Problematikou nabytí od nevlastníka se bude opět zabývat velký senát Nejvyššího soudu

25.02.2016 10:02

     Senát č. 30 Cdo včera předložil velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k rozhodnutí dovolací věc, v níž je řešena právní otázka nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemvoitostí od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí.

      Senát č. 30 Cdo dospěl k závěru, že i když Ústavní soud v žádném ze svých nálezů se nevypořádal s právními argumenty Nejvyššího soudu např. v otázce koeexistence zákonem upraveného právního institutu vydržení a fakticky Ústavním soudem v jeho nálezu ze dne 17. 4. 2012, sp. zn. I. ÚS 2219/12, přijaté skutkové podstaty nabytí nemovitosti od nevlastníka (v poměrech platnosti a účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění), je třeba reflektovat tu zvláštní judikatorní situaci, že i při absenci vypořádání se s právními argumenty Nejvyššího soudu, Ústavní soud přistupuje ke zrušení ústavními stížnostmi napadených rozhodnutí Nejvyššího soudu, vždy s odkazem na jeho předchozí judikaturu, která ovšem - bohužel - dosud nijak nepřeklenula právní argumenty, na nichž spočívala ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu v dané materii (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2015, sp. zn. 30 Cdo 2458/2015, týkající se postoje zákonodárce k nemožnosti nabytí vlastnického práva k nemovité věci podle dosavadní úpravy, jak byl vyjádřen v důvodové zprávě k novému katastrálnímu zákonu č. 256/2013 Sb., nebo konsekvencí spojených s prosazováním právního názoru o možnosti nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí prostřednictvím aplikace obecného právního institutu, jenž vytěsňuje posuzování podmínek pro vydržení podle § 134 odst. 1 obč. zák.,
což podle názoru Nejvyššího soudu koliduje právním závěrům obsaženým v  plenárním nálezu Ústavního soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97).

      Senát č. 30 Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že i za shora popsané judikatorní situace byly naplněny podmínky pro předložení věci k rozhodnutí velkému senátu Nejvyššího soudu, který by mohl vydat rozhodnutí, jímž by se odklonil od svého předchozího rozsudku R 16/2015 zapovídajícího nabytí nemovitosti od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí.