Opis ze spisu jako skutkové zjištění

09.04.2019 21:19

Opis ze spisu jako skutkové zjištění

 

§ 157 odst. 2 o. s. ř.

 

Opis ze spisu nenahrazuje soudem učiněná skutková zjištění.

 

Je třeba mít na paměti, že z toho kterého důkazu může vyplývat hned několik okolností, informací, případně svědek může v rámci své výpovědi potvrzovat, vypovídat, uvádět průběh toho kterého skutkového děje v tom či onom informačním rozsahu, avšak z hlediska zjištěné skutkové stránky věci relevantní pro následně učiněný právně kvalifikační závěr je pouze to, co konkrétně z předmětného důkazu bylo soudem vlastně zjištěno, případně proč soud žádné dílčí skutkové zjištění z toho kterého jím provedeného a zhodnoceného důkazu neučinil (např. z důvodu jeho nevěrohodnosti, nadbytečnosti, rozpornosti údajů atd.), a jak takové dílčí skutkové zjištění následně zahrnul do sumarizovaného závěru o skutkovém stavu věci, jenž následně podrobil právnímu posouzení.

 

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 30. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 509/2018

 

K věci: Okresní soud ve Znojmě rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem označené bytové jednotky. Soud prvního stupně po provedeném řízení dospěl k závěru, že účastníci dne 12. 7. 2012 uzavřeli (žalobce jako prodávající a žalovaná jako kupující) kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej bytové jednotky, a která není postižena (absolutní ani relativní) neplatností, přestože v řízení bylo prokázáno, že žalobce zjevně jednal v omylu při uzavření kupní smlouvy, kdy se domníval, že se jedná o smlouvu, kterou bude pouze zajišťovat závazek z titulu úvěru poskytnutého na vyplacení exekuce, jíž čelil. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem rozsudky obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

 

Z odůvodnění: Ústavní soud např. v nálezu ze dne 15. března 2017, sp. zn. II. ÚS 1966/16, zaujal právní názor, že nesprávné právní posouzení věci se může týkat jakékoliv otázky hmotného nebo procesního práva, jejíž odlišné posouzení by se mohlo promítnout do výsledku řízení. Nesprávné právní posouzení tak může vyvstat i v souvislosti se skutkovými zjištěními, přesněji řečeno se způsobem, jakým k nim odvolací soud dospěl. Jde o to, zda byla v konkrétním případě respektována zákonem stanovená pravidla pro hodnocení důkazů, včetně zákazu svévole, jenž lze jako obecný princip vyvodit přímo ze zásady právního státu. Významná část těchto pravidel má povahu ústavních zásad spravedlivého procesu.

 

Posouzení, zda takto dovolatelem uplatněná dovolací argumentace může založit přípustnost jeho dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle § 237 o. s. ř. vyžaduje, že ony (pro rozhodnutí) zásadně významné skutkové a právní okolnosti případu budou v odůvodnění písemného vyhotovení dovoláním napadeného rozsudku vyloženy (obsaženy) v takovém (nezbytném) rozsahu a kvalitě, aby (i) dovolacímu soudu bylo zřejmé, které právně významné skutkové momenty a jaké interpretační a aplikační úvahy vedly nakonec odvolací soud k přijetí (vydání) napadeného rozhodnutí, jež závisí na vyřešení předmětné právní otázky.

 

Z odůvodnění rozsudku musí vyplývat, o jaké provedené důkazy se (skutkové) závěry soudu opírají. Nelze současně v této souvislosti přehlédnout, že podstatou zjištění skutkového stavu věci je úsudek soudce o tom, které z rozhodných, respektive pro posouzení věci významných skutečností jsou pravdivé, tj. které z nich bude soudce považovat za prokázané poznatky získané provedením jednotlivých důkazů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 30 Cdo 440/2001).

 

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 27. dubna 1999, sp. zn. II. ÚS 94/98, připomenul, že v rozporu s § 157 odst. 2 o. s. ř je tzv. souborné zjištění, stejně jako to, kdy se v odůvodnění reprodukují jednotlivé důkazy, i protichůdné, aniž je zaujato stanovisko, co soud skutečně zjišťuje. Takové rozsudky jsou prakticky nepřezkoumatelné.

 

Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009, vyložil, že skutkové zjištění, které zcela nebo z podstatné části chybí, anebo je vnitřně rozporné (ať již v relevantní části ve vztahu mezi jednotlivými dílčími skutkovými zjištěními anebo ve vztahu mezi některým pro rozhodnutí zásadně významným dílčím skutkovým zjištěním a závěrem o skutkovém stavu věci), případně vnitřní rozpornost či absence skutkového závěru (skutková právní věta), znemožňuje posoudit správnost přijatého právně kvalifikačního závěru takto zjištěného „skutku“, což (logicky) jde na vrub správnosti právního posouzení věci.

 

Jestliže odvolací soud pro své meritorní rozhodnutí převezme (jako správný a úplný) skutkový stav, z nějž při rozhodování vycházel soud prvního stupně, avšak ve skutečnosti nalézacím soudem zjištěný skutkový stav trpí defekty, ať již popsanými v předchozím odstavci, anebo tím, že skutkové zjištění bylo de facto vybudováno na opisu ze spisu, aniž by z odůvodnění (písemného vyhotovení) rozsudku nalézacího soudu bylo zřejmé, která konkrétní dílčí skutková zjištění a ze kterých důkazů byla prvoinstančním soudem zjištěna, a tedy z jaké množiny logicky na sebe navazujících dílčích zjištění pak uvedený soud formuloval závěr o skutkovém stavu věci, který podrobil právnímu posouzení, pak je v takovém případě upřeno dovolacímu soudu zabývat se vůbec posouzením otázky přípustnosti dovolání v dovolatelem vymezeném rozsahu.

 

O takový případ se jedná i v této věci.

 

Odvolací soud v daném případě vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, který ovšem zákonu odpovídajícím způsobem (v intencích § 157 odst. 2 o. s. ř. a shora již vyložené judikatury) skutkový základ věci řádně nevyložil. Ač se jednalo o značně skutkově exponovanou věc, která si vyžadovala opravdu pečlivá skutková zjištění z provedených důkazů, soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku ke skutkové stránce věci přistoupil zčásti formou jakéhosi opisu ze spisu, čemuž ostatně nasvědčují formulace typu „z kupní smlouvy...vyplývá“, „jak uvedla svědkyně K. Š.“, „svědkyně Š. taktéž vysvětlila soudu“, „převzetí částky 456.000 Kč žalobcem v hotovosti...potvrdil ve své výpovědi svědek O. K. Uvedl, že...“, „svědkyně L. Š. ve své výpovědi u soudu...potvrdila skutkovou verzi žalobce, že...“ atd.

 

Je třeba mít na paměti, že z toho kterého důkazu může vyplývat hned několik okolností, informací, případně svědek může v rámci své výpovědi potvrzovat, vypovídat, uvádět průběh toho kterého skutkového děje v tom či onom informačním rozsahu, avšak z hlediska zjištěné skutkové stránky věci relevantní pro následně učiněný právně kvalifikační závěr je pouze to, co konkrétně z toho kterého důkazu bylo soudem vlastně zjištěno, případně proč soud žádné dílčí skutkové zjištění z toho kterého jím provedeného a zhodnoceného důkazu neučinil (např. z důvodu jeho nevěrohodnosti, nadbytečnosti, rozpornosti údajů atd.), a jak takové dílčí skutkové zjištění následně zahrnul do sumarizovaného závěru o skutkovém stavu věci, jenž následně podrobil právnímu posouzení.

Jestliže popsané defekty skutkového charakteru zatěžující rozhodnutí soudu prvního stupně nebyly odvolacím soudem zjištěny a vyvozena z nich odpovídající procesní náprava (zjevně formou vydání kasačního rozhodnutí), nýbrž odvolací soud z takto defektně zjištěného skutkového stavu vycházel při rozhodování o podaném odvolání, nelze za dané situace vyvodit jiný procesní důsledek, než přistoupit ke kasaci obou rozhodnutí soudů.

 

Poznámka: V soudní praxi lze stále zaznamenávat pochybení, kdy soud v odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku přistoupí k výčtu v řízení provedených důkazů a poté bez dalšího přejde k souhrnnému závěru. Případně, kdy jsou de facto prováděny prosté opisy ze spisu, z listinných důkazů či z výpovědí svědků, účastníků řízení, znalců podle protokolu o jednání, takže dochází k obšírnému opisování z procesního spisu, aniž by bylo zřejmé, jaká konkrétní skutková zjištění soud z toho kterého důkazu zjistil a vzal za základ pro závěr o skutkovém stavu, jenž posléze podrobil právnímu posouzení. Publikované rozhodnutí na tyto problémy, jež v konečném důsledku mohou vést i k vydání kasačního rozhodnutí, poukazuje.

 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi soudního oddělení 24 Cdo Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem (2006)              ...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

ANDĚL.pdf (205003)

 

 

twitter.com/Nejvyssisoud

 

Databáze soudních rozhodnutí - https://www.judikatury.cz/

 

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - https://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

23.01.2018 22:17

K otázce navrácení svéprávnosti člověku postiženému těžkou duševní chorobou

K otázce navrácení svéprávnosti člověku postiženému těžkou duševní chorobou   § 55 odst. 2, § 465 odst. 1 o. z. § 39 z. ř. s.        Podle platné právní úpravy institutu omezení svéprávnosti člověka nepřichází v úvahu navrátit člověku, který pro svou duševní...

 Sbírka předpisů

 

https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

Instrukce Msp č. 4/2017, o soudních písemnostech:

 

ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/MS2017_4.pdf

 

 

Knihy autora (příp. spoluautorství)