K vydržení spoluvlastnického podílu k části (připloceného sousedního) pozemku podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění

23.08.2022 18:04

1. Vydržet lze i spoluvlastnický podíl na nemovitosti.

 

2. Vydržel-li vlastník A pozemku P1 část (připloceného sousedního) pozemku P2 ve vlastnictví osoby B, pak i kdyby posléze převedl své vlastnické právo k pozemku P1 na dalšího nabyvatele C, nemohl by se nabyvatel C (pozemku P1) domáhat žalobou určení svého vlastnického práva k  části pozemku P2 vůči vlastníku B, poněvadž byly-li by naplněny podmínky vydržení, pak by při uvedeném tvrzení část pozemku P2 vydržel (původní) vlastník A (pozemku P1, k němuž byla připlocena část z pozemku P2), který by byl aktivně věcně legitimován k podání určovací (vlastnické) žaloby vůči vlastníku B sousedního pozemku (P2). Je tomu tak z toho důvodu, neboť s převodem pozemku P1 nemohlo být současně převedeno (dosud v katastru nemovitostí nereflektované) vlastnické právo k části vydrženého pozemku P2.

 

3. Absence dobré víry jednoho z manželů (bez dalšího) vylučuje naplnění podmínek pro vydržení části připloceného sousedního pozemku. Obdobný závěr se uplatní i tehdy, pokud např. původní spoluvlastník (jeden z rodičů) provedl v rámci dřívějšího oplocení (svého) pozemku i připlocení části sousedního pozemku (s vědomím, že je) ve vlastnictví jiného, neboť i kdyby jeho děti či jiní příbuzní, jež z různých právních titulů nabyli spoluvlastnické právo k takovému pozemku, o uvedené okolnosti (připlocení části sousedního pozemku) nevěděli, stejně by jej nemohli vydržet pro sebe či pro ostatní spoluvlastníky, neboť by tomu zabraňovala absence dobré víry (v tomto případě) rodiče, resp. původního spoluvlastníka, který nebyl v postavení oprávněného držitele.

 

4. Není-li byť jeden z podílových spoluvlastníků v postavení oprávněného držitele, nepřichází v úvahu, aby ostatní spoluvlastníci mohli za této situace spoluvlastnické právo k připlocené části sousedního pozemku ve vlastnictví jiné osoby vydržet. Ke změně  může dojít v situaci, kdy původní vlastník, jenž nebyl v postavení oprávněného držitele, své spoluvlastnické právo posléze např. převede na jiného, a v mezidobí žádný ze stávajících spoluvlastníků nezíská relevantní informaci, jež by  je měla vést k závěru, že v jejich případě mohlo dojít k připlocení části sousedního pozemku. Pakliže žádná taková relevantní okolnost vůči nim není přičitatelná, pak je třeba mít za to, že po „ukončení“ spoluvlastnictví spoluvlastníka, jenž nebyl v postavení oprávněného držitele, již (podle práva) v zásadě pro zbylé spoluvlastníky neexistuje v daném směru překážka pro vydržení jejich spoluvlastnického práva k předmětné části (připloceného sousedního) pozemku.

 

5. Jestliže se podle dosavadní civilní úpravy držba nabývala držitelskou vůlí realizovanou nakládáním s věcí, pak v případě nezletilého dítěte se uchopení držby odvíjelo prostřednictvím jeho zákonného zástupce (rodiče), s odkazem na příslušný nabývací titul (např. dědické rozhodnutí o nabytí dědictví po zemřelém rodiči) a bylo realizováno právě prostřednictvím tohoto zákonné zástupce dítěte (rodiče), a to v intencích spoluvlastnického podílu nezletilého (rodič dítěte na uvedeném pozemku pracoval, případně jej v zastoupení dítěte pronajal či pověřil rodinného příslušníka, který na tomto pozemku vykonával příslušné práce a se svolením zákonného zástupce nezletilého spoluvlastníka si ponechával zčásti či zcela úrodu v rozsahu daného spoluvlastnického podílu atd.); sama okolnost, že v předmětnou dobu nezletilé dítě nebylo schopno reflektovat uvedené právní souvislosti, ničeho na věci nemění, neboť jeho práva byla realizována právě prostřednictvím jeho rodiče (zákonného zástupce).

6. V záhlaví (soudem vydané) veřejné vkladové listiny (rozsudku deklarujícímu vlastnické právo žalující strany k části pozemku vymezené geometrickým plánem) musí být – s ohledem na požadavek plynoucí z katastrálního práva – uvedeno i rodné číslo žalobce; v opačném případě absence rodného čísla žalobce v rozsudku znemožňuje povolení vkladu předmětného vlastnického práva (dle rozsudku) do katastru nemovitostí.

 

(podle pravomocného) rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 29. 6. 2022, č. j. 6 C 186/2019-129