K záměru stavby Nejvyššího soudu

"Rozpočtový výbor posl. sněmovny přijal ve schůzi dne 27. listopadu 1936 vládní návrh zákona (tisk sen. 310) podle usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 670) o zcizení některých státních nemovitostí v Brně.

Československý stát zakoupil pro stavbu budovy nejvyššího soudu v Brně v dubnu 1928 od města Brna stavební parcelu kat. čís. 22/3, vložka čís. 18, v Husově třídě pod Špilberkem ve výměře 2144 m² a stavební parcelu kat. čís. 208/2, vl. čís. 708, v kat. území Brno-město ve výměře 758 m²; dohromady tedy pozemky o výměře 2902 m za částku 1,500.000 Kč.

K zamýšlené stavbě budovy nejvyššího soudu však nedošlo, poněvadž ministerstvo spravedlnosti zatím rozhodlo, že naléhavější stavbou je stavba budovy pro krajský soud trestní v Brně, který je dosud umístěn ve staré budově na Cejlu, jež potřebám jeho naprosto nevyhovuje. Konečně byly také vysloveny z řad odborníků vážné námitky proti stavbě budovy nejvyššího soudu na zakoupené parcele.

Poněvadž jde v Brně o stavbu státních budov nejvyššího soudu a kraj. soudu trestního a o stavbu městských úředních budov, kterou má provésti město Brno, byly získány státem československým nové stavební plochy pro tyto státní budovy od města Brna na místě vhodnějším, a to v části Akademického náměstí proti české technice a v katastrálním území Velké nové ulice.

Budova právnické fakulty, postavená v sousedství těchto stavebních parcel, stojí z polovice na pozemku státním a z polovice dosud na pozemku města Brna. Aby bylo Československému státu a také městu Brnu umožněno prováděti tyto stavební práce, předložila československá vláda návrh zákona, kterým se zmocňují příslušná ministerstva, aby s městem Brnem provedla směnnou smlouvu, jak o tom mluví důvodová zpráva, kterou by československý stát získal od města Brna stavební parcely: v kat. území Velká nová ulice na doplnění staveniště pro nejvyšší soud ve výměře 8250 m², dále v tomtéž kat. území na doplnění staveniště právnické fakulty ve výměře 4940 m² a v tomtéž katastrálním území pro staveniště krajského soudu trestního ve výměře 28.052 m². Naproti tomu odevzdá československý stát městu Brnu tyto stavební parcely: Stavební parcelu v Husově třídě, katastrální území Špilberk, a parcelu katastrální území Brno-město, koupenou r. 1928 ve výměře 2.902 m², dále část parcely v katastrálním území Horní a Dolní Cejl ve výměře 6.983 m² a 317 m². Směna tato bude provedena bez jakýchkoliv doplatků z té nebo oné strany.

Provedením této směnné smlouvy bude možno také provésti potřebný pořádek v pozemkové knize, zvlášť s ohledem na stav u právnické fakulty. Obyvatelstvo města Brna a celý kraj očekává od přijetí tohoto zákona, že konečně bude přikročeno s urychlením ke stavbě těchto důležitých budov. Umístění jak nejvyššího soudu, tak krajského soudu trestního v Brně je prostorem naprosto nedostatečné a úřadování v nich, hlavně pak u krajského soudu trestního, je lidským bytostem s právním citem spíše kriminálem než úřadem.

Nezaměstnaní města Brna, kterých je stále přes 14.000 osob, čekají na každou příležitost k práci jako též příslušné obory živností a průmyslu. Když už ze známých příčin podnikatelský ruch průmyslový v Brně až na nepatrné výjimky upadá, dejme, a to rychle, našemu hlavnímu městu země Moravskoslezské Brnu aspoň v naznačených státních institucích to, co mu po právu dávno patří.

Protože přijetí této osnovy zákona a z něho vyplývající směna pozemků je pro stát výhodná, doporučuji, aby slavná sněmovna přijala osnovu zákona tisk 688 ve znění přijatém senátem Národního shromáždění a rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny."

 (z vystoupení poslance Martináska, sněmovní stenozáznam z 28. 11. 1936)