Msp by mělo okamžitě zastavit práce spojené s věcným záměrem civilního řádu soudního a neprodleně zadat vypracování právní analýzy stávajícího stavu civilní procesní úpravy

07.10.2018 11:23

    Server Česká justice dne 6. 10. t. r. zveřejnil (zde: https://kuc.cz/4o11oj) rozhovor s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem. Ministr Kněžínek se v rozhovoru vyjádřil i k publikovanému věcnému záměru civilního řádu soudního (dále též „CŘS“). Pozornému čtenáři jistě neunikne, že ministr Kněžínek v jedné části rozhovoru hovoří o věcném záměru CŘS, zatímco později zase uvádí: „Bavíme se o tezích. Opravdu nejde ani o věcný záměr, ale nějaká východiska pro tvorbu věcného záměru. Je prostor si ty věci vyříkat.“ Jak ale může být dán „prostor si ty věci vyříkat“, když tomuto úsilí pracovní skupiny pod vedením doc. Lavického (do února t. r. pracujícího též pro Nejvyšší soud – viz https://kuc.cz/2l4kmo) nepředcházelo zpracování právní analýzy?

     Již dříve jsem apeloval, aby nejprve došlo k monitoringu stávající civilní procesní úpravy, neboť bez odpovědné analýzy stavající procesní úpravy stěží můžeme odvíjet nějaké rekodifikační záměry (https://kuc.cz/9aemn3). Zdá se, že Msp žádnou takovou právní analýzu nepotřebuje, neboť kupř. dne 8. 12. 2016 (zde: https://kuc.cz/ustl0l) poměrně jednoznačně sdělilo, že: Pracovní skupina pro přípravu nového civilního řádu soudního byla ustavena v dubnu letošního roku, o čemž bylo také informováno na webových stránkách pod odkazem: https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=348658. Členy této skupiny jsou  JUDr. Petr Lavický, PhD., prof. JUDr. Alena Winterová, CSc., JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., JUDr. Zdeněk Pulkrábek, Ph.D. a JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Jde o skupinu odborníků, která Ministerstvu spravedlnosti ČR napomáhá při vytvoření obecného kodexu pro civilní řízení soudní, který by měl spočívat v recepci rakouského kodexu s týmž obsahem. V současnosti probíhá intenzivní spolupráce mezi touto skupinou a legislativním odborem zdejšího úřadu.“

   Jak lze tedy číst slova nového ministra spravedlností Kněžínka o tom, že stran publikovaného věcného záměru (či jeho tezí) civilního řádu soudního „je prostor si ty věci vyříkat“?

     Jak lze na téma (novelizovat či rekodifikovat nový civilní soudní řád) diskutovat, když není k dispozici odpovídající právní analýza stávající procesní úpravy, jež by měla předcházet zpracování tezí či východisek nového civilního řádu soudního?

     Z jakého důvodu má být bez dalšího „inspiračním zdrojem“ pro CŘS „především rakouský civilní řád soudní (Zivilprozessordnung), jak tvrdí členové „rekodifikační“ komise (viz https://crs.justice.cz/uvod/)?

      Jde jen o naplnění původního plánu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že nový český civilní řád soudní „by měl spočívat v recepci rakouského kodexu s týmž obsahem“ (viz např. zde: https://kuc.cz/ustl0l)?

      A co když se nakonec zjistí, že cesta rakouským procesním modelem není pro tuzemské poměry vhodná?

      Jak bude v takové situaci pohlíženo na dosud vynaložené nemalé finanční prostředky členům oné pracovní skupiny (viz seznam poradců zde: https://kuc.cz/vqbb7x)?

     Připadá někomu uvážlivé a naplňující postup řádného hospodáře, že bez odpovědné právní analýzy stávající procesní úpravy jsou bez dalšího činěny kroky podle předem zvoleného procesního modelu?

     Nejvyšší soud (jeho civilního kolegium) se poměrně zásadně a závažně v dubnu t. r. podrobně vyjádřil k věcnému záměru CŘS (zde: https://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Civilni_kolegium_Nejvyssiho_soudu_schvalilo_aktualni_material__v_nemz_se_opet_kriticky_vyjadruje_k_navrhu_vecneho_zameru_noveho_civilniho_radu_soudniho~?openDocument&lng=CZ), přičemž hned v úvodu apeluje, že: „Za více než spornou OOK považuje již samu deklarovanou potřebu rekodifikace civilního práva procesního. Zpracování věcného záměru nepředcházela ani důkladná analýza stávajícího stavu, ani (skutečná) diskuse nad tím, zda a pokud ano, z jakých důvodů a jakým způsobem procesní kodex změnit či nahradit. Již sama tato okolnost činí věcný záměr problematickým.

     Teprve poté, kdy bude na základě pečlivé analýzy a věcných (nikoliv ideologických) argumentů postaveno na jisto, že stávající procesní úprava je naprosto nevyhovující a je nutné ji zcela nahradit, bude na místě zvažovat směr, jakým se má (nové) české procesní právo ubírat, včetně toho, která právní úprava a proč může být vzorem či inspirací pro případný nový český procesní kodex. Do té doby je třeba jakoukoliv snahu o „převzetí“ toho či onoho zahraničního procesního „modelu“ odmítnout jako nepodloženou a potenciálně nebezpečnou.“

    A reakce ministra spravedlnosti Jana Kněžínka na tento zásadní apel ze strany Nejvyššího soudu?

    Je obsažena kupř. v jeho rozhovoru na České justici (viz odkaz shora), v němž pan ministr také říká: „Mám pocit, že odpor zazníval hlavně z řad soudců, například advokáti neprotestovali. Mě mrzí, že odpůrci nenabízeli alternativu. Ono to tak většinou bývá, že s novým návrhem přijdou negativní emoce. Je to do jisté míry logická věc. Ne každý se chce učit něco nového. A pak se ty hrany postupem času obrousí. Ale jinak ta idea mi v zásadě úplně špatná nepřijde. Byla by škoda zahodit práci, která se odvedla.“

     Právě na podobný postoj k věcnému záměru CŘS jsem již dříve upozorňoval civilní kolegium Nejvyššího soudu (https://kuc.cz/kxydan). Z odpovědi ministra Kněžínka lze v zásadě vyčíst (interpretovat) v zásadě následující: není třeba zpracovávat nějakou právní analýzu stávajícího stavu civilní procesní úpravy, neboť jsme se vydali správným (rakouským) směrem, přičemž bylo by škoda tento směr opustit; už se při této cestě vynaložilo poměrně dost finančních prostředků.

     S tímto pohledem zásadně nesouhlasím!

     Stávající situaci lze řešit následujícím odpovědným postupem:

      1. Pracovní skupina, jež vypracovala věcný záměr CŘS, by z pokynu Msp měla neprodleně přerušit svou činnost.

      2. Msp zadá zpracování (jistěže ne členy nynější “rekodifikační” komise) právní analýzy stávajícího civilního procesu za účelem zajištění solidního podkladu pro odpověď na esenciální otázku: zda vůbec, a pokud ano, pak v jakém směru a jak (na podkladě jakého modelu, zvoleného přístupu reglementace) je třeba novelizovat či přímo rekodifikovat český civilní proces.

     V tomto směru by Nejvyšší soud, Soudcovská unie a další subjekty, kterým záleží na kvalitě právní reglementace, měly vyvíjet příslušné aktivity, když z pohledu Msp očividně výše vyložené apely nenalezly pochopení. Další pořádání konferencí a vyvíjení aktivit ve prospěch přijetí rakouského procesního modelu budou představovat jen zbytečné navyšování dalších finančních prostředků a do budoucna posilovat argument o nezbytnosti prosazení daného směru již pro státem vynaložené náklady a dosavadní vynaloženou energii ze strany členů "rekodifikační" komise.

 

 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi soudního oddělení 24 Cdo Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem (2006)              ...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

ANDĚL.pdf (205003)

 

 

twitter.com/Nejvyssisoud

 

Databáze soudních rozhodnutí - https://www.judikatury.cz/

 

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - https://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

09.04.2019 21:19

Opis ze spisu jako skutkové zjištění

Opis ze spisu jako skutkové zjištění   § 157 odst. 2 o. s. ř.   Opis ze spisu nenahrazuje soudem učiněná skutková zjištění.   Je třeba mít na paměti, že z toho kterého důkazu může vyplývat hned několik okolností, informací, případně svědek může v rámci své výpovědi...

 Sbírka předpisů

 

https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

Instrukce Msp č. 4/2017, o soudních písemnostech:

 

ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/MS2017_4.pdf

 

 

Knihy autora (příp. spoluautorství)