového pořadí.

(3) Zájemce, který se bez včasné a důvodné omluvy nedostaví na konání vstupního testu, se považuje za zájemce, který ve vstupním testu nezískal žádný bod.

§ 5

(1) Vykonání vstupního testu je podmínkou pro účast ve výběrovém řízení. Výsledek vstupního testu je platný po dobu 3 let ode dne konání vstupního testu.

(2) Zájemce může vstupní test opakovat nejdříve za 12 měsíců ode dne vykonání předchozího vstupního testu.

§ 6
Údaje vedené v evidenci

(1) V evidenci jsou vedeny údaje o zájemci podle § 1 odst. 3, údaje o pozvání ke vstupnímu testu, účasti nebo neúčasti na vstupním testu, údaje o omluvách a údaje o výsledcích vykonaných vstupních testů.

(2) Zájemce oznámí ministerstvu neprodleně změnu údajů podle § 1 odst. 3. Zájemce oznámí ministerstvu, že již nemá zájem být evidován jako zájemce. Ministerstvo oznámené údaje zaznamená do evidence. Údaje o zájemci, který již nemá zájem být evidován jako zájemce, se uchovávají po dobu 3 let od oznámení této skutečnosti.

§ 7
Vyhlášení výběrového řízení

(1) Výběrové řízení vyhlašuje předseda krajského soudu po projednání s ministerstvem podle potřeby obsazení volných míst justičních čekatelů (dále jen "čekatel").

(2) Výběrové řízení se vyhlašuje prostřednictvím evidence. Vyhlášení výběrového řízení obsahuje také kritéria hodnocení. Výběrové řízení se vyhlašuje nejméně 14 dnů před konáním písemného testu.

(3) Výběrové řízení zahrnuje písemný test a pohovor před komisí příslušného krajského soudu (dále jen "přijímací pohovor"). Předseda krajského soudu může rozhodnout o tom, že výběrové řízení písemný test nezahrnuje; namísto toho stanoví, jaký počet bodů ze vstupního testu je nezbytný k postupu k příjímacímu pohovoru. Informaci o tom uvede ve vyhlášení výběrového řízení. Pokud výběrové řízení nezahrnuje písemný test, musí být vyhlášeno nejméně 14 dnů před konáním příjímacího pohovoru.

(4) Uchazečem o přijetí do přípravné služby (dále jen "uchazeč") je každý zájemce, který vykonal vstupní test, a v případě, že výběrové řízení nezahrnuje písemný test, ten zájemce, který dosáhl stanoveného počtu bodů. Uchazeč má právo být informován o jím dosažených výsledcích v jednotlivých etapách výběrového řízení.

§ 8
Pozvánka

(1) Předseda krajského soudu pozve všechny uchazeče, kteří označili příslušný obvod krajského soudu jako obvod, ve kterém mají zájem vykonávat přípravnou službu, k písemnému testu prostřednictvím evidence.

(2) V případě, že výběrové řízení nezahrnuje písemný test, předseda krajského soudu pozve ty uchazeče, kteří dosáhli ve vstupním testu stanoveného počtu bodů a označili příslušný obvod krajského soudu jako obvod, ve kterém mají zájem vykonávat přípravnou službu, k přijímacímu pohovoru prostřednictvím evidence.

§ 9
Omluva

(1) Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit písemného testu nebo přijímacího pohovoru a svoji neúčast písemně omluví nejpozději do 5 dnů ode dne konání písemného testu nebo přijímacího pohovoru, bude mu stanoven náhradní termín pro absolvování písemného testu nebo přijímacího pohovoru. Uchazeč se v jedné etapě výběrového řízení může omluvit podle věty první jen jednou; písemný test nebo přijímací pohovor v náhradním termínu se koná nejdéle do 14 dnů od původního termínu.

(2) Uchazeče, který se bez včasné a důvodné omluvy nezúčastní písemného testu nebo příjímacího pohovoru, předseda krajského soudu z výběrového řízení vyřadí. Předseda krajského soudu zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

(3) Uchazeči, který se bez včasné a důvodné omluvy dvakrát nezúčastní písemného testu nebo příjímacího pohovoru v jednom nebo více výběrových řízeních, končí dnem druhé neúčasti platnost vstupního testu.

§ 10
Písemný test

(1) Písemným testem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do přípravné služby na základě jednotné metodiky zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem, zahrnující i způsob vyhodnocení výsledků písemného testu.

(2) Zahrnuje-li výběrové řízení písemný test, je jeho úspěšné absolvování podmínkou pro další účast uchazeče ve výběrovém řízení.

(3) Uchazeče, který při písemném testu neuspěl, předseda krajského soudu z výběrového řízení vyřadí. Předseda krajského soudu zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

§ 11
Přijímací pohovor

(1) Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do přípravné služby. Přijímací pohovor provádí komise složená ze soudců působících v obvodu příslušného krajského soudu. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává předseda krajského soudu tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen "zástupce Justiční akademie"), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho průběhu.

(2) Obsah přijímacího pohovoru a kritéria pro jeho hodnocení stanoví předseda krajského soudu na základě jednotné metodiky zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem.

(3) V přijímacím pohovoru komise posoudí doklad o dosaženém požadovaném vysokoškolském právnickém vzdělání, strukturovaný životopis a výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců. Součástí přijímacího pohovoru je rovněž předpokládané určení soudu, u něhož bude čekatel vykonávat přípravnou službu.

(4) Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni "navrhuje se k přijetí" nebo "nenavrhuje se k přijetí".

(5) Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením a jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie předsedovi krajského soudu.

ČÁST DRUHÁ
PŘIJETÍ UCHAZEČE DO PŘÍPRAVNÉ SLUŽBY
§ 12

(1) Uchazeče přijímá do přípravné služby předseda krajského soudu, přitom přihlíží k výsledkům vstupního testu, k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru; předseda krajského soudu též určí uchazeči místo výkonu přípravné služby.

(2) Předseda krajského soudu zašle uchazeči písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do přípravné služby. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do přípravné služby uvedena.

(3) Předseda krajského soudu zašle ministerstvu a Justiční akademii bez zbytečného odkladu seznam úspěšných uchazečů, kteří byli přijati do přípravné služby.

ČÁST TŘETÍ
OBSAHOVÁ NÁPLŇ A ORGANIZACE PŘÍPRAVNÉ SLUŽBY
§ 13

(1) Průběh přípravné služby se řídí věcným a časovým plánem přípravné služby (dále jen "plán přípravné služby").

(2) Plán přípravné služby musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce soudce sloužila zejména k

a): prohloubení odborných znalostí čekatele o hmotném i procesním právu,
b): rozvíjení schopností čekatele aplikovat právní předpisy v konkrétní věci,
c): získání znalostí o jednotlivých agendách vedených soudy a o jejich výkonu,
d): osvojení si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce soudce,
e): seznámení se s etickými principy vztahujícími se k výkonu funkce soudce.

(3) Plán přípravné služby sestavuje předseda krajského soudu po projednání s poradním sborem pro výchovu čekatelů (dále jen "poradní sbor").

§ 14

(1) Přípravná služba se vykonává u okresních a krajských soudů jako soudů prvního stupně.

(2) V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu u okresního nebo u krajského soudu. Čekatel je zpravidla přidělen v rámci přípravné služby k jednomu soudci. Na základě dohody s čekatelem, který vykonává přípravnou službu u okresního soudu, může být část jeho přípravné služby vykonávána u krajského soudu, nejvýše však po dobu 6 měsíců. Na základě dohody s čekatelem, který vykonává přípravnou službu u krajského soudu, může být část jeho přípravné služby vykonávána u okresního soudu, nejvýše však po dobu 6 měsíců.

(3) Součástí přípravné služby jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky organizované Justiční akademií a vzdělávací aktivity organizované krajskými soudy v rozsahu nejméně 2 dnů měsíčně. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem přípravné služby a se základními právními předpisy upravujícími činnost soudů. Adaptační kurz probíhá v prvních 6 měsících přípravné služby.

§ 15
Poradní sbor

(1) Průběh přípravné služby koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor ve spolupráci s Justiční akademií.

(2) Poradní sbor je poradním orgánem předsedy krajského soudu; je složen ze 3 až 5 členů, které jmenuje a odvolává předseda krajského soudu ze soudců působících v obvodu krajského soudu na dobu 3 let. Ke jmenování za člena poradního sboru je třeba souhlasu toho, kdo má být jmenován.

(3) Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku přípravné služby návrh hodnocení čekatele. Po skončení přípravné služby vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Závěrečné hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat odbornou zkoušku.

(4) Poradní sbor doporučuje čekatele na zahraniční studijní pobyty organizované Justiční akademií.

§ 16
Školitelé

(1) Průběh přípravné služby a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Přípravná služba se také zaměřuje na osvojení zásad profesní etiky.

(2) Školitele jmenuje a odvolává předseda krajského soudu ze soudců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci plánu přípravné služby.

(3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům předsedové krajských soudů ve spolupráci s předsedy okresních soudů.

(4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu přípravné služby, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení čekatele, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci. Osobní list čekatele sestavuje předseda krajského soudu. Osobní list čekatele je veden jako součást osobního spisu.

§ 17

(1) Čekatel se řídí pokyny předsedy soudu, určeného školitele a soudce, ke kterému byl přidělen, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem, účastní se plánem přípravné služby určených výchovně vzdělávacích akcí a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.

(2) Čekatel je oprávněn vyjadřovat se písemně k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci přípravné služby. Vyjádření čekatele je součástí osobního listu.

ČÁST ČTVRTÁ
ODBORNÁ JUSTIČNÍ ZKOUŠKA
§ 18

(1) Ze členů zkušební komise jmenuje ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být soudce.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh odborné justiční zkoušky (dále jen "odborná zkouška") a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Odborná zkouška je veřejná.

§ 19
Písemná část

(1) V písemné části odborné zkoušky vypracuje čekatel jedno rozhodnutí ve věci trestní, jedno rozhodnutí ve věci občanskoprávní nebo obchodní a jedno rozhodnutí ve věci správního soudnictví.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části odborné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části odborné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.

§ 20
Ústní část

(1) V úvodu ústní části odborné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část odborné zkoušky čekatele.

(2) Při ústní části odborné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

a): z ústavního práva,
b): z občanského práva hmotného a procesního,
c): z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,
d): z rodinného práva,
e): z trestního práva hmotného a procesního,
f): z obchodního práva,
g): ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,
h): z notářského řádu a exekučního řádu,
i): z jednacích řádů soudů, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.

(3) Při ústní části odborné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části odborné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a ve vnitřním a kancelářském řádu pro okresní a krajské soudy, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Čekatel může při ústní části odborné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části odborné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části odborné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.

§ 21
Výsledek odborné zkoušky

(1) Výsledek odborné zkoušky se hodnotí stupni "výtečně způsobilý", "způsobilý" a "nezpůsobilý". O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení "výtečně způsobilý".

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl odbornou zkoušku vykonat, od odborné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části odborné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.

(3) Výsledek odborné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení odborné zkoušky.

(4) O průběhu odborné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části odborné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

(5) Údaje o průběhu odborné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.

§ 22

Při hodnocení odborné zkoušky stupněm "nezpůsobilý" zkušební komise též určí, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování odborné zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.

ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 23
Přechodné ustanovení

Výběrová řízení vyhlášená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 24
Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.: Vyhláška č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů.
2.: Vyhláška č. 172/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů.
3.: Vyhláška č. 188/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2002 Sb., o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů, ve znění vyhlášky č. 172/2003 Sb.

§ 25
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.

Ročník 2017

SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY

PROFIL PŘEDPISU:

Titul předpisu:: Vyhláška o výběru, přijímání a čekatelské praxi právních čekatelů a o závěrečné zkoušce

Citace: 383/2017 Sb.	Částka: 134/2017 Sb.
Na straně (od-do): 4320-4325	Rozeslána dne: 23. listopadu 2017
Druh předpisu: Vyhláška	Autoři předpisu: Ministerstvo spravedlnosti
Datum přijetí: 14. listopadu 2017	Datum účinnosti od: 1. ledna 2018
Platnost předpisu: ANO	Pozn. k úč.:

Hesla rejstříku:: (budou doplněna až po uzavření ročníku podle věcného rejstříku redakce Sbírky zákonů)
Vydáno na základě:: 283/1993 Sb.
Předpis mění:
Předpis ruší:

Text předpisu:

383
VYHLÁŠKA
ze dne 14. listopadu 2017
o výběru, přijímání a čekatelské praxi právních čekatelů a o závěrečné zkoušce

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
VÝBĚR A PŘIJÍMÁNÍ PRÁVNÍCH ČEKATELŮ
§ 1
Vyhlášení a etapy výběrového řízení do čekatelské praxe

(1) Výběrové řízení do čekatelské praxe (dále jen "výběrové řízení") vyhlašuje krajský státní zástupce po projednání s Ministerstvem spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") podle potřeby obsazení volných míst právních čekatelů (dále jen "čekatel").

(2) Výběrové řízení se vyhlašuje na internetových stránkách ministerstva. Výběrové řízení se oznamuje na úřední desce všech krajských a okresních státních zastupitelství. Podrobné informace o výběrovém řízení obsahují také kritéria hodnocení a vzor přihlášky k účasti ve výběrovém řízení (dále jen "přihláška"). Výběrové řízení se vyhlašuje nejméně 30 dnů před termínem stanoveným pro podání přihlášek. Vyhlášení výběrového řízení obsahuje určení obvodu působnosti krajského státního zastupitelství, pro který se vyhlašuje výběrové řízení. Vyhlášení výběrového řízení dále obsahuje informaci o možnosti získání formuláře přihlášek k výběrovému řízení a podrobné informace o podmínkách účasti ve výběrovém řízení a o jeho průběhu v elektronické a listinné podobě a taktéž obsahuje termín pro podání přihlášek.

(3) Výběrové řízení zahrnuje posouzení přihlášky, písemný test, pohovor před komisí příslušného krajského státního zastupitelství (dále jen "přijímací pohovor") a ověření morálních vlastností uchazeče o přijetí do čekatelské praxe (dále jen "uchazeč"), které dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat. Krajský státní zástupce postupuje podle jednotné metodiky¹⁾ zpracované Justiční akademií a schválené ministerstvem.

(4) Uchazeč má právo být informován o jím dosažených výsledcích v jednotlivých etapách výběrového řízení.

(5) Pokud se uchazeč ze závažných důvodů nemůže účastnit některé z etap výběrového řízení a svoji neúčast písemně omluví nejpozději do 5 dnů od konání písemného testu nebo přijímacího pohovoru, bude mu stanoven náhradní termín pro její absolvování. Uchazeč se v jedné etapě výběrového řízení může omluvit podle věty první jen jednou; písemný test nebo přijímací pohovor v náhradním termínu se koná nejdéle do 14 dnů od původního termínu.

(6) Uchazeče, který se nezúčastní některé z etap výběrového řízení, příslušný krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

§ 2
Přihláška

(1) Uchazeč podává přihlášku v termínu stanoveném ve vyhlášení výběrového řízení ke krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu má zájem vykonávat čekatelskou praxi. Přihlášku a podrobné informace o výběrovém řízení poskytne uchazeči na jeho žádost ministerstvo, Justiční akademie, krajské nebo okresní státní zastupitelství.

(2) K přihlášce uchazeč připojí úředně ověřenou kopii dokladu o dosažení požadovaného vysokoškolského právnického vzdělání²⁾, popřípadě o získání akademického titulu a o dosažení vědeckých nebo vědecko-pedagogických hodností, prohlášení o jazykových znalostech, životopis, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce a další náležitosti stanovené jiným právním předpisem³⁾.

(3) Krajský státní zástupce posoudí úplnost přihlášky a dokladů, které je uchazeč povinen s přihláškou předložit. Nepředloží-li uchazeč řádně vyplněnou přihlášku nebo nepředloží-li všechny požadované doklady ani po výzvě a ve lhůtě stanovené k jejich doplnění, krajský státní zástupce uchazeče z účasti na výběrovém řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

§ 3
Písemný test

(1) Písemným testem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe.

(2) Úspěšné zvládnutí písemného testu je podmínkou pro další účast uchazeče ve výběrovém řízení.

(3) Uchazeče, který při písemném testu neuspěl, krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

§ 4
Přijímací pohovor

(1) Uchazeč se podrobí přijímacímu pohovoru, jehož cílem je celkové zhodnocení předpokladů uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe. Přijímací pohovor provádí komise složená ze státních zástupců působících v obvodu příslušného krajského státního zastupitelství. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává krajský státní zástupce tak, aby komise měla lichý počet členů. Přijímacího pohovoru se účastní Radou Justiční akademie pověřený zástupce Justiční akademie (dále jen "zástupce Justiční akademie"), který se na závěr přijímacího pohovoru písemně vyjádří k jeho průběhu.

(2) Přijímacím pohovorem se ověří odborné znalosti a předpoklady uchazeče pro přijetí do čekatelské praxe.

(3) Součástí přijímacího pohovoru je předpokládané určení okresního státního zastupitelství, u něhož bude uchazeč vykonávat čekatelskou praxi.

(4) Výsledek přijímacího pohovoru se hodnotí stupni "navrhuje se k přijetí" nebo "nenavrhuje se k přijetí".

(5) Výsledek přijímacího pohovoru předkládá komise spolu se stručným celkovým zhodnocením, jeho odůvodněním a s písemným vyjádřením zástupce Justiční akademie krajskému státnímu zástupci.

(6) Uchazeče hodnocené u přijímacího pohovoru stupněm "nenavrhuje se k přijetí" krajský státní zástupce z výběrového řízení vyřadí. Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o vyřazení z výběrového řízení.

ČÁST DRUHÁ
PŘIJETÍ UCHAZEČE DO ČEKATELSKÉ PRAXE
§ 5

(1) Uchazeče přijímá do čekatelské praxe příslušný krajský státní zástupce, přitom přihlíží k výsledkům předchozích etap výběrového řízení a k vyjádření zástupce Justiční akademie při přijímacím pohovoru; v případě přijetí uchazeče určí též místo výkonu čekatelské praxe.

(2) Krajský státní zástupce zašle uchazeči písemné oznámení o přijetí nebo nepřijetí do čekatelské praxe. Je-li jediným důvodem nepřijetí uchazeče nedostatek volných funkčních míst, musí být tato okolnost v písemném oznámení o nepřijetí do čekatelské praxe uvedena. V případě, že nedojde k přijetí uchazeče do čekatelské praxe, spolu s oznámením o nepřijetí se uchazeči vrátí též přihláška a připojené doklady. Údaje o uchazeči se uchovají po dobu 3 let od přijetí do čekatelské praxe.

(3) Krajský státní zástupce zašle ministerstvu a Justiční akademii bez zbytečného odkladu seznam úspěšných uchazečů, kteří byli přijati do přípravné služby.

ČÁST TŘETÍ
OBSAHOVÁ NÁPLŇ A ORGANIZACE ČEKATELSKÉ PRAXE
§ 6

(1) Průběh čekatelské praxe se řídí plánem čekatelské praxe, který sestavuje krajský státní zástupce po projednání s poradním sborem pro výchovu čekatelů (dále jen "poradní sbor").

(2) Plán čekatelské praxe musí být zaměřen tak, aby odborná příprava čekatele pro výkon funkce státního zástupce sloužila zejména k

a): prohloubení odborných znalostí čekatele o hmotném i procesním právu,
b): rozvíjení schopností čekatele aplikovat právní předpisy v konkrétní věci,
c): získání znalostí o jednotlivých agendách vedených státním zastupitelstvím a o jejich výkonu,
d): osvojení si procesních postupů a návyků nezbytných pro výkon funkce státního zástupce,
e): seznámení se s etickými principy vztahujícími se k výkonu funkce státního zástupce.

§ 7

(1) Čekatelská praxe se vykonává především u okresních státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství.

(2) Na základě dohody s čekatelem⁴⁾ a s příslušnými orgány nebo osobami může být v souladu s plánem čekatelské praxe část čekatelské praxe vykonána u vrchního státního zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, popřípadě i u advokáta, notáře, soudního exekutora, Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, finančního nebo katastrálního úřadu anebo jiného správního úřadu.

(3) V souladu s plánem čekatelské praxe vykonává čekatel čekatelskou praxi postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů nebo osob. Krajský státní zástupce může podle potřeby zabezpečení plánu čekatelské praxe prodloužit nebo zkrátit dobu výkonu čekatelské praxe u krajského státního zastupitelství, ne však o více než 2 měsíce. Minimální doba výkonu čekatelské praxe u okresního státního zastupitelství nesmí být tímto opatřením dotčena.

(4) V případě započtení doby předchozího výkonu právnické činnosti se doby výkonu čekatelské praxe upraví úměrně zkrácení celkové doby čekatelské praxe.

(5) Součástí čekatelské praxe jsou adaptační kurzy, semináře a přednášky, organizované Justiční akademií, a soustředění a cvičení, organizovaná krajskými státními zastupitelstvími. Adaptační kurz je zaměřen na seznámení čekatele s průběhem čekatelské praxe a se základními právními předpisy upravujícími činnost státních zastupitelství. Adaptační kurz probíhá v prvních 6 měsících čekatelské praxe.

§ 8
Poradní sbor

(1) Průběh čekatelské praxe koordinuje a na její výsledky dohlíží poradní sbor ve spolupráci s Justiční akademií.

(2) Poradní sbor je poradním orgánem krajského státního zástupce; je složen ze 3 až 5 členů, které jmenuje a odvolává krajský státní zástupce ze státních zástupců působících v obvodu krajského státního zastupitelství na dobu 3 let. Ke jmenování za člena poradního sboru je třeba souhlasu toho, kdo má být jmenován.

(3) Poradní sbor vypracuje po skončení prvního a druhého roku čekatelské praxe návrh hodnocení čekatele. Po skončení čekatelské praxe vypracuje poradní sbor návrh závěrečného hodnocení čekatele. Návrh závěrečného hodnocení se připojuje k žádosti čekatele o povolení vykonat závěrečnou zkoušku.

(4) Poradní sbor doporučuje čekatele na zahraniční studijní pobyty organizované Justiční akademií.

§ 9
Školitelé

(1) Průběh čekatelské praxe a její úroveň zajišťují po odborné a pedagogické stránce určení školitelé. Školitelé vedou čekatele též k tomu, aby si osvojili zásady profesní etiky.

(2) Školitele jmenuje a odvolává krajský státní zástupce z nejzkušenějších státních zástupců, kteří mají předpoklady k výchově čekatelů, v rámci plánu čekatelské praxe. Pro část čekatelské praxe vykonávané podle § 7 odst. 2 je určení školitele součástí dohody s příslušným orgánem nebo osobou.

(3) Vhodné podmínky pro práci s čekateli vytvářejí školitelům krajští státní zástupci ve spolupráci s okresními státními zástupci.

(4) Školitel zaznamenává do osobního listu čekatele údaje o místě výkonu čekatelské praxe, jejím časovém a věcném průběhu, hodnocení čekatele, o překážkách v práci a omluvené nepřítomnosti v práci. Osobní list čekatele vystavuje krajský státní zástupce. Osobní list čekatele je veden jako součást osobního spisu.

§ 10
Čekatelé

(1) Čekatel se řídí pokyny vedoucího státního zástupce a určeného školitele, plní jimi uložené úkoly za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a jiným právním předpisem⁵⁾, účastní se výchovně vzdělávacích akcí určených plánem čekatelské praxe a doplňuje a prohlubuje si své odborné znalosti samostatným studiem.

(2) Čekatel je oprávněn vyjadřovat se písemně k záznamům ve svém osobním listu a k obsahu a kvalitě vzdělávacích akcí organizovaných v rámci čekatelské praxe. Vyjádření čekatele je součástí osobního listu.

ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA
§ 11

(1) Ze členů zkušební komise⁶⁾ jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti jejího předsedu. Předsedou zkušební komise musí být státní zástupce.

(2) Předseda zkušební komise řídí průběh závěrečné zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

(3) Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů.

(4) Závěrečná zkouška je veřejná.

§ 12

(1) V písemné části závěrečné zkoušky vypracuje čekatel obžalobu, jiné rozhodnutí nebo návrh v trestní věci anebo návrh nebo jiné podání v občanskoprávní věci, v níž je oprávněno působit státní zastupitelství, a odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.

(2) Čekatel je povinen vypracovat rozhodnutí samostatně. Jako pomůcku je čekatel oprávněn v průběhu písemné části závěrečné zkoušky použít pouze právní informační systém poskytnutý ministerstvem. Porušení povinnosti pracovat samostatně nebo použití nedovolených pomůcek je důvodem k vyloučení čekatele ze závěrečné zkoušky; o vyloučení rozhodne zkušební komise.

(3) Úkol, který je předmětem písemné části závěrečné zkoušky, si čekatel vylosuje z předem stanovených zadání.

(4) Doba trvání písemné části závěrečné zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je čekatel povinen odevzdat písemnou práci tomu, kdo koná dozor, a to i v případě, že není dokončena.

§ 13

(1) V úvodu ústní části závěrečné zkoušky zhodnotí předseda zkušební komise písemnou část závěrečné zkoušky čekatele.

(2) Při ústní části závěrečné zkoušky se zjišťují znalosti čekatele

a): z ústavního práva,
b): z občanského práva hmotného a procesního,
c): z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,
d): z rodinného práva,
e): z trestního práva hmotného a procesního,
f): z obchodního práva,
g): ze správního soudnictví a správního práva hmotného a procesního,
h): z finančního práva,
i): z notářského řádu a exekučního řádu,
j): z jednacích řádů soudů a státního zastupitelství, z jejich vnitřních a kancelářských řádů a z organizace soudů a státního zastupitelství.

(3) Při ústní části závěrečné zkoušky se u čekatele zjišťuje též základní znalost práva Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

(4) Při ústní části závěrečné zkoušky se přihlíží též k celkové orientaci čekatele v právním řádu a v kancelářském řádu státního zastupitelství, ke schopnosti čekatele správně aplikovat a interpretovat právní předpisy a rovněž k jeho slovnímu projevu.

(5) Čekatel může při ústní části závěrečné zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu jen se souhlasem předsedy zkušební komise.

(6) Ministerstvo vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u ústní části závěrečné zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, u kterých je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(7) Doba trvání ústní části závěrečné zkoušky každého čekatele nesmí přesáhnout 2 hodiny.

§ 14

(1) Výsledek závěrečné zkoušky se hodnotí stupni "výtečně způsobilý", "způsobilý" a "nezpůsobilý". O hodnocení rozhoduje zkušební komise při neveřejné poradě hlasováním. Hlasuje se nejprve o tom, zda čekatel je způsobilý nebo nezpůsobilý, u čekatelů, kteří byli uznáni jako způsobilí, pak o hodnocení "výtečně způsobilý". Rozhodnutí zkušební komise je konečné.

(2) Za nezpůsobilého se vždy považuje čekatel, který odmítl závěrečnou zkoušku vykonat, od závěrečné zkoušky v jejím průběhu bez závažných důvodů odstoupil nebo byl v průběhu písemné části závěrečné zkoušky vyloučen anebo se bez včasné a důvodné omluvy k odborné zkoušce nedostavil. Omluva se považuje za včasnou, pokud byla zkušební komisi písemně oznámena nejpozději 5 dní po konání odborné zkoušky.

(3) Výsledek závěrečné zkoušky oznámí předseda zkušební komise čekateli bezprostředně po ukončení porady podle odstavce 1. Ministerstvo zašle čekateli osvědčení o úspěšném složení závěrečné zkoušky.

(4) O průběhu závěrečné zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 1 týdne od ukončení ústní části závěrečné zkoušky protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise; protokol předá předseda zkušební komise do 3 dnů ode dne jeho vyhotovení ministerstvu.

(5) Údaje o průběhu závěrečné zkoušky se uchovávají po dobu 3 let.

§ 15

Při hodnocení závěrečné zkoušky stupněm "nezpůsobilý" zkušební komise též určí, zda a v jakém rozsahu je čekatel při opakování závěrečné zkoušky povinen opakovat i její písemnou část.

ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.

____________________________________________________________

1)

§ 13d písm. g) zákona č. 283/1993 Sb.

2)

§ 17 odst. 1 a § 33 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb.

Čl. III bod 1 zákona č. 14/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.

3)

Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

4)

§ 43a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

5)

§ 33 odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb.

§ 11 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

6)

§ 34 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb.

Ročník 2017

SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY

PROFIL PŘEDPISU:

Titul předpisu:: Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

Citace: 384/2017 Sb.	Částka: 134/2017 Sb.
Na straně (od-do): 4326-4327	Rozeslána dne: 23. listopadu 2017
Druh předpisu: Vyhláška	Autoři předpisu: Ministerstvo spravedlnosti
Datum přijetí: 14. listopadu 2017	Datum účinnosti od: 1. ledna 2018
Platnost předpisu: ANO	Pozn. k úč.:

Hesla rejstříku:: (budou doplněna až po uzavření ročníku podle věcného rejstříku redakce Sbírky zákonů)
Vydáno na základě:: 6/2002 Sb.; 141/1961 Sb.; 99/1963 Sb.; 292/2013 Sb.; 182/2006 Sb.
Předpis mění:: 37/1992 Sb.
Předpis ruší:

Text předpisu:

384
VYHLÁŠKA
ze dne 14. listopadu 2017,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 113 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), § 468 a 469 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 539/2004 Sb., podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., podle § 515 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a podle § 431 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb., vyhlášky č. 268/2003 Sb., vyhlášky č. 202/2007 Sb., vyhlášky č. 315/2007 Sb., vyhlášky č. 168/2009 Sb., vyhlášky č. 457/2009 Sb., vyhlášky č. 438/2011 Sb. a vyhlášky č. 322/2013 Sb., se mění takto:

1. V nadpisu § 6 se slova "justičními čekateli," zrušují.

2. V § 6 odst. 1, 2, 3 a 6 se slova "justiční čekatele a" zrušují.

3. V § 6 odst. 4 se slova "a justiční čekatelé" zrušují.

4. V § 6 odst. 5 se slova "nebo justiční čekatele" zrušují.

5. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisu znějí:

"Úkony konané justičními čekateli
§ 6a

Justiční čekatel v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou

a)

vedení jednání ve věci samé,

b)

rozhodování ve věci samé formou rozsudku,

c)

rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo rozhodování v

1.: řízení o úschovách,
2.: řízení o umoření listin,
3.: věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
4.: řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,
5.: řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,

d)

rozhodování o předběžném opatření,

e)

rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva,

f)

rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,

g)

rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,

h)

rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,

i)

rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného,

j)

vydání potvrzení evropského exekučního titulu,

k)

rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,

l)

věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,

m)

jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o

1.: ustanovení insolvenčního správce,
2.: odvolání insolvenčního správce z funkce,
3.: zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4.: zrušení usnesení schůze věřitelů,
5.: ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6.: rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7.: návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8.: návrhu na moratorium,
9.: tom, že dlužník je v úpadku,
10.: zamítnutí insolvenčního návrhu,
11.: zrušení úpadku,
12.: prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13.: schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14.: povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15.: schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16.: ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
17.: věci samé v incidenčních sporech,

n)

vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.

§ 6b

Justiční čekatel v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou

a): rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení, veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání,
b): vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního zařízení, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, nařízení vydání zásilky, nařízení záměny obsahu zásilky,
c): rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízení,
d): rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních,
e): udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
f): úkonů soudce v přípravném řízení.".

6. V § 7 odst. 1 se slova "justičním čekatelem nebo" zrušují.

7. V § 7 odst. 1 se za slova "ve věcech uvedených v § 6 odst. 1 až 4" vkládají slova "nebo justičním čekatelem ve věcech uvedených v § 6a a 6b".

Čl. II
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.