Nová skutková podstata nabytí nemovitosti od nevlastníka

K zavedení (vymezením znaků) skutkové podstaty (originárního) nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis
v katastru nemovitostí došlo až nálezem ÚS z 17. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 2219/2012. Tento nový způsob nabytí vlastnického práva k nemovité věci nebyl přijat zákonodárcem, ale ÚS.

Obecné soudy nemohou s odkazem judikaturu ÚS samy přistoupit k vymezení znaků skutkové podstaty nabytí nemovitosti od nevlastníka.

Osobě, která převedla své vlastnické právo k nemovitosti na jiného v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu (nyní právnímu jednání) neschopnou, je třeba
poskytnout zvýšenou ochranu i vůči dobrověrnému nabyvateli.

Dobrou víru nabyvatele C může zpochybňovat jeho znalost okolností spojených s nestandardním převodem vlastnictví nemovitosti z A na B a jeho pasivita prověřit skutečný stav věci (např. ohledně úhrady kupní ceny B vůči A, neodhlášení trvalého pobytu A z adresy nemovitosti atd.).

Tříčlenné senáty NS jsou vázány právním názorem velkého senátu NS vyjádřeného v R 16/2015, ledaže by ÚS v nálezu tento právní názor NS překlenul; v takovém případě by
tříčlenný senát NS, který by měl jako první řešit stejnou právní otázku, musel
postupovat podle § 20 odst. 1 ZSS (tj. věc předložit velkému senátu NS k rozhodnutí).

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5357/2014