Úvodní vyjádření Nejvyššího soudu k věcnému záměru civilního řádu soudního

     Níže je publikováno úvodní vyjádření Nejvyššího soudu k věcnému záměru civilního řádu soudního. Chtěl bych zdůraznit, že jsem dal podnět k tomu, aby se civilní kolegium počátkem příštího roku vyjádřilo vůbec k otázce, zda je vhodné či žádoucí pracovat na zvoleném rakousko-německém modelu civilního procesu. Jak jsem již uvedl zde: https://kuc.cz/0o3zgf , dosud žádná diskuze v české justici (a vůbec v právní praxi) na téma, kam má vlastně český civilní proces směřovat, neproběhla. Nejvyšší soud pod tíhou času, v situaci, kdy mu ani Msp nepředložilo návrh věcného záměru k připomínkování a kdy ani jeho dva soudci, kteří se podíleli zčásti na tomto díle, nesdělili svým kolegům, že je koncepčně také "překopáváno" dovolací řízení a český civilní proces má být nasměrován do rakousko-německé právní úpravy, proto byl nucen přistoupit prozatím k tomuto stručnému vyjádření:

Úvodní stručné vyjádření Nejvyššího soudu ke zveřejněnému věcnému záměru nového civilního řádu soudního

      Nejvyšší soud považuje za nezbytné, co nejdříve oponovat podobě dovolacího řízení, kterou představilo Ministerstvo spravedlnosti formou zveřejněného věcného záměru nového civilního řádu soudního. Nejvyšší soud konstatuje, že představený věcný záměr v částech týkajících se dovolacího řízení zjevně spoléhá na funkčnost takto pojatého institutu v zahraničních právních řádech, bez jakéhokoli zohlednění letitých zkušeností Nejvyššího soudu s nefunkční úpravou dovolacího řízení podle občanského soudního řádu, jenž prvky „oprášené“ věcným záměrem obsahoval v letech 1993 až 2000. Již při připomínkování podkladů pro novelu občanského soudního řádu v pasážích týkajících se dovolání, účinnou od 30. 9. 2017, občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu odmítlo úpravu dovolacího řízení v podobě, která se znovu (k nemalému překvapení soudců) promítá do té části představeného věcného návrhu, podle níž bude o přípustnosti dovolání rozhodovat „též“ odvolací soud. K tomu lze poukázat na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu, jež v minulosti odhalila nedostatky (nefunkčnost) takové právní úpravy. Předpokládané pojetí dovolání coby „řádného“ opravného prostředku oslabuje ústavní princip právní jistoty a v řadě případů povede k oddálení vlastního výkonu napadaných rozhodnutí i tam, kde by nyní vůbec nepřicházel v úvahu odklad vykonatelnosti nebo odklad právní moci rozhodnutí. Zdůvodňuje-li Ministerstvo spravedlnosti potřebu zavést dovolání jako řádný opravný prostředek mj. proto, že v minulosti Nejvyšší soud nerozhodoval o každém návrhu na odklad vykonatelnosti nebo odklad právní moci, pak Nejvyšší soud poukazuje na nedávný nález Ústavního soudu, na základě kterého musí soudci Nejvyššího soudu ke každému takovému návrhu vydat usnesení , jimž se rozhodne o odkladu, přičemž Nejvyšší soud tento nález plně respektuje. Dále Nejvyšší soud považuje za nesprávný názor, že nová úprava dovolání přinese zrychlení řízení. Ohlašuje-li věcný záměr, že dovolání bude „řádným“ opravným prostředkem jen proti rozsudkům (jimiž se jedině bude rozhodovat o věci samé), jde o tvrzení nepřesné a zavádějící (na úpravu dovolání ve sporném řízení navazují i řízení upravená jinými předpisy, v nichž se o věci samé běžně rozhoduje usnesením). Povinné nařizování ústního jednání k rozhodnutí o dovolání v případě, že na něm trvá alespoň jedna ze stran, povede k výraznému zvýšení zatížení Nejvyššího soudu, aniž by bylo účelné, neboť skutkový stav věci se nemůže u ústního jednání změnit. Jde ostatně o pravidlo, které v obdobné podobě jako nefunkční opustil pro svá řízení Ústavní soud. Výše uvedené námitky jsou součástí materiálu, který v otázkách týkajících se dovolání dne 13. 12. 2017 schválilo 49 hlasy z 51 přítomných soudců občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Kolegiem schválený materiál je obsažen (viz níže) v příloze této tiskové zprávy. Tento materiál je úvodním stručným vyjádřením Nejvyššího soudu k představenému věcnému záměru. Nejvyšší soud se chystá v budoucnu vyjádřit také k dalším bodům tohoto věcného záměru. Především je připraven v rámci oficiálního připomínkového řízení aktivně spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti na přípravě nového civilního řádu soudního tak, aby byl vytvořen skutečně kvalitní procesní kodex, který bude v následujících desetiletích sloužit bez potřeby dodatečných zásadních úprav všem soudům v České republice. Mgr. Petr Tomíček, tiskový mluvčí Nejvyššího soudu 14. 12. 2017 Stručné vyjádření NS k věcnému záměru o.s.ř.docx

K poradní komisi a k jednotlivým jejím členům odkazy zde: 

Aktuální složení pracovní komise pro civilní řád soudní: viz seznam poradců a poradních orgánů Msp zde: https://kuc.cz/yn0762

Složení komise v roce 2016: viz zde eudeska.justice.cz/Lists/EUD/Attachments/731/MSP-156_2017-OSV-OSV%20-%20p%C5%99%C3%ADloha.pdf

Česká společnost pro civiilní právo procesní: or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?ico=5768578