K mé argumentaci při dnešním kárném jednání

Na co jsem dnes před kárným soudem (zhruba) mj. poukazoval, respektive čím jsem na dnešním kárném jednání také argumentoval:

* Nezpochybňuji rozsah mých náhledů do ISAS, jak je uvedeno v kárném návrhu

* K tzv. sjetině náhledů do ISAS, kterou si opatřil kárný navrhovatel, mi nebylo umožněno se vyjádřit.

* Podle kárného navrhovatele již náhledy soudce do ISAS ve věcech, které mu nebyly přiděleny, představuje kárné provinění.

* Původní kárná navrhovatelka pojala do kárného návrhu i náhledy do ISAS, které jsem učinil ve věcech mi přidělených rozvrhem práce a jež původně napadly do jiných soudních oddělení než do mého soudního oddělení 6 C Okresního soudu ve Vyškově.

* Co je informační systém ISAS? Jde o softwarovou pomůcku pro pracovníky soudů (tedy nejen soudců) určenou k plnění pracovních úkolů, která má především přispívat k zefektivnění jejich nejrůznějších pracovních postupů (rozhodnutí NSS jako kárného soudu ze dne 18. 1. 2021, č. j. 11 Kss 7/2020-42).

* Kdo vede soudní minitým? Soudce, který v tomto směru je svého druhu soudním manažerem soudního minitýmu, a jenž byl ustaven za účelem řádného výkonu soudnictví v daném soudním oddělení.

* Soudce jako vedoucí soudního minitýmu odpovídá za jeho řádný výkon.

* Odpovědnost soudce za jeho minitým je spojena i s plněním kontrolní činnosti členů minitýmu, která z povahy věci náleží primárně soudci.

* Jestliže systém ISAS je pracovní pomůckou také pro soudce a má-li soudce v rámci své odpovědnosti za svůj soudní minitým kontrolovat jejich práci a způsob, jak jím delegované úkoly plní jednotliví členové jeho soudního minitýmu, pak je pochopitelné, že soudce může při této manažerské funkci účinně využívat právě i informace plynoucí ze systému ISAS.

* V mém případě vznikly pochybnosti o řádném plnění úkolů ze strany mé tzv. sdílené asistentky, a proto jsem měl legitimní důvod a profesní zájem verifikovat její pracovní činnost prostřednictvím systému ISAS, což jsem také učinil. Výsledek jsem bezprostředně sdělil také místopředsedovi Okresního soudu ve Vyškově, který proti tomuto postupu tehdy nic nenamítal.

* Nahlížení do ISAS podle kárné judikatury Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze (rozuměno podle dosud veřejně publikované judikatury) je pro soudce dovolené nejen v případech, kdy řeší své věci, ale i v těch případech, kdy se z profesního hlediska zajímají o věci svých kolegů. A proč je to dovoleno? Protože tímto postupem soudce získává informace a může precizovat, respektive zlepšovat svůj výkon funkce soudce především v oblasti procesního postupu a rozhodování.

* Msp ovšem v rozporu s kárnou judikaturou zaujímá názor opačný. Totiž, že soudce kromě jemu přidělených věcí rozvrhem práce do jiných věcí v ISAS nahlížet nemůže.

* Když jsem nového ministra spravedlnosti dr. Tejce v lednu t. r. žádal o vydání stanoviska k otázce studijních náhledů soudce do ISAS v souvislosti se vzděláváním soudce dle jím vypracovaného individuálního plánu pro období od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2028, takové stanovisko mi přípisem ze dne 26. 1. 2026 odmítl sdělit neboť - cituji: „Vaši žádost nelze než vnímat jako součást Vaši procesní obrany v rámci probíhajícího kárného řízení, které je proti Vám vedeno na základě návrhu mé předchůdkyně a týká se Vašeho nahlížení do dokumentů ve spisech, které Vám nebyly přiděleny.“ Dále mi pan ministr připomenul, že - opět cituji: „problematika nahlížení do dokumentů ve spisech prostřednictvím informačních systémů soudu je již v kárné judikatuře bohatě řešena.“

* Pan ministr spravedlnosti coby kárný navrhovatel (stejně jako předtím původní kárná navrhovatelka - paní ministryně spravedlnosti Eva Decroix) zaujímá právní názor, že soudce mimo věci, které mu byly rozvrhem práce přiděleny k vyřízení, nemůže nahlížet do ISAS, což je ale v přímém rozporu právě s kárnou judikaturou.

* Abych byl ještě ve světle právního názoru kárného navrhovatele přesnější, připomínám právní názor plynoucí z usnesení Nejvyššího soudu jako odvolacího kárného soudu, který v usnesení ze dne 18. 3. 2026, č. j. 1 Skno 1/2026-250, mj. vyložil:

„Je běžné a legitimní, že soudci se zajímají o rozhodnutí ve věcech svých kolegů včetně postupu v těchto řízeních, což přispívá k vzájemnému obohacování, k žádoucímu jednotnému postupu i ke zdokonalování soudní praxe. Případné zneužití získaných informací musí být prokázáno.“

* Kárný navrhovatel určitou část mých náhledů do ISAS spojuje s tím, že jsem tak učinil za účelem jejich uvedení v zásahové žalobě.

* V době, kdy jsem činil náhledy do ISAS za účelem kontroly pracovní činnosti své sdílené asistentky, jsem vůbec nevěděl, že budu podávat nějakou zásahovou žalobu, poněvadž jsem ani nevěděl, že mi bude tehdejší předsedkyní soudu zrušen můj soudní minitým.

* I kdyby však soudce vyhledával v ISAS údaje za účelem podání tzv. zásahové žaloby proti rozvrhu práce, pak tato jeho činnost stále neopouští jeho odůvodněný profesní zájem a legitimitu jeho náhledů do tohoto informačního systému.

* V této souvislosti si dovoluji připomenout, že Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 26. 5. 2022, č. j. 6 As 22/2022-58, který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 8/2022 pod číslem 4365/2022, zdůraznil, že:

„Proti rozvrhu práce soudu může soudce podat jedině zásahovou žalobu, tj. žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. soudního řádu správního.“

* Zásahovou žalobu jsem podal jako soudce Okresního soudu ve Vyškově proti tehdejší předsedkyni soudu Mgr. Zdeňce Kalové. Nepodával jsem žádnou civilní žalobu jako občan Pavel Vrcha, kde bych využil a tedy tímto způsobem zneužil svého postavení soudce tím, že bych pro takovou žalobu čerpal mimo svůj výkon funkce soudce, pracovní, respektive profesní rámec informace z ISAS. Jedině v tomto případě by se jednalo o exces. Nikoliv ovšem v případě zásahové žaloby, což je jediný v úvahu přicházející procesní nástroj proti tvrzené svévoli soudního funkcionáře.

* Tyto souvislosti kárný navrhovatel cíleně přehlíží.

* Zásadní otázka: jde o kárné provinění, jestliže soudce např. v rámci přípravy na seminář, odbornou přednášku, kterou nerealizuje prostřednictvím Justiční akademie, ale na tzv. komerční bázi (prostřednictvím nějakého pořadatelského subjektu), získává z ISAS informace, podklady pro tuto svou činnost? Podle mého názoru ani v tomto případě nejde o kárné provinění, poněvadž soudce tak činí ze studijních důvodů, byť své odborné názory následně prezentuje odborné veřejnosti.

* Většina soudců do ISAS nahlíží i mimo své (rozvrhem práce) přidělené věci. Pokud by převládl názor, že takové náhledy (tj. mimo své rozvrhem práce přidělené věci) činit nemohou, justiční informační systémy, např. i ISAS, by přestaly plnit funkci pracovní pomůcky pro soudce a zaměstnance soudů pro zefektivnění jejich práce a celá tato oblast by zkolabovala.