Několik postřehů souvisejících s dnešním jmenováním nového předsedy NS

20.05.2020 22:56

 

1. Jako řadový soudce NS jsem se informace o možných kandidátech na předsedu NS dozvídal pouze z médií. Zvláštní poděkování patří serveru Česká justice, který – jak se zdá – měl z příslušného zdroje (zdrojů) poměrně přesné informace o kandidátech na předsedu NS. V poměrech fungujícího demokratického právního státu by jistě bylo vítané, pokud by se o případných kandidátech veřejně hovořilo a bylo jaksi zřejmé, proč, z jakých důvodů nakonec jmenování má směřovat k té které osobě. Když už z rozhodnutí pana prezidenta taková forma prezentace kandidátů zvolena nebyla, na což má pan prezident plné právo, nic nebránilo osloveným kandidátům takovou informaci zprostředkovat alespoň soudcovské radě NS, která by pak informovala – v rámci interní komunikace – soudce NS.

 

2. Šokující byl pak pro mne článek zde: https://www.respekt.cz/agenda/respekt-muz-ktery-se-vydava-za-emisara-hradu-resi-obsazeni-nejvyssiho-soudu, neboť jsem nemohl uvěřit tomu, že by se někdo jménem uvedené instituce  – jak bylo uvedeno v předmětném článku – dotazoval některých soudců, zda by v případě jmenování do funkce XY souhlasili se jmenováním právníka XY na předmětný soud  (k tomu srov. např. https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/justice-k-problematice-mimoprocesniho-jednani-se-soudcem.A190127_201809_p_spolecnost_wag). Jak se tedy věci mají? Šetří někdo toto závažné podezření? Nebo bude uvedené médium dementovat původně zveřejněné informace, neboť k jejich tvrzení zde nebylo žádného podkladu?

 

3. Smutné pak bylo zjištění, že dnešního jmenovacího aktu se neúčastnil zástupce NS, a to (z povahy věci jedině v úvahu přicházející) místopředseda NS Roman Fiala, když vedle kandidáta a posléze nově jmenovaného předsedy NS Petra Angyalossyhoho stál ústavní soudce Pavel Šámal (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/zeman-jmenuje-noveho-predsedu-nejvyssiho-soudu-jehoz-jmeno-tajil-40324754).

 

4. Překvapivá byla reakce bývalé předsedkyně NS Ivy Brožové, která – jak se např. uvádí zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3101075-prezident-zeman-jmenuje-noveho-predsedu-nejvyssiho-soudu-jmeno-vybraneho-kandidata – „označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu.“  Překvapivá o to více, pokud se poohlédneme zpětně na den její rezignace a okolnosti, jež poté následovaly (viz např. zde: web.archive.org/web/20230215192934/https://eurozpravy.cz/domaci/verejna-sprava/111454-sefka-nejvyssiho-soudu-brozova-rezignovala-kdo-ji-nahradi).

 

5. Např. server České noviny s odkazem na vyjádření nového předsedy NS mj. uvedl, že: „Dnes jmenovaný předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy zvažuje, že by soud mohl vydat stanovisko, za jakých okolností je možné úspěšně žalovat stát kvůli náhradám za omezení, která vláda vyhlásila kvůli koronavirové epidemii.“ (in https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zive-zeman-jmenuje-predsedu-nejvyssiho-soudu/1892976).

Protože v laické veřejnosti mohou vznikat nesprávné náhledy na možnost využití institutu stanoviska, lze již nyní k uvedenému uvést:

 

Zákon o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.) v § 14 odst. 3 stanoví, že Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu. Z povahy věci by tedy zaujímání stanoviska mělo přicházet v situaci, kdy je zaznamenán rozkol v judikatuře nižších soudů a je nezbytné (žádoucí) tuto soudní praxi právě vydaným stanoviskem sjednotit. Bez podkladů ze soudní praxe je velmi problematické a neúčelné zaujímat k vybrané právní materii stanovisko, neboť zcela jistě bude zatíženo značnou chybovostí, jelikož namísto toho, aby bylo zaujímáno po vyhodnocení rozdílné soudní rozhodovací praxe, by nelogicky přicházelo na samém počátku rodících se výkladových a aplikačních problémů. A k tomu všemu zbývá dodat, že vzhledem k tomu, že se dosud o tomto problému vůbec na civilním kolegiu NS nehovořilo, je informačně zajímavé, že otázka zvažování možnosti zaujetí takového stanoviska vzešla právě dnes, hned po realizaci předmětného jmenovacího aktu.