Kdo je autorem díla Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví? Ministerstvo spravedlnosti má jasno.

       Nejen část odborné lékařské veřejnosti si klade již delší dobu otázku, kdo je vlastně autorem Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále též "Metodika"). Aktuálně muselo na takový dotaz reagovat Ministerstvo spravedlnosti (Msp) v rámci poskytnutí informací. Jak je zřejmé z z odpovědi Msp ze dne 20. 2. 2019 zde: eudeska.justice.cz/Lists/EUD/Attachments/1891/MSP-66_2019-OSV-OSV.pdf. Msp má v tomto směru zcela jasno. V odpovědi žadateli mj. uvádí, že: "protože se za autora díla považuje Nejvyšší soud ČR, který následně dílo zveřejnil k volnému použití, není licence od Ministerstva spravedlnosti vyžadována (tím nejsou dotčena ujednání, ke kterým se Společnost medicínského práva o. s. zavázala a která splnila)."  Podle MSp tedy autorem Metodiky k náhradě nemajetkové újmy je Nejvyšší soud. Jsem členem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, přičemž mi není známo, že by autorem této Metodiky měl být Nejvyšší soud. Ze zákona by jím být nemohl a dosud ani nemůže, neboť takový projekt (nejde o stanovisko) Nejvyššímu soudu nepřísluší zpracovávat, jak se lze přesvědčit drobným nahlédnutím do příslušné právní úpravy, přičemž je nepříjemným překvapením, že Msp při tvorbě odpovědi na dotaz shora k zákonné úpravě zjevně nepřihlédlo. Vše podstatné jsem k tomu tehdy sdělil v článku zde: vrcha.webnode.cz/news/metodiku-k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi-dle-noz-nevypracoval-nejvyssi-soud-opacnym-tvrzenim-je-odborna-i-laicka-verejnost-matena/ nebo zde: vrcha.webnode.cz/news/nejvyssi-soud-ma-aktualizovat-metodiku-skutecne-nejvyssi-soud/

    Mimochodem na včerejším zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia byl do programu různé zařazen bod Metodika, kdy členové kolegia měli možnost vyslechnout informace od JUDr. Jana Šikuty, soudce Nejvyššího soudu Slovenské republiky, který se spolupodílí na tvorbě slovenské metodiky k náhradě nemajetkové újmy. Neméně zajímavé pak bylo vystoupení místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy, který (ve stručnosti shrnuto) uvedl, že záležitosti týkající se náhrady nemajetkové újmy by měly být hlavně probírány na seminářích a jiných odborných fórech, neboť Nejvyšší soud podobné metodiky přijímat nemůže. 

      Vzhledem k odpovědi Msp však nezbývá, než iniciovat na nejbližším kolegiu diskuzi na téma autorství Metodiky, a to nejen z toho důvodu, že kolem Metodiky se rozvíjejí komerční aktivity, přičemž mělo by být napevno vyjasněno, zda autorem Metodiky Nejvyšší soud je nebo (což tvrdím i já) není. Pakliže by autorem Metodiky měl být Nejvyšší soud, musely by být zdarma ihned přístupné všechny s tím spojené produkty, respektive bez souhlasu Nejvyššího soudu by komerční subjekty nemohly využívat pro potřeby soudů na tuto Metodiku navazující (z Metodiky čerpající) produkty (viz např. zde: vrcha.webnode.cz/news/nejvyssi-soud-a-zkusebni-komise-pro-znalce-k-odskodnovani-nematerialnich-ujem-na-zdravi/, vrcha.webnode.cz/news/soukroma-firma-soudcum/.

       Je proto zjevné, že vyjasnění této základní věci (kdo je vlastně autorem Metodiky) je nezbytné, jakkoliv mi svého času bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová (ohledně mých zásadních výtek ve vztahu k Metodice) přisvědčila a sdělila mi, že označení, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu, nebude na webu Nejvyššího publikováno.