z NS zazněla tvrdá kritika věcného záměru civilního řádu soudního

   Na dnešním plénu Nejvyššího soudu zazněla z úst některých soudců velmi tvrdá kritika věcného záměru civilního soudního řádu (viz informace zde: https://kuc.cz/6k1e29). V rámci krátké diskuze se o slovo přihlásil také člen pracovní skupiny při Msp, která zpracovávala uvedený záměr nového civilního procesního kodexu - JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., který poukázal na (z pohledu členů  pracovní komise) pozitiva úpravy dovolání ve Spolkové republice Německo s předpokladem, že obdobný efekt lze očekávat při přijetí (rozuměno s využitím některých procesních institutů uplatňovaných v zahraničí atd.) této úpravy dovolacího řízení i do českého práva. S nástinem hlavních argumentů (ve vztahu k nově zamýšlené úpravě dovolacího řízení) ovšem kolega Dvořák v plénu neuspěl. Z úst jeho kolegů také zaznělo, že zamýšlená úprava posouvá pojetí dovolacího řízení zpět o dvacet let, na bod 0, a že v případě přijetí takové úpravy bude Nejvyšší soud zahlcen dovolací agendou.

     Lze očekávat, že v brzké době bude Nejvyšší soud na zvěřejněný záměr, který předtím jemu ani nebyl (coby koncept) předložen k vyjádření (!!!),  reagovat (a mám za to, že dost zásadně a nesouhlasně).

     Moje připomínka: I na tomto případu vidíme, jak by se postupovat nemělo. Namísto toho, aby Msp zajistilo dostatečně silný odborný legislativní aparát (v němž by vlastně měli pracovat jedni z nejlepších právníků), povolává do pracovní skupiny část soudců, kteří pochopitelně nejsou žádnými legislativci. 

      A to nejhlavnější - aniž by proběhla opravdu odborná debata na téma, zda a jakým způsobem je zapotřebí reformovat český civilní proces, tak namísto toho se přistoupí rovnou ke zpracování věcného záměru nového civilního řádu soudního.

      A k tomu všemu ještě navíc: v rámci uvedeného záměru na úpravě dovolacího řízení participují také dva soudci Nejvyššího soudu (respektive kolega JUDr. Jiří Spáčil, CSc. podle vyjádření Msp měl již na člena legislativní skupiny rezignovat a v této komisi prý již nepůsobí, nicméně zřejmě se též spolupodílel na některé části zpracování věcného záměru či alespoň na dílčích materiálech, z nichž bylo posléze čerpáno při finalizaci onoho věcného záměru; v komisi ovšem nadále působí soudce Nejvyššího soudu Bohumil Dvořák, dále plzeňský krajský soudce JUDr. Zdeněk Pulkrábek, Ph.D., který svého času působil rovněž na NS, a ještě jedna osoba spojená s prací na NS - asistentka soudce NS Mgr. Michala Králíka, Ph.D. - JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M.), aniž by sám Nejvyšší soud (minimálně jeho civilní kolegium) měl informace od těchto soudců, v jakém směru a proč zrovna s tímto legislativním náhledem pracují také na nové úpravě dovolacího řízení. Pokud by tak uvedení členové pracovní komise učinili, dostalo by se jim patřičných důrazných reakcí od jejich kolegů, takže by ve svých úvahách museli s podanými argumenty z civilního kolegia NS počítat a tyto reflektovat ve své práci v oné legislativní skupině.     

     Sumarizováno: zatímco ministr spravedlnosti byl s konceptem věcného záměru nepochybně seznámen, Nejvyšší soud, ač se jej tato budoucí úprava bytostně týká, nikoliv. Prostě neuvěřitelné! Absolutně nepochopitelné!

     Tímto přístupem ovšem je zbytečně přidělována práce soudcům (především) civilního kolegia, kteří musejí reagovat na již zpracovaný věcný záměr, jenž již nyní je - pokud jde o využívanou optiku pohledu na dovolací řízení - nešťastně pojatý, je nerozumný, zcela odcizený od reality a dosavadních zkušeností českého dovolacího soudu.