K obsahu zadání znaleckého posudku ohledně zjištění, zda posuzovaná jednala v duševní poruše. K postupu soudu před zadáním znaleckého posudku

13.09.2019 10:44

 

Duševní poruchou je nejenom duševní porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.).

 

Má-li být učiněn závěr, že právní úkon (právní jednání) je podle § 38 odst. 2 obč. zák. (§ 581 věty druhá o. z.) neplatný (neplatné), musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v duševní poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu (právnímu jednání) neschopnou.

 

Zadání znaleckého posudku musí být soudem formulováno tak, aby znalci nebylo ukládáno vyjadřovat se k  otázkám, u nichž nejde o odborné posouzení konkrétní skutečnosti, nýbrž o právní posouzení určitého skutkového stavu nebo výklad právního předpisu.

 

Při posuzování neplatnosti právního úkonu (právního jednání) učiněného člověkem v duševní poruše by měl soud přistoupit k formulování otázek znalci (v rámci zadání znaleckého posudku) tak, aby na podkladě učiněných odpovědí znalec podal posudek k tomu, zda posuzovaný člověk v inkriminovaném období byl stižen duševní poruchou, či nikoliv, a pokud ano, zda tato jeho duševní porucha měla (a pokud ano, pak v jakém rozsahu, s jakou intenzitou) vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti při (soudem) vymezeném jednání. Následně znalcem učiněné odborné závěry, formálně vyjádřené v jeho posudku (představující samostatné odborné znalecké posouzení včetně závěrů), by pak správně měly obsahovat odpovědi zásadně odborně lékařského (psychiatrického) rázu, nikoliv právní zhodnocení důsledků zdravotního stavu posuzovaného člověka.

 

Dříve než znalec přistoupí k odborné verifikaci zdravotního stavu posuzovaného je povinností soudu zajistit úplná a spolehlivá zjištění o osobních poměrech posuzovaného, o tom, jak se posuzovaný chová v každodenním životě, jak se stará o potřeby své a své rodiny, jak hospodaří s finančními prostředky, jak se případně projevuje na pracovišti, ve svém bydlišti, jak se chová v různých životních situacích apod.

 

Požadavek, aby soud před zadáním znaleckého posudku nejprve soustředil skutková zjištění ohledně posuzovaného člověka, neznamená, že ve výjimečné situaci (např. při špatném zdravotním stavu posuzovaného) nelze prvně přistoupit k ustanovení znalce za účelem neprodleného zpracování znaleckého posudku ohledně zjištění zdravotního stavu posuzovaného v inkriminovaném období s tím, že poté bude nařízeno jednání za účelem doplnění skutkového podkladu, z nějž bude znalec při zpracování posudku (jeho případného doplnění) vycházet.

 

V situaci, kdy ohledně poměrů posuzovaného člověka se budou (např. vlivem rozporných výslechů svědků, kteří jsou příbuzní posuzovaného, jeho přátel, respektive osob, s nimiž posuzovaný je či byl v inkriminovanou dobu v kontaktu) soustředit rozporné informace, je povinností soudu verifikovat, které skutečnosti a ze kterých důkazních prostředků má za prokázané, aby poté z nich mohl znalec při zpracování znaleckého posudku (případně jeho doplnění) vycházet. Přesto ani tato okolnost nebude bránit znalci ve zpracovaném posudku zohlednit (z pohledu odborného posouzení skutečností) i další výpovědi (svědků či účastníků řízení), z nichž soud skutková zjištění neučinil, pakliže znalec z hlediska posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, dospěje k závěru, že informace vyplývající z těchto výpovědí např. odpovídají popisu typického chování znalcem označené duševní poruchy, kterou je stižen posuzovaný; bude pak na soudu, aby všechny tyto okolnosti v rámci hodnocení důkazů zohlednil a promítl je do závěru o skutkovém stavu, který následně podrobí právnímu posouzení.

 

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3404/2018 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi soudního oddělení 24 Cdo Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem (2006)              ...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

ANDĚL.pdf (205003)

 

 

twitter.com/Nejvyssisoud

 

Databáze soudních rozhodnutí - https://www.judikatury.cz/

 

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - https://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

09.04.2019 21:19

Opis ze spisu jako skutkové zjištění

Opis ze spisu jako skutkové zjištění   § 157 odst. 2 o. s. ř.   Opis ze spisu nenahrazuje soudem učiněná skutková zjištění.   Je třeba mít na paměti, že z toho kterého důkazu může vyplývat hned několik okolností, informací, případně svědek může v rámci své výpovědi...

 Sbírka předpisů

 

https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

Instrukce Msp č. 4/2017, o soudních písemnostech:

 

ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/MS2017_4.pdf

 

 

Knihy autora (příp. spoluautorství)