Programové prohlášení vlády ČR ze dne 5. 1. 2026 a oblast právo a spravedlnost

1. Programové prohlášení vlády České republiky (zde: https://1url.cz/OJmc1) bylo schváleno na jednání vlády dne 5. 1. 2026.

2. Programové prohlášení ad 1 pro oblast právo a spravedlnost (zde: https://1url.cz/zez8H) neobsahuje záměr o rušení (všech nebo jen některých) malých okresních soudů a jejich slučování do větších soudů okresního typu, ani úkol ministra spravedlnosti pracovat na podkladech (analýze atd.) za účelem budoucího posouzení formulace takového záměru.

3. Pouhé tři dny po schválení programového prohlášení ad 1 byla v médiích (např. na idnes.cz zde:  https://1url.cz/seruk) zveřejněna informace o tom, že: „Tejc zvažuje zrušit některé okresní soudy, chce uspořit.“ Např. právě podle serveru idnes.cz měl Jeroným Tejc ke svému záměru o rušení některých okresních soudů uvést: „Pokud se prokáže, že některé soudy jsou již dlouhodobě neudržitelné a zatěžují daňové poplatníky nepřiměřeným způsobem, předložím návrh na snížení počtu okresních soudů“.

4. Ministr Tejc pak opakovaně prohlásil, že (ohledně jím ohlášeného záměru rušení některých okresních soudů) „Změny by měly nastat od ledna 2027…“ (zdroj zde: https://1url.cz/teru4).

5. Programové prohlášení (i současné vlády) představuje závazný dokument, dle kterého má vláda při svém vládnutí postupovat.

6. Programové prohlášení vlády lze pochopitelně revidovat; k revizi ovšem dochází v důsledku rozhodnutí vlády, nikoliv na základě rozhodnutí jednoho ministra - člena vlády.

7. Je neobvyklé, aby pouze několik dnů po schválení (vládou) programového prohlášení příslušný ministr - člen vlády ohlašoval mediálně významný záměr, který se významně dotýká jeho resortu, aniž by byl součástí schváleného programového prohlášení nebo jeho ohlášené revize.

8. Dosud pouze mediálně ohlašovaný záměr ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem o rušení některých (malých) okresních soudů (cca) od 1. 1. 2027 představuje významný zásah do fungování okresních soudů, aniž by tento významný organizační zásah byl jakýmkoliv způsobem zmíněn (obsažen, předpokládán) ve schváleném programovém prohlášení této vlády a byly k němu předloženy relevantní podkladové materiály.

9. Je tedy programové prohlášení pro vládu závazné?

10. Může ministr příslušného ministerstva a člen vlády sám o sobě (dle svého subjektivního rozhodnutí) revidovat vládou schválené programové prohlášení?

11. Může ministr příslušného ministerstva a člen vlády sám o sobě (dle svého subjektivního rozhodnutí) nerespektovat vládou schválené programové prohlášení, pokud při výkonu své ministerské funkce prosazuje něco tak zásadního, co není vůbec obsaženo jako priorita nebo určitý významný dílčí úkol pro danou oblast spadající pod příslušný resort jím řízený, byť takový záměr naznačil před dolní komorou při jednání o vyslovení důvěry vládě?

12. Na otázky ad 9 až 11, jakož i na další otázky s tím související mohou v demokratické společnosti si jistěže odpovídat či ve spojitosti s nimi též kritizovat, analyzovat, porovnávat, připomínat s ohledem na předchozí chování dřívějších vlád atd. občané, novináři, nikoliv však soudci.

13. S ohledem na ad 12 je však přípustné, aby se soudcům dostalo od jejich ministra spravedlnosti, případně od premiéra této vlády odpovědi na otázku, proč tři dny po schválení programového prohlášení vlády byl oznámen záměr o rušení některých okresních soudů (cca) od ledna 2027, aniž by byl součástí onoho prohlášení.

14. A pokud jde o zmíněné programové prohlášení, k němu mj. zaznělo:

15. Předseda vlády Andrej Babiš k významu programového prohlášení: „Já bych chtěl ve svém vystoupení představit směr, jakým naše vláda chce, aby se Česká republika v následujících čtyřech letech ubírala. Chci představit hlavní teze programového prohlášení vlády, které je pro nás závazným dokumentem a plánem práce do voleb v roce 2029. Jak to máme ve zvyku v minulosti, budeme programové prohlášení vlády vyhodnocovat každé pololetí a já tuhle knížku (Ukazuje.) budu číst všem ministrům a ptát se, jak plní, a jak jsme to dělali v minulosti, zeleným vyznačíme splněno, oranžovým v plnění a červeným neplnění - a proč. To jsme dělali. Myslím, že spoluobčané, co si na to pamatují, jsou na to zvyklí, a to samozřejmě budeme dělat.“ (zdroj: https://1url.cz/Fer11).

16. Vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k oblasti právo a spravedlnosti, schválené jeho vládou v programovém prohlášení: „Dále tady mám právo a spravedlnost: takže spravedlnost musí být rychlá, předvídatelná a platit pro všechny stejně. Předložíme novelu trestního zákona, který zpřísní postihy za násilí na seniorech, ženách a dětech, za těžké trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu či drog. Zpřísníme tresty za drogovou kriminalitu a omezíme možnost snižování trestu intoxikovaným pachatelům. Neplacení alimentů bude znovu přísně trestáno, zpřísníme také tresty za týrání zvířat. Zreformujeme vězeňství, rozšíříme i elektronické náramky, alternativní tresty a pracovní zapojení vězňů. Příslušníkům Vězeňské služby zajistíme nástupní plat 50 000 korun. Zmodernizujeme trestní a občanský soudní řád, zrušíme vágní skutkové podstaty umožňující selektivní stíhání a připravíme zákon o celostátním referendu s jasně vymezenými hranicemi. Důkladně zhodnotíme exekučně-insolvenční systém, návrhy na spravedlivější efektivnější fungování. Vláda bude důsledně postihovat korupci. Zamezíme zneužívání státní moci proti občanům za jejich názory, svobodu projevu, ta je nedotknutelná.“ (zdroj: https://1url.cz/wer1Q).

17. Lze z následujícího vystoupení ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, učiněného na mimořádné schůzi o vyslovení důvěry vládě, vyvozovat změnu obsahu programového prohlášení pro oblast právo a spravedlnost, pokud se jedná o rušení některých malých okresních soudů, která v programovém prohlášení, s nímž vláda vystoupila před dolní komorou za účelem vyslovení důvěry, nebyla (a dosud není) obsažena?

18. Připomeňme si, co ministr spravedlnosti Jeroným Tejc na této mimořádné schůzi dolní komory uvedl: „…Musím říct, že mě překvapilo jedno z rozhodnutí bývalého vedení Ministerstva spravedlnosti, a to, že byla obsazena oproti zvyklostem téměř všechna volná místa soudců a státních zástupců. To, že byla obsazena, znamená jediné. Platy soudců a státních zástupců jsou nemalé a ve chvíli, kdy v roce 2024 byl ten plat průměrný přibližně 180 000 korun měsíčně, v tuto chvíli se blíží k 200 000 korun měsíčně - podotýkám, průměrný plat, ne plat nějakého vyššího soudce, je to průměrný plat - tak stoprocentní obsazenost znamená, že výdaje státního rozpočtu jsou opravdu na hranici, a znamená to, že ty peníze, které platíme soudcům a které nešetříme tím, že bychom například měli neobsazenost tak, jak to bývalo v minulosti - 3, 5 nebo více procent - tak nemůžeme použít ve prospěch zaměstnanců administrativních, kteří mají opravdu ostudně nízké platy.

Já vím, že není jednoduché pro žádného ministra získat prostředky navíc. Jsem realista a vím, že je to věc, která je pohodlná, říct si o další prostředky a nedělat nic, takže činím kroky a připravuji návrhy tak, abychom získali prostředky úsporami v rezortu.

Demografický vývoj se v naší zemi změnil, a to, co se ale neměnilo, je soudní mapa. My máme dnes podobnou soudní mapu, jakou jsme měli v šedesátých letech minulého století, a to je věc, která je myslím k zamyšlení. Máme 86 okresních a obvodních soudů a před námi je rozhodnutí, zda některé z těchto soudů nesloučit právě proto, aby ta správa soudů - nikoliv počet soudců, ale správa soudů - byla efektivnější. Počet soudců by zůstal zachován, ale každý soud, jak to znáte, má poměrně reprezentativní budovu - já jsem za to rád, myslím, že jsou to důstojné budovy v okresních městech - ale má nejenom tu budovu, kterou trvale musíme udržovat a vytápět, byť třeba není zcela naplněná, ale ten soud má bez ohledu na to, kolik má soudců, třeba i šest, tak má svého předsedu, místopředsedu, má svého správce budovy, mnohdy bezpečnostního ředitele, účetní a další pozice.

U malých soudů navíc je velmi obtížná specializace. Často se stává, že o vazbách rozhodují soudci, kteří se specializují na civilní právo, anebo právě například o předběžných opatřeních k nezletilým dětem rozhodují soudci trestní, protože tam je jich tak málo, že když jsou dovolené nebo nějaké mimořádné události, tak prostě nejsou soudci schopni sloužit služby tak, jak je potřeba, aby byla zajištěna specializace. Aby ta specializace smysluplná mohla fungovat, každý soud podle názoru odborné veřejnosti by měl mít alespoň 25 soudců. Chci konstatovat, že více než 60 procent soudů okresních toto číslo dnes nenaplňuje. Máme soudy, kde je 7  soudců, 10 soudců, 12 soudců, máme soud, kde je soudců 70. Myslím si, že tato čísla hovoří sama za vše.

A proč prosazuji tu specializaci? Protože specializace objektivně zvyšuje kvalifikaci soudců, protože když rozhoduji stejnou věc pořád dokola, stejnou oblast, mohu se v ní vzdělávat, mám na ni čas, a samozřejmě se zvyšujícím se počtem vyřízených případů se dá říct, že moje rychlost je taky vyšší, takže zvyšuje rychlost, zvyšuje kvalitu a já jsem přesvědčen, že s ohledem na možné úspory má smysl debatovat s veřejností, debatovat s vámi a debatovat samozřejmě i se samosprávami o tom, jestli náš státní rozpočet v této situaci si může udržet tak rozsáhlou síť soudů, kterou dnes máme.

Od počátku jsem říkal, že rozhodně nesmí jít o tupé škrty, nesmí jít o to, že uděláme pomyslnou čáru u soudů, které mají 20 nebo 25 soudců. Musí tam být zohledněna dostupnost jednotlivých regionů, musí být zohledněno to, že například někde si budovu pronajímáme zčásti, jinde ji máme svou, ale nevyužitou, jinde ji máme opravenou, někde ji máme před rekonstrukcí. To vše musíme zvážit, a proto chci, aby ty úspory, které by tato věc mohla přinést, byly chytré, nikoliv tupé…“ (zdroj zde: https://1url.cz/Oer1G).  

19. Lze názor ministra v ad 18 považovat za revizi programového prohlášení vlády pro oblast právo a spravedlnost?

20. Výše uvedené okolnosti nepochybně budou zákonodárci zohledňovat při procesu přijímání novely příslušného zákona, kterým by nyní ministrem spravedlnosti prosazovaný záměr měl být upraven. Buď dospějí k závěru, že programové prohlášení vlády nemusí takový zásadní organizační počin obsahovat, a přistoupí k přijetí příslušné zákonné úpravy měnící v tuzemsku tzv. soudní mapu okresních soudů. Nebo zaujmou postoj, že přijetí takové změny musí předcházet širší diskuze, musí být k dispozici příslušné podkladové materiály, z nichž bude vyplývat  nezbytnost takové změny, a to včetně obsahové změny programového prohlášení pro dotčenou oblast justice.