Zkoumání dobré víry v případě nabytí nemovitosti od nevlastníka podle předchozí právní úpravy

   Dovoluji upozornit na následující usnesení Ústavního soudu, v němž český orgán ochrany ústavnosti dále rozvádí otázku posuzování dobré víry z hlediska zkoumání podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci od nevlastníka podle dosavadní právní úpravy:

      Ústavní soud dlouhodobě zastává názor (který respektuje i Nejvyšší soud), že nemovitosti lze nabýt ve zvláštních případech i od nevlastníka. Současně je však nutné akcentovat, že se tak může stát skutečně jen v mimořádných situacích, v nichž dobrověrný nabyvatel nemohl ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze požadovat, seznat, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti.

       Je nutné vycházet z premisy, že právní řád v době převodu předmětných nemovitostí nabytí od nevlastníka neumožňoval. Výjimka z tohoto pravidla dovozená Ústavním soudem, znamenající poskytnutí ochrany nabyvateli, který nemovitosti nabyl od nevlastníka (proti původním vlastníkům), je možná výhradně tehdy, pokud nabyvatel objektivně neměl možnost při zachování maximální obezřetnosti zjistit, že kupuje nemovitosti od osoby, která vlastníkem ve skutečnosti není. Posouzení dobré víry musí být v těchto případech přísné a panují-li o ní důvodné pochybnosti, nelze výjimku z nemožnosti nabýt vlastnické právo od nevlastníka aplikovat.

Usnesení Ústavníhoi soudu ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. IV. ÚS 775/16