Zneužívání rodičovské zodpovědnosti

11.03.2010 22:41

§ 44 odst. 3 zák. o rod.

 

    Podle již dřívější judikatury, od níž se Nejvyšší soud v této věci nemá důvod nijak odchylovat, za (nyní ve smyslu již shora cit. § 44 odst. 3 zák. o rod.) zneužívání rodičovských práv (nyní rodičovské zodpovědnosti) je především považováno ohrožení tělesného a duševního vývoje dětí, umožnění jim páchat trestnou činnost, vedení nemorálního způsobu života, týrání dětí apod. Za závažné zanedbávání rodičovských povinností, resp. rodičovské zodpovědnosti se považuje zejména dlouhodobé neplnění si rodičovských práv a povinností, absolutní nezájem o nezletilé děti, zejména o jejich výchovu a výživu (srov. R 41/1976, Sborník IV Nejvyššího soudu ČSSR, SEVT, Praha 1986, str. 116 a násl., nebo stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 28. června 1989, zn. Cpj 19/89). K těmto judikatorním závěrům se ostatně Nejvyšší soud přihlásil ve svém rozsudku ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. 30 Cdo 2873/2005 (in www.nsoud.cz). V něm také zdůraznil, že aby popsaný zásah do vztahu mezi rodiči a dítětem byl odůvodněný, nestačí jen ojedinělé vybočení nebo opomenutí rodičovské péče, ale zneužívání či zanedbávání rodičovské zodpovědnosti takového stupně, že zbavení rodičovské zodpovědnosti je jediným účinným prostředkem ochrany dítěte.
     Ve světle takto judikatorně vyloženého institutu rodičovské zodpovědnosti podle názoru Nejvyššího soudu nemůže proto obstát správnost aplikace ustanovení § 44 odst. 3 zák. o rod. představující zbavení rodičovské zodpovědnosti dovolatele k jeho nezletilé dceři, na skutkový stav, jak byl zjištěn (v písemném vyhotovení rozsudku odůvodněn) okresním soudem a s nímž se při rozhodování, jako s rozhodnutím věcně správným (§ 219 o.s.ř.) zcela ztotožnil v dovoláním napadeném rozsudku odvolací soud. Tj. že 
že otec občas nezletilé zakoupil k vánocům či narozeninám dárky, s nezletilou se nestýká, „a to dle jeho tvrzení proto, že babička nezletilé mu styk s nezletilou znemožňuje“, přičemž se svou dcerou udržuje pouze elektronický kontakt (prostřednictvím e-mailů), a že „nezletilá má, dle vyjádření otce samotného, ke svému otci vztah spíše kamarádský, s otcem si příležitostně píše, osobní kontakt s otcem sama nevyhledává.“

 

rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 30 Cdo 3845/2009, in

https://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=53938&searchstr=30+Cdo+3845%2F2009