Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala: Nový občanský zákoník je mimořádně rozsáhlý a dědické právo je jednou z nejhůře napsaných jeho částí

     * Autoři občanského zákoníku si jako jeho princip předsevzali, že povoleno bude vše, co není zakázáno. Z toho mělo logicky plynout, že zákoník bude relativně stručným výčtem zakázaného. Tak tomu však evidentně není. Zákoník je mimořádně rozsáhlý, obsahuje nekonečné výčty příkladů, aby nakonec řekl, že i všechny jiné varianty, než ty uvedené, jsou možné. Tak si říkáte - proč to tam vůbec je?

        * Dědické právo je v občanském zákoníku jednou z nejhůře napsaných částí. Tato část zákoníku byla evidentně napsána bez znalosti procesního práva, tedy bez znalosti praktické realizace procesu nabývání dědictví. Z velké části byl opsán starý občanský zákoník z roku 1811, ovšem s vynecháním některých částí, které byly pro fungování celého systému životně důležité.

        * Zákony jsou stále méně srozumitelné. Vytvářejí se nikoliv podle skutečné společenské potřeby, ale podle politické objednávky. Dělají se nahodile ad hoc, aniž dohromady pak tvoří  logický systém. Zákonů se navíc přijímá tolik, že si říkám, že je asi samotní zákonodárci nemohou znát. I z procesního práva se stala těžko pochopitelná vědecká disciplína, a tak to rozhodně být nemá.

zdroj: Právo, 5. 4. 2014, str. 19