K náležitostem odůvodnění soudního rozhodnutí (skutková zjištění)

10.01.2019 10:31

     Dospěl-li prvostupňový soud na základě řádně provedených důkazů k nějakým (z těchto důkazů standardním způsobem dovozeným) skutkovým závěrům, nemůže odvolací soud - má-li být jeho rozhodnutí přezkoumatelné - takto zjištěný skutkový stav deformovat tím, že ze soudem prvního stupně provedených důkazů vybere pouze některé, aniž současně srozumitelně vysvětlí, proč ze zbývajících soudem prvního stupně provedených důkazů nevyplývají skutkové závěry, jež nalézací soud ve svém rozhodnutí učinil, resp. proč takové skutkové závěry nejsou pro danou věc právně relevantní (srov. mutatis mutandis nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 57/04 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1546/99). V opačném případě zatíží soud své rozhodnutí buď extrémním nesouladem mezi výsledkem dokazování a skutkovými či právními závěry, anebo bude jeho odůvodnění v daném rozsahu nepřezkoumatelné; v obou situacích dojde k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny. 

     V této souvislosti je tak vhodné připomenout závěr, jenž rezonuje i v posuzované věci, a jejž přijal Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 21. 12. 2010 sp. zn. 30 Cdo 3025/2009, ve kterém vyložil a odůvodnil právní názor, že "skutkové zjištění, které zcela nebo z podstatné části chybí, anebo je vnitřně rozporné (ať již v relevantní části ve vztahu mezi jednotlivými dílčími skutkovými zjištěními anebo ve vztahu mezi některým pro rozhodnutí zásadně významným dílčím skutkovým zjištěním a závěrem o skutkovém stavu věci), případně vnitřní rozpornost či absence skutkového závěru (skutková právní věta) znemožňuje posoudit správnost přijatého právně kvalifikačního závěru takto zjištěného 'skutku', což (logicky) jde na vrub správnosti právního posouzení věci." K takovému stavu přitom podle mínění Ústavního soudu došlo právě i v posuzované věci.  


Nález Ústavního soudu ČR z 20. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 1544/16

Zpět