Pohled předsedy NS Pavla Šámala na NSR

20.10.2017 06:53

    Po kliknutí na níže uvedený odkaz čtenáři v předmětném příspěvku naleznou pohled mj. předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala na problematiku Nejvyšší soudcovské rady, respektive na řešení stávajících problémů v české justici. Z předmětného článku, který pan předseda Šámal napsal společně s Katarínou Deákovou, poradkyní Oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu, jsem vyčlenil následující zajímavé názory:

 

     * [Problémové osobnosti] „Nelze zároveň presumovat to, že v českém justičním prostředí by se do nejvyšší rady soudnictví nemohly dostat osobnosti, které by potenciálně mohly zneužít své pravomoci v rámci tohoto orgánu. Kategorické odmítnutí takového scénáře, a to nikoliv pouze v českém prostředí, lze označit až jako naivně idealistický předpoklad o úplné absenci subjektů ve společnosti, které by byli s to získané pravomoci zneužít.“

 

       * [Nejde o „všelék“] „Ustavení soudní rady nepředsta­vuje univerzální řešení na všechny nedostatky české justice, nicméně negativní dopady častých personálních změn na Ministerstvu spravedlnosti by mohla při vyváženém pří­stupu k jejímu personálnímu obsazení a zakotvení jejích pravomocí, které nemusí být i jen jmenovací a rozhodovací, určitě zmírnit, a do značné míry by podle našeho názoru mohla také přispět k odstranění nedostatků ministerského modelu v České republice.“

 

       * [Ministerský model správy justice je problémový] „Téměř každodenně sledujeme, že ministerský model správy justice není s to dostát požadavkům kladeným na náležitý výkon správy soudů a už vůbec není schopen v podmínkách České republiky nabídnout dlouhodobé koncepční řešení důležitých a čas­to i sporných otázek vztahujících se k soudnictví, což ve svém důsledku má nepochybně vliv i na již opakovaně zmíněnou nezávislost soudnictví.“

 

       * [Česká justice nyní není schopna flexibilně řešit problémy] „Absence zastřešujícího orgánu typu Nejvyšší rady soud­nictví vede k tomu, že justice není schopna flexibilně a účinně reagovat na spole­čenské, hospodářské či demografické změny, jak to zejména dokládá i dosud neře­šená problematika soudní mapy a s tím spojená analýza vytíženosti a eventuální reforma soudů prvních stupňů, anebo v poslední době akcentovaná otázka kariérního postupu soudců obecné justice a přijímání kandidátů z řad nesoudců (mimořádně disponovaných advokátů, pedagogů vysokých škol, státních zástupců či dalších právníků na nejvyšší soudy).“

 

       * [Přílišná ingerence výkonné moci] „Aktuální stav, kde výkonná moc rozhoduje o řadě zásadních personálních otázek jako je jmenování, výběr či kariérní postup soudce a současně má v gesci rozhodování o přidělování lidských zdrojů a finančních prostředků na jednotlivé soudy, nese v sobě nebezpečí možnosti potenciálního zneužití takto koncentrovaných pravomocí v rukou moci výkonné, zvláště když se v poslední době projevuje snaha o řešení těchto zásadních otázek pro nezávislost justice jako celku mimo zákonnou úpravu prostřednic­tvím ministerských směrnic a podobných aktů.“

 

      * [Těžiště působnosti NSR]„Těžiště působnosti rady představovaly kompetence v ob­lasti personálních otázek a vzdělávání. Nejvyšší rada soudnictví by tak zajišťovala prostřednictvím Justiční akademie odborné vzdělávání, stanovovala by obsahovou ná­plň přípravné služby, organizovala by justiční zkoušky. Stran personálních kompetencí by mohla zejména metodicky usměrňovat a ve spolupráci s předsedy soudů organizo­vat výběrová řízení na místa soudce, podávat návrh prezidentovi na jmenování soudce. Dále by vydávala kariérní řád a zajišťovala výběr soudců na vyšší soudy. Dále by na ní mělo být přeneseno rozhodování o přidělení či přeložení soudce na vyšší soud, a to po projednání s předsedou daného soudu.“

 

       * [Odpovědnost NSR] „Všem těmto pravomocím musí odpovídat i odpovědnost Nejvyšší rady soudnictví za správu justice. Ve vztahu k ní bude nepochybně významné zejména zpracovávání zpráv o stavu justice předkládané Senátu. Na jejich základě by Nejvyšší rada soudnic­tví podávala i návrhy, stanoviska a doporučení státním orgánům ve věcech týkajících se justice. Expertní povaha takové rady by byla využita také v legislativním procesu, kde by se vyjadřovala k návrhům věcných záměrů zákonů a k návrhům zákonů i dalších právních předpisů, zejména pokud se tyto týkají soudů jako organizačních složek státu, či procesních pravidel, jimiž se řídí.“

 

       * [NSR a soudcovská etika]„Podstatné bude rovněž, aby Nejvyšší rada soudnictví se kompetentně vyjadřovala i k otázkám soudcovské etiky (např. Může soudce působit jako člen legislativní rady vlády? Může být soudce předsedou občanského sdružení? Může soudce kandidovat v komunálních volbách? apod.). Tato stanoviska by transparentně ukazovala její ná­hled na konkrétní problémy soudcovské etiky, čímž by se zvýšilo povědomí veřejnosti o těchto otázkách i právní jistota soudců. V neposlední řadě by Nejvyšší rada soudnictví vyřizovala i stížnosti na soudce tak, aby byla zajištěna i ochrana před zasahováním do jejich nezávislého a nestranného rozhodování. V návaznosti na to by jí byla i svěřena pravomoc podat kárnou žalobu na funkcionáře soudů či soudce.“

 

       * [Složení NSR] „Z hlediska složení Nejvyšší rady soudnictví by se mělo v návaznosti na její kom­petence jednat o orgán, který nepostrádá demokratickou legitimitu, což lze dosáhnout především paritním složením. Polovina členů Nejvyšší rady soudnictví by tak mohla sestávat ze soudců, kteří by byli voleni na shromážděních soudců nebo prostřednictvím soudcovských rad (srov. § 46 a násl. zákona o soudech a soudcích), druhou polovinu by mohly tvořit osobnosti z jiných právnických profesí a akademické sféry, které by byly voleny politicky odpovědnou legislativou. V úvahu přichází zejména Senát Parlamentu ČR nebo určitá kombinace Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Takto vznik­nuvší Nejvyšší rada soudnictví by při účasti sice volených představitelů justice ze strany soudců, kteří však do svých soudcovských funkcí byli jmenováni prezidentem republiky, mohla čerpat svou demokratickou legitimitu právě skrze volenou nesoudcovskou část. „

 

Zdroj: https://kuc.cz/jmmtz1

 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi soudního oddělení 30 Cdo Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem (2006)              ...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý anděl21017079.pdf (225148)

 

 

twitter.com/Nejvyssisoud

 

Databáze soudních rozhodnutí - https://www.judikatury.cz/

 

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - https://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

23.01.2018 22:17

K otázce navrácení svéprávnosti člověku postiženému těžkou duševní chorobou

K otázce navrácení svéprávnosti člověku postiženému těžkou duševní chorobou   § 55 odst. 2, § 465 odst. 1 o. z. § 39 z. ř. s.        Podle platné právní úpravy institutu omezení svéprávnosti člověka nepřichází v úvahu navrátit člověku, který pro svou duševní...

 Sbírka předpisů

 

https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

Instrukce Msp č. 4/2017, o soudních písemnostech:

 

ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/MS2017_4.pdf

 

 

Autorovy knihy