Soud prvního stupně zamítl žalobu pro absenci naléhavého právního zájmu, odvolací soud bez dokazování věcně rozhodl a prvoinstanční rozsudek změnil

      § 80 písm. c), § 220 odst. 1 o.s.ř.

       V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky bylo opakovaně judikováno, že zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je logicky vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po věcné stránce. Takový přezkum je totiž právě naléhavým právním zájmem pdomíněn (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný pod č. 21 v časopise Soudní judikatura, ročník 1997, příp. rozsudek téhož soudu ze dne 2. prosince 2003, sp. zn.  30 Cdo 1381/2002, in www.nsoud.cz, a další, na judikovaný právní názor obsahově navazující, rozhodnutí dovolacího soudu, viz týž odkazovaný internetový zdroj). Uvedený závěr je ovšem uplatnitelný také v procesní situaci opačného gardu, kdy soud prvního stupně žalobu zamítne pro absenci naléhavého právního zájmu, zatímco odvolací soud, aniž by - pro již shora vyložené důvody - mohl (zčásti) převzít skutková zjištění, jež soud prvníhos tupně v řízení sice učinil, ale na nich své rozhodnutí nezaložil (právě proto, že nakonec dospěl k závěru, že žalobci v daném případě nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není), v uvedeném směru neprovedl dokazování (aby si sám učinil skutková zjištění zásadně významná pro meritorní rozhodnutí) a změnil rozsudek soudu prvního stupně v důsledku věcného posouzení žaloby.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2010, sp. zn. 30 Cdo 4878/2008 (https://novyweb.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/48B490DC6D913F5EC125772000493B58?openDocument)