Bitva u Slavkova u Brna (1805) a názor tehdejšího obyvatelstva

Pokud bychom měli možnost vrátit se časem do období těsně před bitvou u Slavkova u Brna [1805 (https://www.tenkratveslavkove.cz)]  a i po ní, asi bychom nenašli žádné příznivce těch mnoha a mnoha negativních důsledků plynoucích z postupu jednotlivých vojsk, jež se postupně ubírala k rozhodující bitvě, a dále, jež po uskutečněné bitvě ještě nějaký čas oscilovala v moravském kraji. A věru leckterý moravský vesničan z tehdejší doby by nepochybně zíral nad tím, jak se v dnešní době každoročně „oslavuje“ výročí předmětné bitvy.

Tak jedno takové malé připomenutí:

„Všechny obce na (miroslavském) panství velmi utrpěly při vpádech nepřátelských francouzských vojsk v letech 1805 a 1809.¹⁾ V listopadu 1805 Miroslaví procházely oddíly generála Kutuzova. Obyvatelstvo se k nim chovalo zpočátku nedůvěřivě. Poté, co zdejším poddaným vojáci po porážkách dobytka darovali maso, nastal obrat k lepšímu. Špatný dojem naopak vyvolali francouzští vojáci, kteří údajně po domech zabavovali selata.²⁾ V roce 1809 zůstávala francouzská vojska v městečku Miroslav přes léto po tři měsíce. Farář je po celou dobu zásoboval vínem a jinými komoditami. Celkovou škodu vyčíslil na 2 000 zlatých.³⁾ Velitel zdejší posádky sídlil na zámku. Vojáci se údajně zmocnili drahocenné monstrance a vrátili ji zpět až po odvedení vysokého výkupného, na něž přispěli zdejší obyvatelé katolického vyznání.⁴⁾ (z publikace: Miroslav – město odhalených tajemství, vydalo město Miroslav, 2022, s. 114)

1) Wolny, G.: Markgraffchaft Mähren. Topographisch, statitisch und historich geschildert von Gregor Wolny, benediktine und professor. Zweitte Ausgabe. III. Band. Znaimer Kreis. Brünn, 1846, s. 394

2) Jelínek, R.: Miroslav. Sedm set padesát let písemných památek. Miroslav 1972, s. 45

3) Diecézní archiv Biskupství brněnského, Farní úřad Miroslav, farní kronika (Haus Protocoll), s. 73

4) Jelínek, R., s. 46