Nerad bych tu stál jako advocatus diaboli

15.01.2012 10:32

   Zatímco např. v prvorepublikovém společenském časopise Eva nebylo žádné zmínky o zhoubném rostoucím napětí v nacistickém Německu, následující poznámky univerzitního profesora A. Miřičky, který se zúčastnil Mezinárodního sjezdu pro trestní právo a vězeňství, konaného v Berlíně ve dnech 18. až 24. srpna 1935, obsahují  velmi znepokojivé informace, ale také překvapivé závěrečné zhodnocení této "akce" autorem příspěvku.

     "Poznámky k XI. Mezinárodnímu kongresu pro trestní právo a vězeňství

      Mezinárodní sjezd pro trestní právo  a vězeňství, jenž se konal v Berlíně ve dnech 18. až 24. srpna t. r., je již jedenáctý světový kongres, pořádaný Mezinárodní komisí pro trestní právo a vězeňství, institucí, mající své sídlo v Bernu, složenou z vládních delegátů jednotlivých států...

     Nemohu zatajiti, že jsme hleděli vstříc berlínskému sjezdu se smíšenými city, ba i s vážnými obavami. Byli jsme si toho vědomi, že nové směry, jimiž se bere v poslední době a chce ještě dále ubírati trestní právo třetí říše německé, značí odvrat od oněch humánních zásad v trestání, k nimiž lidstvo dospělo po dlouhých zápasech od dob svícenských, že tyto směry znamenají úplný návrat k trestu odplatnému a teorii odstrašení a že i jinak právní řád i skutečný život v Německu ukazují jevy, s nimiž nelze souhlasit. I tázali jsme se sami sebe, zda není nebezpečí, že tato speciálně německá mentalita se bude odrážeti i v jednání sjezdu, zda, hledíc na značnou účast, již bylo lze očekávati ze strany německé, nebude působiti i na jeho usnesení, ba zda nebude v nich moci být spatřováno přímo schvalování oněch tendencí, ovládajících trestní zákony třetí říše. Kromě toho četné tiskoviny docházející nás před sjezdem, v nichž je vypisován nemožný právní stav v třetí říši, líčeny živými barvami neuvěřitelné akty zvůle, páchané prý na osazenstvu t. zv. koncentračních táborů a zdůrazňována nutnost, aby o těchto věcech bylo na sjezdu jednáno, neslibovaly nijak klidný a hladký průběh kongresu. I uvažovali jsme o tom, zda by se za těchto okolností nedoporučovalo usilovati o odročení sjezdu neb aspoň o jeho přeložení na jiné místo.  Než hledíc na zajištěnou již účast ze strany jiných států, zejména i obou druhých států Malé dohody, došli jsme k přesvědčení, že by jakákoliv akce v tomto směru a zvláště odřeknutí s naší strany bylo by jen ranou do vody...

     Schůze sekcí se konaly v budově říšského sněmu, poškozeného, jak známo, požárem. (Podotýkám, že stopy požáru nejsou zevně na budově patrné; místnosti uvnitř požárem zničené nejsou přístupné.) Plenární sedění sjezdová se konala v t. zv. opeře Krolově, ležící na Kőnigsplatzu přímo naproti budově říšského sněmu, a to, v zasedací síni, která slouží říšskému sněmu při jeho nyní arci tak řídkých schůzích....

    Náleží k tradicím mezinárodních sjezdů pro trestní právo a vězeňství, že ve schůzi zahajovací a v několika dalších plenárních schůzích mají některé za to požádané prominentní osoby státu, v němž kongres zasedá, slavnostní proslovy...

    V zahajovací řeči promluvil říšský ministr spravedlnosti Dr. Gürtner, pozdraviv kongres jako zástupce vlády, o myšlence spravedlnosti v obnově německého trestního práva, v dalších schůzích pak státní sekretář v říšském ministerstvu spravedlnosti Dr. Freisler o změně politických základních názorů v Německu a jejích účincích na obnovu trestního práva, trestního řízení a výkonu trestu a říšský ministr pro lidovou osvětu a propagandu...o výstavbě nacionálně-scoalistického státu. Kromě toho promluvil ve slavnostní schůzi Německé akademie práv, na počest sjezdu pořádané, říšský ministr...o mezistátní trestní politice.

     Jak lze uhodnouti již z uvedených nadpisů těchto proslovů...užili uvedení říšští funkcionáři této příležitosti k výkladu a obhájení ideí, na nichž je zbudován právní řád třetí říše a jimiž jsou ovládány zejména i její trestní zákony, dílem již platné, dílem se rodící. V některých novinách bylo vytýkáno, že tu bylo nepřípustným způsobem zneužito tohoto mezinárodního fora k politické propagandě. (Tak londýnský advokát Dr. Bing v Daily Heraldu z 27. srpna t. r. a týž spolu se švédskou advokátkou Sonjou Brantingovou, dcerou bývalého sociálně demokratického poslance a ministra Brantingra, se třemi jinými advokáty v The Times z téhož dne). Měl prý tím ve světe vzbuzen býti dojem, že Hitlerův režim došel na sjezdě uznání a schválení. Nejsem toho mínění. Na mne činily uvedené proslovy, přednesené se zřejmým vnitřním přesvědčením a ohněm, přímo mladickým, dojem jakýchsi plaidoyerů, jimiž tento režim měl před mezinárodní veřejností být obhájen. Potlesk (!!!) po nich následující byl, aspoň pokud vycházel od účastníků z cizích zemí, zřejmě tradičním aktem mezinárodní zdvořilosti k slavnostním řečníkům, v němž přece nikdo nepodjatý nebude spatřovati souhlas se vším, co řečník přednesl. Za stejně bezdůvodnou pokládám výtku, že jmenované švédské advokátce Brantingové nebylo po řeči říšského ministra...uděleno slovo k protestu. Neboť to by se bylo příčilo tradici kongresů pořádaných Komisí a zajisté i jiných mezinárodních sjezdů...

     Z uvedených proslovů byl pro kriminalistu nejzajímavější nesporně proslov Dr. Gürtnera, jenž patrně chtěl přednésti jakousi programovou řeč ve funkci ministra spravedlnosti a předsedy komise pro reformu trestního práva. Uvedl zejména, že příští německý trestní zákon se bude říditi zásadou odpovědnosti za vinu, podle níž nemá míti významu, zda k poruše vinníkem zamýšlené náhodou nedošlo...

     Doufám pevně, že v této otázce naše budoucí trestní právo nepůjde po cestě nastoupené právem říše německé. Jinak mám však obavu, že uvedená mentalita německá, jevíc se v trestních zákonech třetí říše, nezůstane bez účinku na budoucí trestní právo jiných států a snad i státu našeho. Jedním jsem si jist, totiž že potlačení trestu smrti, přijaté naší osnovou v r. 1926 pro doby normální, nebude lze udržeti zejména, když také Rakousko a Itálie se k tomuto trestu vrátily...

    ...bylo vytýkáno, že účastníkům sjezdu nebyly kromě věznic ukázány také koncentrační tábory. Není mně známo, zda tento požadavek byl skutečně vznesen, od koho a na koho. Musím však konstatovati, že ministerský ředitel Dr. Schäfer, šéf německého vězeňství v ministerstvu spravedlnosti, s nímž jsem sám o této věci mluvil, projevil ochotu ukázati mně některý koncentrační tábor. Že jsem této nabídky neužil, vysvětluji nedostatkem času. Ostatně bylo by naivní domnívati se, že vězňové, s nimiž se snad krutě nakládá, budou ochotni zejména za přítomnosti úředních orgánů o tom něco návštěvníkům prozrazovati...Ostatně nebylo ani úkolem ani právem sjezdu vyšetřovati, zda a do jaké míry pověsti šířené o nakládání s vězni v koncentračních táborech jsou pravdivé.

     Nelze se nezmíniti o přátelském, pohostinném přijetí, jehož se dostalo členům kongresu se strany německých oficiálních kruhů, zejména o skvělé recepci na uvítanou, pořádané německou vládou v předvečer kongresu v bílém sále královského zámku, o výletu do historického zámku a parku Sanssouci, založeného Bedřichem Velikým, a o recepci na rozloučenou, pořádané městem berlínem v rozsáhlých prostorách radnice...

    Jen jedno bych ještě řekl, hledě na četné výtky s různých stran proti sjezdu vznesené. Nerad bych tu stál jako advocatus diaboli. Přiznávám bez obalu, jak jsem již uvedl na počátku, že je možné být různého mínění o tom, zda bylo právě oportunní konati sjezd ve státě s tak zvýšenou politickou temperaturou, jaká práve je dosud v třetí říši...Ale když již kongres tam byl konán, bylo by jistě neloyální, abych jako účastník sjezdu, tedy jako očitý svědek faktů, nebyl zde reagoval na výtky o něm veřejně rozšiřované, pokud podle mé vlastní zkušenosti se nezakládají na pravdě."

 

Miřička, A.: Poznámky k XI. Mezinárodnímu kongresu pro trestní právo a vězeňství, Právník, 1935, str. 573-583)

   

     

    

 

 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi senátu č. 30 Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    zleva trenér Krav Maga - Kapap Brno Miloš Tupý - http://kuc.cz/wvgydn (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý Anděl.pdf (287516)

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - http://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

15.06.2017 15:03

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí K rozdílu mezi simulovaným právním úkonem (jednáním) a právním úkonem (jednáním), kterým se obchází zákon K posuzování platnosti darovacích smluv, v jejichž důsledku mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového...

 Sbírka předpisů

 

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

 

 

 

Autorovy knihy