Senát schválil nový občanský zákoník, který je napsán tak, že mu normální občan rozumí

    Dne 25. ledna 2012  Senát Parlamentu České republiky schválil nový občanský zákoník. Podle většinového názoru se jedná o kvalitně napsaný civilní kodex. Při večerejším vystoupení v Senátu sám pan ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil mj. odkázal na jazykový posudek Ústavu pro jazyk český Akademie věd, "kde jasně vyplývá, že zákon je napsán tak, že mu normální občan rozumí." Je tomu skutečně tak. "Z jazykového hlediska je možno posuzovaný text návrhu nového občanského zákoníku celkově hodnotit v zásadě pozitivně. Základním rysem uvedeného textu je obecně dobrá srozumitelnost i pro »běžného« občana bez speciálního právního vzdělání, což je vlastnost, kterou je v kontextu (či dokonce v kontrastu) jiných právních norem potřeba ocenit", uvádí v posudku ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky pan doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.

     Pokud je zde (dokonce)  posudkem stvrzeno, že text nového občanského zákoníku  je srozumitelný "normálním občanům", pak se pochopitelně v tomto směru uvažování nabízí zformulovat prohlášení, že tím spíše musí být tento zákon srozumitelný všem soudcům, kteří  by neměli mít žádné (zásadní) problémy s jeho výkladem (interpretací) a použitím (aplikací). Avizovaná vlna "školení" soudců novým OZ je tedy podle mého názoru jakýmsi fakultativním doplňkem vedle nezbytného samostudia tohoto nového civilního kodexu. Soudci by si měli uvědomit, že i případní školitelé stojí na stejné startovní čáře, že nikdo z nich nemá žádné praktické zkušenosti (protože je nyní objektivně ani mít nemohou) s použitím tohoto nového právního předpisu. Může se také stát, že názory školitelů se budou (třeba i výrazně)  odlišovat od následné soudní praxe, a že případné počáteční "návyky" při výkladu a aplikaci nových (pozměněných) pravidel chování ve světle následné judikatury vyšších soudů mohou způsobovat nemalé potíže. To se bude pochopitelně týkat i různých komentářů tohoto zákoníku, pokud zde nebude k dispozici dostatečná judikarura vyšších soudců (a ta ještě několik let od účinnosti NOZ k dispozici nebude). Soudci by ke všem těmto nabízejícím se povětšinou komerčně založeným  "produktům" měli být velmi ostražití a především spoléhat na svůj zdravý rozum, dobrý úsudek a své dosavadní soudcovské schopnosti při interpretaci a aplikaci právních norem. Z toho všeho vyplývá, že pouhé mechanické přebírání publikovaných právních názorů k novému OZ je snad tou nejhorší cestou  k poznání NOZ.