K fungování Nejvyššího soudu ČR (soudců občanskoprávního a obchodního kolegia)

07.06.2012 00:53

   Jestliže počátkem tohoto roku tiskový mluvčí na webových stránkách Nejvyššího soudu oznámil, že Nejvyšší soud ČR v roce 2011 výrazně zvýšil efektivitu rozhodovací činnosti (viz tisková zpráva zde: https://kuc.cz/060s0u), pak mohu s potěšením konstatovat, že tento trend pokračuje. Je to zřetelné i v našem senátu 30 Cdo. Během tří let, co jsem u Nejvyššího soudu, se mi podařilo snížit počet nedodělků z původních více jak sto převzatých věcí na počet, který nyní (v závislosti na konkrétním měsíčním nápadu a počtu vyřízených věcí v daném měsíci) osciluje kolem  15 věcí (tzv. nedodělků). To umožňuje rozhodnout o dovoláních  ve lhůtě pouhých několika měsíců, resp. v mém případě  zpravidla do 1 až  6 měsíců.

     Podmínky u Nejvyššího soudu vnímám jako velmi optimální. Na veřejných zasedáních občanskoprávního a obchodního kolegia je každý měsíc rozhodováno o publikaci rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Všichni  soudci v ČR mají přístup k protokolům o těchto zasedáních, z jejichž obsahu je zřejmá odborná diskuse. Všem připomínkám z tzv. vnějších míst je věnovaná patřičná pozornost.

     Vedení Nejvyššího soudu (předsedkyně JUDr. Iva Brožová a místopředseda JUDr. Roman Fiala) se snaží řešit i dosud neuspokojivé materiální zázemí, kdy stávající budova Nejvyššího soudu je z kapacitních důvodů již nevyhovující. Předseda OOK JUDr. František Ištvánek má enormní zájem, aby Nejvyšší soud vskutku plnil funci sjednocovatele judikatury, aby flexibilně reagoval na problémy v judikatuře nižších soudů s cílem takovou judikaturu v co nejkratší době sjednotit.

     Soudci Nejvyššího soudu v souladu se zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, participují na odborné přípravě a odborném vzdělávání soudců, státních zástupců, justičních a právních čekatelů a dalších zaměstnanců soudů a státních zastupitelství organizovaných zejména Justiční akademií v Kroměříži, popř. ministerstvem spravedlnosti, soudy nebo státními zastupitelstvími (např. dr. Drápal, dr. Krčmář, dr. Králík, dr. Simon, dr. Ptáček a další). Kromě této odborné přípravy se podílejí rovněž na odborném vzdělávání notářů, advokátů, soudních exekutorů, advokátních koncipientů, notářských koncipientů, notářských kandidátů, exekutorských koncipientů a exekutorských kandidátů, které je organizováno jednotlivými komorami. Někteří soudci Nejvyššího soudu vyučují na právnických fakultách a jsou také mezi členy jejich vědeckých rad.    Stranou působení soudců Nejvyššího soudu nezůstává ani účast při odborných právnických zkouškách, zejména pak odborných justičních zkouškách a advokátních zkouškách.     Soudci Nejvyššího soudu jsou autory nebo spoluautory řady odborných článků, monografií, učebnic, komentářů, vzorů dokumentů či soukromých sbírek soudních rozhodnutí.

     Pokud jde o právní úpravu dovolacího řízení, v současné době je  připravována další změna dovolání v občanském soudním řádu (https://kuc.cz/32vt8z), která podle zpracovatele má být přínosem pro fungování Nejvyššího soudu.