Vyjádření ČAK ve věci advokáta, který vznesl námitku podjatosti soudního znalce kvůli jeho židovskému původu

13.01.2012 07:30

Vyjádření ČAK ve věci advokáta, který vznesl námitku podjatosti soudního znalce kvůli jeho židovskému původu

Dnešní sdělovací prostředky se zabývají kauzou soudního řízení v Mostě, v němž advokát obhajující osobu stíhanou za projevy neonacismu, vznesl námitku podjatosti znalce, kterou mimo jiné odůvodnil jeho židovským původem. Proti postupu advokáta protestuje řada advokátů, někteří z nich podali už i podnět k zahájení šetření nezávislým kontrolním orgánem ČAK – kontrolní radou.

České advokátní komoře nejsou známy podrobnosti ze soudního spisu ani k osobě znalce v tomto řízení. Nicméně prohlašuje, že se jako samosprávná stavovská organizace všech advokátů ostře vyslovuje proti všem projevům národnostní, rasové, náboženské a jiné nesnášenlivosti.

Byla první profesní organizací, která se veřejně omluvila za dobové postoje a postupy tehdejší samosprávy i některých jednotlivých advokátů vůči židovským kolegům v letech 1938 – 1945.

Postavení advokáta není jednoduché. Advokacie zajišťuje ze zákona ústavní právo na obhajobu všem, proti nimž je vedeno trestní stíhání, bez ohledu na to jak závažného zločinu se dopustili. Obhajoba však neznamená, že by se advokát měl ztotožnit se svým klientem nebo dokonce schvalovat spáchání trestného činu. Ze zákona je sice vázán pokyny svého klienta, a to i v procesních otázkách, nicméně tyto pokyny není povinen respektovat, pokud jsou v rozporu se zákonem nebo stavovskými předpisy.
Bude nyní na příslušných orgánech České advokátní komory, aby posoudily konkrétní okolnosti celé kauzy, a pokud zjistí porušení citovaných předpisů, také vyvodily patřičné důsledky.

JUDr. Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory

zdroj: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=7826

  

Patrně tato posáž námitky podjatosti byla předmětem reakce ČAK a dalších osob:

 "V.

12. Konečně je tu otázka znalcova židovského původu, jemuž nasvědčuje jeho příjmení. Toto příjmení, často se vyskytující rovněž ve variantní podobě Maazel, pochází z hebrejského השֶׁמֹ (Moše, tzn. Mojžíš), k němuž byl v jidiš připojen diminutivní sufix -(e)l. Další podobně vzniklou variantou je např. Maisel.

13. Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá velmi citlivě otázku šoa (holokaustu) a německého nacionálního socialismu, a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru. Proto je pochopitelné, že znalec spatřuje antisemitské reference na „vyvolený národ“, tzn. Židy, tam, kde obžalovaná ve svém projevu hovoří prostě o současném establishmentu, o vládě v širším slova smyslu.

14. Jakkoli je tato znalcova idiosynkrasie lidsky pochopitelná a omluvitelná, obžalovaná je přesvědčena, že i tato skutečnost postačuje, a to i sama o sobě, k tomu, aby byly založeny

důvodné pochybnosti o znalcově nepodjatosti jak vůči obžalované, tak ve vztahu k projednávané trestní věci."

 

Celý text podání publikován zde: https://www.pecina.cz/files/sdeleni3.pdf

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

     K otázce podjatosti soudce pro jeho dřívější členství v KSČ se opakovaně vyjádřil Ústavní soud. Viz též můj článek zde: https://vrcha.webnode.cz/news/k-problematice-podjatosti-soudcu-nejen-z-duvodu-jejich-byvaleho-clenstvi-v-ksc-/Odtud (roz. z publikované judikatury) lze  (pokud jde o civilní řízení) aktuálně nahlížet na   verifikaci hledisek při posuzování vyloučení soudce či třeba soudního znalce. Podle § 17 o. s. ř. o tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. pak zakládá důvod vyloučení (těchto justičních osob), "jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti." Důvod pochybovat o soudcově (či jiné justiční osobě) nepodjatosti se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o poměru soudce k věci, nikoli o obecné spekulace či domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. září 2008, sp. zn. III. ÚS 1944/08). Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomuto v případě, kdy soudce by sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jinak než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, jež jsou předmětem především příbuzenských nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, v souvislosti se správou vlastního majetku soudce apod.
   Uvedená judikatura je v právní praxi dostatečně známa a tudíž při verifikaci hledisek při posuzování námitek podjatosti nebyly v soudní praxi zaznamenány žádné zásadní pochybnosti. Z praxe je však známo, že prostřednictvím (zjevně nedůvodné) námitky podjatosti se mohou někdy uplatňovat kritické pohledy účastníků na práci justičních osob (v některých případech je dokonce taková kritika v uplatněné námitce podjatosti přímo i vyjádřena) anebo sledovat jiné (další, soudci však pochopitelně neznámé) důvody. Každopádně rozhodovací praxe je při řešení dané problematiky (nyní i vzhledem k rozhodovací praxi Ústavního soudu) zcela ustálená, což ovšem nikdy nemůže vyloučit podávání i zjevně bezdůvodných námitek.

Štítky:

Zpět