O vypouštění balónků s rušením - slučováním okresních soudů

Dne 15. 12. 2025 prezident České republiky Petr Pavel jmenoval vládu České republiky, jejímž členem je také ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (https://1url.cz/teznm).  

Jeroným Tejc při své nástupu na úřad  „představil první tři klíčové oblasti, na které se jako nový ministr spravedlnosti hodlá zaměřit. První je boj s násilnou kriminalitou, kde odmítá řetězení podmínek a podmíněných trestů pro pachatele závažných násilných trestných činů. Vážný následek pro oběť musí znamenat vážný následek i pro pachatele. Druhou prioritou je rozpočet – je nutné zajistit 620 milionů korun, které chybí na platech. Pokud tyto prostředky nebudou zajištěny, nedojde k naplnění slibu ani závazku vlády o zvýšení o 2 200 Kč pro pracovníky v oblasti občanských zaměstnanců PMS, VS, soudů a státních zastupitelství. V některých případech by dokonce mohlo dojít k poklesu platů až o 700 Kč. Třetí oblastí je digitalizace, která je absolutní prioritou. Je nutné začít využívat umělou inteligenci a konečně zavést elektronický spis.“ (zdroj: https://1url.cz/deznA)

Nutno dodat, že ministr spravedlnosti by měl prioritně vycházet z Programového prohlášení vlády České republiky, které vláda schválila na svém jednání konaném dne 5. 1. 2026, a jež obsahuje následující priority pro oblast práva a spravedlnosti, tedy i justice (pro přehlednost jsou nyní dílčí úkoly z cit. prohlášení číslovány):

1. Posílíme odpovědnost pachatelů trestné činnosti.

2. Posílíme ochranu zranitelných skupin.

3. Posílíme právo občanů bránit svůj život a majetek.

4. Zmodernizujeme justici.

5. Zvýšíme profesionalitu a důvěryhodnost justice.

6. Obnovíme přesvědčení, že zákony platí pro všechny stejně.

7. Předložíme novelu trestního zákona, která zpřísní postihy za násilí vůči všem zranitelným

    skupinám, zejména seniorům, ženám a dětem.

8. Předložíme protidrogovou novelu trestního zákona, která omezí možnosti snížení trestu pro

     intoxikovaného pachatele.

9.  Zpřísníme tresty osobám, které při řízení pod vlivem alkoholu nebo drog způsobí těžkou újmu

     na zdraví nebo smrt jiné osoby. Organizátoři drogových obchodů, výrobci a distributoři drog

     budou čelit vyšším trestním sazbám.

10. Přijmeme taková legislativní opatření, která zajistí, že kdokoli, kdo se úmyslně nebo z hrubé

      nedbalosti vyhýbá placení výživného, ponese plnou trestní odpovědnost.

11. Zvýšíme vymahatelnost výživného.

12. Zvážíme snížení věku trestní odpovědnosti pachatelů trestné činnosti.

13. Výchovná opatření uložená mladistvým pachatelům musí být účinná a vést k resocializaci –

      posílíme jejich motivaci k nápravě.

14. Zpřísníme recidivistům podmínky pobytu na svobodě v případě jejich podmínečného

      propuštění. Snížíme recidivu prostřednictvím navazujících programů integrace do společnosti.

15. Podporujeme jasné a spravedlivé nastavení pravidel nutné obrany. Každý má mít právo bránit

      svůj domov, život a majetek před nezákonným napadením bez obav, že bude následně stíhán.

16. Zreformujeme vězeňský systém – zefektivníme alternativní tresty, rozšíříme používání

      elektronických náramků a zajistíme důslednou práci s vězni. Investujeme do modernizace

      věznic a výrobních hal, aby vězni pracovali a přispívali společnosti.

17. Příslušníkům vězeňské služby zvýšíme platy a budeme je pravidelně valorizovat. Zajistíme

      nástupní plat 50 tisíc korun.

18. Zasadíme se o zlepšení platových podmínek administrativních pracovníků soudů a státních

      zastupitelství.

19.  Zmodernizujeme trestní řád a občanský soudní řád, aby odpovídaly potřebám 21. století a

       zajistily spravedlnost všem stranám.

20.  Občanský zákoník přiblížíme potřebám digitální doby.

21. Zavedeme povinné průběžné vzdělávání soudců a státních zástupců a zahájíme odbornou

     debatu se všemi složkami justice s cílem zvýšit kvalitu a předvídatelnost soudního rozhodování.

22. Současně zvýšíme prostupnost právnických profesí a tím podpoříme odbornou úroveň a

      motivaci v justici.

23. Budeme důsledně vymáhat škodu vzniklou zaviněním nebo porušením povinností ze strany

      soudců a státních zástupců.

24. Provedeme důkladné zhodnocení fungování exekučního systému a systému oddlužení s cílem

      navrhnout opatření, která posílí spravedlnost, efektivitu a rovnováhu mezi právy věřitelů a

      možnostmi poctivých dlužníků.

25.  Budeme důsledně postihovat korupci. Učiníme takové změny, aby korupce přestala

       podkopávat důvěru občanů ve spravedlnost a fungování státu.

26.  Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či

       veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná.

27.  Zajistíme důslednou ochranu soukromí občanů.

28.  Zákon nesmí vágními formulacemi umožnit selektivní trestání. Proto zrušíme trestný čin

       neoprávněné činnosti pro cizí moc.

29.  Připravíme zákon o celostátním referendu, aby o klíčových otázkách veřejného zájmu mohli

       občané rozhodovat přímo. Zároveň jasně stanovíme, že členství České republiky v Evropské

       unii a Severoatlantické alianci nebude předmětem referenda (viz zdroj: 1url.cz/zez8H).

Od nástupu Jeronýma Tejce do funkce ministra spravedlnosti nebyla na internetových stránkách jeho ministerstva, tj. od 15. 12. 2025 (zde: https://1url.cz/Zez6M) k dnešnímu dni, tj. do 14. 2. 2026 (zde: https://msp.gov.cz/),  zveřejněna žádná informace o rušení některých malých okresních soudů, a proč.

Za pozornost ovšem stojí, že na týchž internetových stránkách zde:  https://1url.cz/Iez6e  byla dne 16. 1. 2026 zveřejněna aktualita o jednání ministra Tejce s vedením České advokátní komory o bezplatné právní pomoci, digitalizaci justice a legislativních změnách. Na tomto jednání dle cit. zdroje měl pan ministr mj. uvést: „Naším společným cílem je co nejdříve rozšířit poskytování bezplatného poradenství v klíčových oblastech života, a to i v méně dostupných regionech.“ O rušení některých okresních soudů či o jejich slučování do nějakých (větších) oblastních soudů prvního stupně ani v tomto příspěvku nepadla žádná zmínka.

Podle čl. 91 Ústavy České republiky soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení (odstavec 1). Působnost a organizaci soudů stanoví zákon (odstavec 2).

Ústava tedy připouští, že např. jí uváděné okresní soudy, tvořící nejnižší článek soustavy soudů, mohou mít jiné označení. Zákon může rovněž změnit i jejich působnost a organizaci, tedy může dojít i k tzv. „překreslení justiční mapy“ s novým uspořádáním působnosti okresních soudů jako např. soudů oblastních či obvodových. Tak by kupř. většina okresních soudů v rámci obvodu Krajského soudu v Brně mohla být nově sloučena do Oblastního soudu XY nebo Obvodového soudu XY. Meze formulační rozmanitosti se zde asi nekladou.

Každý jistě uzná, že jakékoliv zásahy do stávající soustavy prvostupňových soudů jsou zásadně významné.

Otázka tedy zní: proč taková změna nebyla Ministerstvem spravedlnosti - novým ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem odpovídajícím způsobem již s jeho nástupem do funkce relevantně sdělena? Ale zejména, proč něco tak extrémně závažného nebylo pojato do Programového prohlášení vlády ČR?

Uvažte, tak v Programovém prohlášení vlády České republiky jsou rámcově rozpracovány dílčí body v naprosto méně důležitých záležitostech, avšak v médiích (např. zde: https://1url.cz/qez6E, nebo zde: https://1url.cz/Lez62) dochází již druhý měsíc k „vypouštění informačních balónků“ ohledně rušení některých okresních soudů. První balónky nesoucí uvedené informace přitom byly vypuštěny již počátkem ledna t. r.

Ovšem pokud jde o oficiální stránky Ministerstva spravedlnosti, ty žádné informace o rušení - slučování některých okresních soudů neobsahují. Žádné informace tohoto typu nelze vysledovat ani ze základních informací uvedeného ministerstva v jeho podstránce v oblasti legislativy zde: https://1url.cz/eez6G.

Jen pro zajímavost - např. internetové stránky Soudcovské unie stran v médiích opakovaně ministrem Tejcem zmiňovaného záměru rušení některých okresních soudů jsou v tzv. „spánkovém“ režimu. Tedy neobsahují žádné informace tohoto druhu. Ale že se bude třeba konat právnický ples, to se zcela jistě tam dozvíte.

To ovšem neznamená, že by se prezident Soudcovské unie Libor Vávra k problematice rušení některých malých soudů nevyjadřoval. Naopak, v časové jednotě s ministrem Tejcem již 8. 1. 2026 lépe o této významné záležitosti než soudci informovaný server Česká justice citoval prezidenta Vávru, který řekl serveru, že v souvislosti s návrhy na zúžení soudní soustavy, které se v posledních desetiletích objevují, preferuje redukci nejmenších okresních soudů. V případě rušení soudů je podle Vávry ale nutné brát ohled na funkčnost hromadné dopravy, aby byl soud pro lidi skutečně dostupný (viz zdroj zde: https://1url.cz/1ez8K).  

Takže tak se asi reálně v tuzemsku věci „mají“ s informováním „prostých“ soudců a „malých“ okresních soudů.

Učiňme si tedy malé shrnutí.

O významném zásahu do rušení některých okresních soudů nebylo od nástupu nové vlády vůbec nic diskutováno.

V médiích postupně sdělované informace o uvedeném významném zásahu do tzv. soudní mapy není vůbec žádná zmínka v Programovém prohlášení této vlády.

Podle dosud „již vypuštěných informačních balónků“ ohledně rušení - slučování některých okresních soudů internetové stránky Ministerstva nic neuvádějí. Absolutní informační tma.

V dnešním článku na serveru Novinky (s názvem: „Tejc chce sloučit okresní soudy, úspora bude stamilionová“ zde: https://1url.cz/vez6k) je však redaktor ČTK Radim Vaculík zase o mnoho více informován než samotní soudci a patrně zcela jistě i soudní management „malých“ okresních soudů. Ministr Tejc se měl do médií vyjádřit, že by mělo být zrušeno 20 až 30 procent ze současných 86 okresních soudů. Ale jaké to budou, o tom by prý mělo být jasno až z analýzy, která bude hotová letos na jaře. Současně ovšem ministr Tejc prohlašuje, že ke změně v této zásadní oblasti by již mělo dojít od příštího roku (neuniklo mi, že pan redaktor již nezmiňuje od počátku příštího roku, nýbrž šířeji od příštího roku, což znamená, že k takové změně může dojít třeba až od prosince 2027).

Současné dění mi tak trochu připomíná (svého času) snahy o přijetí civilního řádu soudního bez jakékoliv předchozí diskuze a vypracované analýzy. Tehdy jsem jako soudce Nejvyššího soudu tyto praktiky velmi kritizoval (viz např. zde: https://1url.cz/Iez6j). Nakonec k takto horkou jehlou šité úpravě nedošlo.

Rušení - slučování okresních soudů je však možná problém ještě závažnější. Je zde jakési avizované přesvědčení, zatím ovšem ze strany pouze jednoho člena vlády ČR - ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, že do stávajícího celkem dobře (v porovnání s ostatními zeměmi EU) fungujícího soudního ústrojí, budou bez jakékoliv vypracované analýzy a s pouhým záměrem „uspořit“ stamiliony (viz článek shora) prováděny organizační chirurgické řezy. A to bez jakéhokoliv podloženého předpokladu, že takto operací postižené ústrojí soudní soustavy nebude krvácet a nedojde k jeho částečnému kolabování či k zanícení infekcí.

Je zde tudíž záměr některé malé soudy zrušit, respektive sloučit je do větších celků. A co se bude dít se soustavou okresních státních zastupitelství? A co se bude dít s obvody soudních exekutorů, soudních komisařů? Jak v tomto ohlášeném organizačním plánu na úseku působnosti nových soudů prvního stupně budou fungovat další státní složky, jež se rovněž odvíjejí od okresního formátu? A pak je zde ještě mnohem závažnější fenomén, o které jsem psal např. zde: https://1url.cz/Nez81.  

Všechny tyto a další desítky možná ještě více zásadnějších otázek jsou v tuto chvíli nejen nezodpovězené (protože ani nebyly ze strany Ministerstva spravedlnosti položeny), ale především avizují stávající rizikovost ohlášeného „překreslování soudní mapy okresních soudů“, poněvadž důsledně vzato takový zásah nebude jen zásahem do těchto „malých“ okresních soudů, ale bude jako postupně mohutnící vlna se dotýkat celé řady dalších oblastí a z toho plynoucích problémů. Problémů, které ani nejsou zohledněny, poněvadž neexistuje k tomu vůbec žádná analýza, žádný relevantní základní materiál, který by vyhodnocoval klady a zápory přijetí takto významné změny týkající se působnosti okresních soudů, ať už si ponechají původní název nebo se změní na soudy “oblastní“, „obvodové“ či jiné.

Celá tato „akce“ je nejen nepřipravená, ale především s ní nebylo počítáno ani v nedávno touto vládou přijatém vládním prohlášení.

Nutno si proto položit základní otázku.

K čemu tedy má sloužit Programové prohlášení vlády, které neobsahuje žádnou zmínku o rušení některých okresních soudů, aby pouze za pár dnů poté ministr spravedlnosti, jenž má být garantem plnění tohoto významného dokumentu v oblasti justice, přes média začal informovat nikoliv o záměru, nýbrž de facto o „hotové“ věci, že se některé soudy zruší (neví se ovšem, které to budou, což prý se bude vědět na jaře, tedy vlastně za měsíc) a že tato změna zcela jistě nastane (jak nedávno uvedl) od počátku příštího roku, respektive (jak bylo např. dnes sděleno na serveru Novinky) od příštího roku (což poskytuje širší úsek od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2027).

Uvedený přístup ministra spravedlnosti v tak zásadní otázce je podle mého názoru nesprávný. Je navíc neodborný, poněvadž nejprve je třeba si zajistit relevantní podkladové materiály, mít k dispozici příslušnou (objektivní) analýzu, a teprve poté uvažovat o prosazení tak zásadní věci.

O něco jiného by se jednalo, pakliže by bylo oznámeno, že Ministerstvo spravedlnosti uvažuje o rušení některých okresních soudů, respektive o jejich sloučení do větších okresních (oblastních či obvodových) soudů, a že za tím účelem pracuje na analýze a na dalších podkladových materiálech, aby následně všechny tyto podklady vyhodnotilo v součinnosti se zahájenou resortní diskuzí na toto téma.

Odpovědné by pak bylo zodpovědět, do jaké míry rušení či slučování některých okresních soudů bude navazovat na další očekávané změny týkající se např. některých okresních státních zastupitelství, ve vztahu k budoucí činnosti soudních exekutorů, soudních komisařů, orgánů sociálně právní ochrany dětí atd.

Jistěže základní otázkou pak je, jak to bude s dosavadními zaměstnanci soudů, kde by soudci sloučených soudů měli a jak vlastně fungovat. Jak by to mělo být vyřešeno s přesunem a kam soudní administrativy ze zrušených některých okresních soudů. Co bude s budovami takto zrušených okresních soudů? Budou se prodávat nebo jaké bude jejich další využití?

Desítky či možná stovky významných otázek jsou takříkajíc „na stole“ již nyní a proti nim pouhé informační vypouštění balónků typu „se některé okresní soudy zruší“, „se dosáhne úspory ve stamilionech“, „se k úpravě přistoupí od (počátku) příštího roku“ atd..

Pouhá optika pohledu jakoby ekonomického inženýra na vysledování úspor v justici zde o takto vyhlašovaném záměru rušení některých soudů ovšem nemůže překrýt již nyní zřetelně viditelnou horu problémů, jež mohou nastat ukvapeným přijetím takovéto změny.

Vzhledem k tomu, že ministrem Tejcem avizovaný záměr zrušit - sloučit některé okresního soudu, původně napříč celou republikou, následně v omezenějším rozsahu, není uveden v Programovém prohlášení vlády, může dojít i k situaci, že pro takto zákonem navrhované překreslení soudní mapy se nenajde potřebná většina ani mezi poslanci vládní koalice. Stále totiž nebylo odpovězeno na základní otázku. Proč něco tak zásadního, které nebylo zařazeno jako důležitý bod do Programového prohlášení vlády, se jen několik dnů po schválení uvedeného vládního dokumentu začalo z úst ministra Tejce (prozatím mediálně) prosazovat? To je otázka především na poslance vládní koalice a jejich dosud nezodpovězená otázka vůči voličům. 

Nejsem (a nikdy jsem nebyl) členem Soudcovské unie, ale i tak nemohu pochopit, že její prezident bez dalšího přejímá jako správný takto ničím relevantně nepodložený záměr zásahu do soustavy prvostupňových soudů. Kohože vlastně zastupuje?

Nicméně (zatím především mediálně) ohlášený záměr rušení některých okresních soudů má již přesto jednoho dílčího vítěze z řad malých okresní soudů. Je jím Okresní soud v Jeseníku. Ten se totiž nakonec rušit nebude (https://1url.cz/0ez6m).