Ukvapenost při zpracování věcného záměru civilního řádu soudního

Na dnešním zasedání civilního kolegia byl prodiskutován podkladový materiál stálé komise civilního kolegia Nejvyššího soudu (NS) za účelem vypracování stanoviska k věcnému záměru CŘS (dále již "věcný záměr"). V dohledné době bude veřejnosti předmětný materiál, respektive stanovisko civilního kolegia k CŘS prezentováno.

Již v minulosti jsem zdůraznil a vytkl (https://kuc.cz/zxlupa), že věcnému záměru civilního řádu soudního (CŘS) nepředcházelo zpracování právní analýzy, a že Nejvyšší soud (NS) nebyl ani osloven před jeho zpracováním Ministerstvem spravedlnosti. Zajímavé je, že ani členové pracovní skupiny, ustavené ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem pro přípravu CŘS, neměli zájem diskutovat na uvedené téma na půdě Nejvyššího soudu. Neučinil tak ani předseda pracovní komise pro přípravu CŘS Petr Lavický, přesto, že do 28. 2. t. r. dokonce pracoval jako poradce na NS.

Jsem toho názoru, že otázky, zda a pokud ano, pak v jakém rozsahu je třeba reformovat český civilní proces, by měly být v prvotní fázi především kladeny a zodpovídány v rámci české justice. Přitom Nejvyšší soud by v tomto směru měl sehrát roli jakéhosi zprostředkovatele (vůči Ministerstvu spravedlnosti a Legislativní radě vlády ČR) při formování tematických problémů vyplývajících z dosavadní interpretace a aplikace občanského soudního řádu. Tak, aby mohl soustředit informace, jež by se mohly stát podkladem pro následné zpracování důkladné analýzy stávajícího stavu v oblasti českého civilního práva, a to z hlediska úvah případné budoucí právní úpravy.

Bez patřičných podkladů, které lze shromáždit v součinnosti se spolupracujícími soudy (soudci) zastoupenými Nejvyšším soudem, nelze si přirozeně ani odpovědět na základní otázku: zda je opravdu zapotřebí, a pokud ano, pak v jakém směru, reformovat český civilní proces. Názory soudců se různí a někteří dokonce uvádějí, že by postačilo stávající procesní kodex jen novelizovat.

Úvaha, že případné směřování českého civilního procesu "nalajnuje" v základním směru třeba ministr spravedlnosti a ustanoví za tím účelem pracovní komisi, která začne pracovat bez předchozí právní analýzy a bez součinnosti s Nejvyšším soudem, respektive tuzemskými soudy (soudci), je očividně nesprávná.  Bohužel,
taková "strategie" byla zvolena i v případě zpracování věcného záměru CŘS, přičemž výsledkem je zásadní nesoulad mezi právními teoretiky a soudci v náhledu na uchopení této právní materie. Zde opravdu platí: "práce kvapná, málo platná."

Přál bych si proto, aby se debata v této oblasti vrátila na úplný začátek, a aby stěžejní úlohu v této první (základní a velmi důležité) fázi sehrál Nejvyšší soud v součinnosti s ostatními soudy, které mohou zprostředkovat legislativcům své praktické poznatky týkající se intepretace a aplikace stávajícího civilního procesního kodexu. Teprve na základě těchto poznatků lze přistoupit ke zpracování důkladné právní analýzy
stávajícího stavu a poté vést diskusi, kam by měl český civilní proces vlastně směřovat.