K účasti manželů v řízení o určení, že movitá věc je v jejich společném jmění

K účasti manželů v řízení o určení, že movitá věc je v jejich společném jmění

§ 80 o. s. ř.

V řízení o určení, že osobní automobil (který jeden z manželů bez souhlasu druhého převedl na třetí osobu) je ve společném jmění manželů, musí být účastníky řízení oba manželé.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2055/2018

K věci: Okresní soud v České Lípě rozsudkem zamítl žaloby, jimiž se žalobkyně domáhala určení, že označená smlouva o převodu specifikovaného osobního automobilu je neplatná, a dále, že žalobkyně a její manžel vlastní ve společném jmění manželů (SJM) označený osobní automobil. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem změnil v odvoláním dotčeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že žalobkyně a její manžel vlastní ve SJM označený osobní automobil, a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. K dovolání žalované Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním dotčeném rozsahu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Z odůvodnění: Žalobkyně se domáhala určení, že označený osobní automobil je v SJM žalobkyně a jejího manžela. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o naléhavém právním zájmu žalobkyně podle § 80 o. s. ř. v procesní situaci, kdy manžel žalobkyně nebyl v postavení účastníka řízení (tj. nebyl ani v procesním postavení žalující strany, ani nebyl žalován). Z měnícího rozsudku odvolacího soudu je toliko zřejmé, že naléhavý právní zájem je dovozován ze skutečnosti, že se žalobkyně domáhá určení vlastnictví k automobilu, jenž má být ve SJM žalobkyně a jejího manžela, přičemž je v evidenci vozidel registrován na dovolatelku. Odvolací soud mechanicky - pro závěr o existenci naléhavého právního zájmu na dané soudní věcně právní deklaraci k mobilii - odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. září 2009, sp. zn. 22 Cdo 4208/2008, který však byl - v poměrech určovací žalobou sledované reflexe (v posuzovaném případě) příslušného zápisu do katastru nemovitostí - rozveden rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. 22 Cdo 2614/2008. V posledně zmíněném rozsudku dovolací soud poměrně jasně vyložil, že (ve stručnosti shrnuto z obsahu odůvodnění jeho rozhodnutí) je-li předmětem řízení určení, že zcizení nemovitosti tvoří součást SJM žalobce a jeho manželky, musí být manželka v řízení účastna ať již na straně žalobce nebo na straně žalované.

Obdobný závěr (jako ve věci sp. zn. 22 Cdo 4208/2008) nutno přirozeně učinit i v případě požadavku na určení, že označený osobní automobil je ve společném jmění manželů, neboť v opačném případě by takový rozsudek nebyl závazný vůči druhému manželovi a nemohl by ani odstranit dosud panující (žalobkyní tvrzený) prvek právní nejistoty i ve vztahu k předmětnému registru vozidel.

Teprve po vyjasnění otázky naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. by přicházelo v úvahu řešení otázky, zda se žalující manžel může až ve stadiu odvolacího řízení dovolat se (uplatnit námitku) neplatnosti právního jednání podle § 714 odst. 2 o. z. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2008, sp. zn. 29 Cdo 4320/2007).

Kromě toho odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí mj. uvádí, že: „jde o skutečnost, která nastala až po vyhlášení rozhodnutí soudem I. stupně“, přičemž tím (jak se podává z obsahu předmětného odůvodnění rozhodnutí) vlastně míní v odvolacím řízení (nově) provedený listinný důkaz (dopis ze dne 19. prosince 2016), což není (ve smyslu § 205a zmiňované „skutečnosti nebo důkazy“) totéž. Z odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku není také zřejmé, zda otázka uplatnění této námitky je odvolacím soudem považována za otázku skutkovou či otázku právní, neboť ta která eventualita má pochopitelně rozličný význam též z procesního pohledu (i ve vazbě na § 205a o. s. ř.). Nelze si také nepovšimnout, že odvolací soud ze shora označeného listinného důkazu ani neučinil příslušné skutkové zjištění, neboť v odůvodnění svého rozhodnutí pouze vyložil prostý obsah této listiny, to vše při absenci nově sumarizovaného závěru o skutkovém stavu věci, jenž by byl následně soudem podroben (zákonu odpovídajícímu) právnímu posouzení (v odůvodnění dovoláním napadeného rozhodnutí např. absentuje aplikační úvahu odvolacího soudu též ve vazbě na § 586 odst. 1, 2 o. z.).