Půtky před volbou prezidentky (prezidenta) Soudcovské unie

    V posledních dnech bylo možno zaznamenat jisté půtky v české justici týkající se pohledu na fungování Soudcovské unie (SU). Zazněl též jistý názor o jakési servilitě SU (https://kuc.cz/03so7t) vůči Ministerstvu spravedlnosti, z druhé strany zase důrazný odsudek s vyloženou referencí aktivit a dílčích úspěchů, jichž bylo dosaženo soudcovským stavovským spolkem (https://kuc.cz/1gq34q).

     Nejsem členem Soudcovské unie, takže mi v zásadě ani nepřísluší hodnotit její vnitřní poměry, ale ani kritiku, snesenou na ní v posledních dnech. Každopádně podobné půtky v očích veřejnosti nevěstí nic dobrého a po přečtení těchto (proti) názorů si leckterý člověk řekne, že podobné klima se už blíží třenicím v politice, a proto jen těžko uvěřit představě, že samostatný orgán v podobě Nejvyšší soudcovské rady bude vskutku za stávajících poměrů skýtat záruku, že nastanou lepší justiční časy. A to je špatně. Jistě tomu všemu v minulosti nepřispěly či nepřispívají záležitosti např. typu https://kuc.cz/ixd8tr či https://kuc.cz/zqykt3, https://kuc.cz/8d8glm,  https://kuc.cz/95zbgw,  https://kuc.cz/7lkfgl, https://kuc.cz/4xoh9z  atd. atd.

     Věci ovšem nejsou černobílé, takže co je jednomu vytýkáno, u jiného může být (jak jsem si osudově také ověřil) třeba bagatelizováno, či doslova přehlíženo. Abych to vyjádřil lapidárně, vnímám to tak, že jde asi o to, kdo s kým zrovna a v jakém “ideovém” souznění či názorovém  opojení je či není.

     Náhled na další fungování v justici mám podobný, jak jej kupř. prezentovala bývalá předsedkyně Nejvyšší soudu Iva Brožová (viz jakási rekapitulace dr. Brožové kupř. zde https://kuc.cz/i1d0px), jakkoliv je mi známo, že podobné názory možná nejsou většinově akceptovány a již za éry působení Ivy Brožové na postu Nejvyššího soudu vyvolávaly neobvykle silnou kritiku (viz např. zde https://kuc.cz/qn8ygm). 

      Stále si ovšem myslím, že jakékoliv oscilace kolem politiky (byť  např. z pohledu prosazování NSR atd.) soudcům prostě nepřísluší. Nemohu proto souhlasit ani s názorem bývalého předsedy SU, který v poměrech roku 2005 na adresu Ivy Brožové pronesl: “V jisté fázi svého soudcovského života...jsem však dospěl k nezvratnému přesvědčení, že usilování o spravedlnost a nezávislost samo o sobě bude k ničemu, nebude-li podpořeno též na poli politickém... Nyní nastal čas, aby se i soudci začali po vzoru "západních civilizací" emancipovat a ujali se vlády věcí svých, pokud jim vláda vnucovaná exekutivou a zákonodárci řadu let nevyhovuje.“ (https://kuc.cz/ylwu65). 

       Varuji před soudcovským politikařením, neboť podobné aktivity bude veřejnost nést značně nelibě, jakkoliv by byly provázeny těmi sebelepšími úmysly. Případné snahy exekutivy o průnik do moci soudní je nadán řešit (např prostřednictvím posouzení souladnosti přísl. zákona s ústavním pořádkem) český orgán ochrany ústavnosti. A pokud jde o to ostatní, pak půjde o reálnou vůli zákonodárce ve vazbě na exekutivu, kteréžto složky by měly především samy chtít mít skutečně fungující justici, a za tím účelem vytvářet odpovídající (ve vztahu k možnostem a schopnostem státu) podmínky pro fungování soudců v tomto státě. Jestliže ani přes výsledek voleb (těch parlamentních) takové klima nevzejde a politická reprezentace nebude nakloněna podobným změnám (i to se může stát v letošním roce), dost dobře si nedovedu představit, jak mohou soudci  (aniž by neopustili svou pozici) "lobovat" kupř. za ustavení NSR, za soudcovské platy atd. Jistě, mohou podobné věci navrhnout, zaujímat k řešením v této oblasti své připomínky, nicméně politikaření a vinklaření podobného druhu zde určitě nepatří. Proto bych ve vztahu k české politické scéně ani nepřeceňoval význam a dosah spolkové činnosti v dané oblasti.  

      P.S.: A kolik má vlastně aktuálně Soudcovská unie členů, tedy za kolik soudců vlastně hovoří? (https://kuc.cz/6613n1, https://kuc.cz/fs68lr).