Zákonodárci vysílají vážné varování: NOZ povede pravděpodobně ke snížení právní jistoty občanů a ke zvýšení nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí

27.11.2013 23:55

 


 

 

        Poslanecká sněmovna České republiky konstatuje, že účinnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, k 1. lednu 2014 byla stanovena na nepřiměřeně krátkou dobu neodpovídající ani rozsahu, ani závažnosti legislativních změn v právním řádu ČR. Odložení účinnosti občanského zákoníku a souvisejících předpisů před plánovaným nabytím jejich účinnosti již však neumožňuje ani mimořádně zkrácený legislativní proces. Neschválení zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů a zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí by od 1. ledna 2014 vedlo k právnímu chaosu a rizikům v oblasti řádného výběru daní, přičemž vzhledem k délce legislativního procesu nelze tyto normy znovu v pozměněné podobě předložit a projednat. Jsme si vědomi toho, že občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 s ohledem na nedostatečnou přípravu na jeho aplikaci v praxi, rozsáhlou diskontinuitu oproti dosavadní právní úpravě a nedůslednou provázanost s ostatními právními předpisy přináší řadu rizik, možných negativních dopadů a povede pravděpodobně ke snížení právní jistoty občanů a ke zvýšení nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí.“


 

    Na dnešní schůzi noví poslanci přijali výše uvedené usnesení.  Jeho obsah je v extrémním rozporu s tím, co hlásal např. bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS, či tvůrci NOZ. Ostatně připomeňme si, co také dnes zaznělo v Poslanecké sněmovně. To opravdu nepotřebuje žádného dalšího komentáře.


 

Poslanec Jeroným Tejc:  „To, co je problémem občanského zákoníku, je podle mého názoru nejen diskontinuita, tedy to, že se mění řada institutů, které fungovaly a které byly bezproblémové a budeme si muset na ně zvykat nejen my občané, ale také judikatura, ale to, že doprovodné zákony byly připraveny na poslední chvíli.“


 

Poslanec Jan Mládek:  „Občanský zákoník tedy bude pro nás všechny poměrně drahou záležitostí. Povede ke znejistění právních vztahů, dodatečné náklady budou minimálně v jednotkách miliard korun ročně jak pro firmy, tak pro domácnosti, a čekají nás rychlé novely, o čemž již konečně mluví i doprovodné usnesení.“


 

Poslanec Jiří Pospíšil:  „Soudy budou dál soudit staré kauzy podle starého občanského zákona. Postupně nové napadané kauzy v průběhu roku budou řešeny podle nového zákona. Soudci budou mít možnost se postupně podle typu kauz, jak budou přicházet, o těch věcech radit. To, že to na ně bude mít zvýšené nároky, to je samozřejmé. Ale 1. ledna, dámy a pánové, na soudech žádný chaos nenastane, ale postupně nové kauzy, které budou přicházet, budou souzeny podle nového práva a soudci se s tím budou moci seznamovat. Ruku na srdce, dámy a pánové, vážím si soudcovského sboru, vážím si právníků, ale kdo z právníků si dopředu nastuduje a naučí 3000 paragrafů. Přece většina praktiků pracuje a studuje ten zákon ve chvíli, kdy řeší konkrétní kauzu. Přece nikdo se neučí dopředu 3000 paragrafů. To přece odporuje zdravému selskému rozumu. A ruku na srdce. Jak dlouho se studenti na právnických fakultách připravují z občanského práva. Jak dlouho se učí občanské právo. Já jsem tuto otázku před měsícem položil na pražské Právnické fakultě, když jsem přednášel o občanském zákoníku. Ptal jsem se studentů, jak dlouho se připravují. Většina z nich vám řekne, jeden až dva měsíce. Já to nechci uvádět jako příklad, ale ta lhůta na přípravu nového občanského zákoníku byla pro občany téměř dva roky. Jaká je tedy přiměřená lhůta? Ptal bych se řečnicky paní profesorky Válkové skrze pana předsedajícího, když hovoří o nepřiměřeně krátké době. Je to deset let, je to patnáct let. Chceme dál prodlužovat ten stav jakéhosi mezivakua, kdy platí třicetkrát novelizovaný zákon z roku 1964, nebo už je dobře překročit ten stín, jít do nové právní úpravy a v praxi pak odstraňovat problémy, které případně nastanou. To, že ten zákon není dokonalý, je samozřejmé. Žádné lidské dílo, které má 3000 paragrafů, nemůže být dokonalé, protože na určité věci mají právníci různý právní názor.“


 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová: „Pan předchozí ministr Pospíšil tady vzpomenul, jak občanský zákoník vznikal. A tady mu musím dát za pravdu. Vzniká celkem třináct let. Začal na něm pracovat Otakar Motejl a další ministři po něm, takže to není dílo několika let, ale je to dílo dlouhé a myslím si, že hodit ho pod stůl by byla škoda. Já sama jsem měla velké rozpory s tímto občanským zákoníkem a nebyla jsem vůbec přesvědčena o tom, že je to správně. Byla jsem přesvědčena, že je lepší postupovat cestou dílčích novel. Ale jak tak musím s touto normou zápasit, tak začínám ten občanský zákoník snad mít i ráda v současné době. Mám s tím hrozné anabáze, protože když jsem nastupovala na Ministerstvo spravedlnosti, tak se říkalo: soudci vůbec nejsou připraveni, není nikdo proškolen. Všichni chtěli, aby ta věc byla odložena o rok. Já jsem se tomu skutečně věnovala, všechny regiony jsem objela. A ti soudci, není to tak hrozné, připraveni jsou a jsou s tím smířeni. V současné době probíhá řada školení včetně ministerských školení, další školení ze strany justiční akademie. Takže co k tomu mohu říci? Máme v podstatě přípravu hotovu, nejsou žádné problémy. Poslední problémy, které jsem řešila, byly problémy, jestli nám nekliknou počítače. A tam jsme skutečně dali poslední peníze, které ministerstvu zbyly - abychom obnovili počítačovou soustavu. Takže se dá říci, že justice připravena je. Ostatní je na nich, aby skutečně chtěli a aby do toho dali všechny síly a stavovskou čest.“


 

Poslanec Jan Chvojka: „ Mě trošku mrzí, když byl na našem bývalém poslaneckém klubu ČSSD tehdy pan nový premiér Rusnok, já jsem se ho ptal, jaká bude pozice nové vlády k občanskému zákoníku, jestli uvažují o odložení účinnosti - tuším, že to bylo někdy na začátku července. On říkal - resp. stejné argumenty slyším od pana bývalého ministra Pospíšila - že firmy a finanční instituce se na to už velmi dlouho připravují a že by tam šlo o ztráty velkých peněz. Druhá věc, kterou argumentují někteří řečníci, je, že už se píší komentáře. Samozřejmě, myslím si, že nový občanský zákoník by neměl být předmětem nějakých peněz nebo toho, že se píší nové komentáře, které stojí docela dost peněz a na kterých se ti autoři docela dost napakují.  Mám takový pocit, že už těch publikací o novém občanském zákoníku je asi dvacet. Samozřejmě, nejsou levné. Chápu, že se autoři na to těší, až jejich dílo bude v knihkupectví a až bude za docela velký peníz prodáváno. Nicméně myslím si, že to asi není všecko, ale že bychom opravdu měli myslet na adresáta té normy, to znamená na veřejnou správu, na firmy, na běžné občany, na soudy, na advokáty. A myslím si, že převážná většina těchto adresátů a lidí, kteří budou občanský zákoník používat a interpretovat a aplikovat, prostě to nechtějí.“


 

Poslankyně Helena Válková: „A pokud jde o občanský zákoník a jeho akceptaci tady ze strany justice, tak tady musím informovat o možná překvapivém zjištění, že například předsedové krajských soudů, kteří ještě v létě měli velké problémy s tím, že by měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2014, tak v listopadu - alespoň jak jsem s některými hovořila - tyto obavy postupně ustupovaly, postupně s blížícím se časem nabytí účinnosti. A tady podpořím paní ministryni v demisi, že jak čas plyne, tak justice a odborná veřejnost se čím dál tím víc připravuje, seznamuje se s občanským zákoníkem, takže bych toto neviděla jako katastrofální - myslím to nabytí účinnosti 1. ledna 2014.“


 

Poslanec Jiří Štětina: „Já jsem váhal, jestli mám nebo nemám jít před řečnický pultík. Nejsem odborník a přede mnou zde hovořilo mnoho lidí, kterých si vážím, protože jsou to velmi erudovaní právníci. Nakonec se mi líbí diskuse, která se zde rozvinula. Má to jenom jediný háček. Že takto jsme měli diskutovat minimálně před jedním a půl rokem, abychom se některými věcmi, na které mě upozorňují skutečně odborníci, soudci, advokáti, notáři, nemuseli zabývat v šachové tísni.


 

     Já samozřejmě plně respektuji, a budu to jistě i podporovat, stanovisko vlády i paní ministryně, nicméně ve svých několika bodech bych chtěl upozornit na věci, které soudce nejvíce trápí. Dosavadní zkušenosti z přípravy na aplikaci nového občanského zákoníku a souvisejících předpisů ukazují, že připravenost soudů, orgánů státní správy, notářů, advokátů i občanů není dostatečná. Nakonec i samotná odborná právnická veřejnost se obává, že brzkou účinností nového občanského zákoníku může nastat právní chaos, který může přinést dramatický nárůst soudních sporů, snížení právní jistoty, včetně předvídatelnosti a hlavně vymahatelnosti práva. Tento nový právní kodex má 3 081 paragrafů a je třeba vážně brát v úvahu zásadní připomínky právnického stavu.


 

    V čem spatřuje justice i veřejnost největší problémy?


 

     1. Je to připravenost praktických právníků, která není dostatečná, jak jsem již výše uvedl, a samozřejmě o tom svědčí i usnesení právnické komory, které zde správně (připomněl ?) pan doktor Pospíšil, prostřednictvím pana předsedajícího, které s tím nesouhlasilo. Je přitom zcela evidentní, že právě tyto osoby budou jako první s novým občanským zákoníkem pracovat, a to bude už při vyhotovování smluv, soupisu závětí, dědických smluv a všech běžných věcí, které nám život přináší.


 

    2. Je třeba brát v úvahu, že text nové úpravy je v řadě míst nejednoznačný. Chtěl bych uvést například § 2254 odstavec 2, kde není zřejmé, jaká má být výše úroku u předchozích ustanovení nového občanského zákoníku v ustanovení o dědickém právu.


 

    3. Co je taky dost zásadní, je nejednotný výklad řady ustanovení nového občanského zákoníku, kdy některá ustanovení jinak vykládají soudci Nejvyššího soudu a jinak autoři rekodifikace. To není věc, která je zanedbáníhodná. A samozřejmě, a už jsem to říkal také, i když souhlasím, že samozřejmě soudci i právníci se postupně učí s tímto novým kodexem pracovat, ta připravenost není taková, jak by si takovýto zákoník představoval.


 

    4. Je zcela evidentní a oprávněná obava, zda byly dostatečně zmapovány a zajištěny finanční prostředky na náklady státu, jež si aplikace nového občanského zákoníku vyžádá v souvislosti například s řízením o svéprávnosti osob. Lze očekávat značný nárůst nákladů státu na znalecké posudky, neboť dle § 59 může být člověk omezen ve svéprávnosti nejdéle na tři roky. Tedy každé rozhodnutí o omezení svéprávnosti člověka bude třeba za pomoci znalce každé tři roky přezkoumat. Jen u Okresního soudu v Hradci Králové je v současné době evidováno 480 osob omezených či zbavených způsobilosti k právním úkonům. Znamená to tedy, že na každý tento zákonem stanovený přezkum bude muset vypracovat soudní znalec svůj posudek, který stojí mezi třemi a čtyřmi tisíci korun. Čili spočítáme-li to jenom v Hradci Králové, tak je to několik set tisíc, a to jistě bude v celé republice také.


 

    5. Chtěl bych říct, že dosud není dopracována metodika pro odškodňování náhrady škod na zdraví. V současné době ji připravuje Nejvyšší soud spolu s odborníky z řad lékařů a z řad pojišťoven. Tento fakt má rozhodující význam pro mimosoudní sektor, zejména pro pojišťovny jako vodítko pro odškodnění škody na zdraví po zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., která řešila bodové ohodnocení. Myslím, že jsme i k tomuto bodu mohli sledovat v televizi velmi zajímavou diskusi.


 

    Co říci závěrem? Já jsem uvedl, že asi není možné nějakým zákonným a rozumným způsobem odložit účinnost zákoníku práce o rok, ale velmi se mi líbí a doporučuji souhlasit s návrhy pana kolegy doktora Tejce a paní profesorky Válkové. A velmi mě zaujalo i řešení pana kolegy Mládka. Chápu, že to je jistě velký úkol pro vládu, ale když už se nám nic nepodaří, tak tedy alespoň body, o kterých jsem se zmínil, by bylo třeba co nejdříve po Novém roce dopracovat. Děkuji za pozornost. „

 


 

Poslanec Ludvík Hovorka: „Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já si dovolím ocitovat stanovisko jednoho konkrétního soudce k novému občanskému zákoníku, a toto stanovisko je bohužel naprosto odlišné od zkušeností, které tady přednesl pan poslanec Pospíšil a nebo paní ministryně.


 

    Soudce říká: »Podle mých zkušeností nejsou se zákonem seznámeni zaměstnanci soudu na všech stupních s výjimkou soudců, přičemž soudy nejsou jen soudci, ale i jiný odborný aparát. Doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku jsou všechny velmi obsáhlé, zásadní a důležité a byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny až na samém konci září roku 2013, což při tak zásadní změně soukromého práva po 50 letech i vzhledem k jejich plánované účinnosti k 1. 1. 2014 je naprosto nevyhovující pro praxi, aby se s nimi mohla reálně seznámit.«      Legisvakanční lhůta je v případě těchto zákonů tři měsíce. To je naprosto absurdní. Již nyní lze v odborné veřejnosti spatřovat nad mnohými ustanoveními nového občanského zákoníku, ale i jiných doprovodných zákonů značné rozpaky.


 

    Mohu to potvrdit z osobní opakované zkušenosti, kdy na nejrůznějších školeních mají tvůrci zákonů a přednášející na těchto školeních na jeden paragraf tři názory. Autoři zákona však jakoukoliv věcnou kritiku odmítají. Nový občanský zákoník měl za úkol zejména to, aby mu rozuměl i prostý člověk, prostý občan, když se do něj začte. Ale bohužel je to tak, že mnohý právník z něj není schopen vyložit mnoho ustanovení. Po odložení účinnosti volá i Česká advokátní komora.


 

    Zákon je zde, ale nenásledují ho personální a ekonomické záležitosti. Bývalý náměstek ministryně pan Korbel sdělil v časopisu Soudce, že soudy nedostanou na posílení administrativy ani jednoho zaměstnance, přitom nový občanský zákoník na soud klade mnohem více věcí, v nichž budou soudy nově rozhodovat. Jeden z příkladů už tady byl uveden, a to je to pravidelné přezkoumávání způsobilosti osob, které mají omezení k právním úkonům. To bude pravidelné každé tři roky a pro vaši informovanost, jedná se asi o 35 tisíc osob, čili náklad navíc každé tři roky 210 milionů korun.


 

    K podobě, v jaké byl přijat nový katastrální zákon, jsou vůči němu značné výhrady, a to i u samotných předkladatelů, neboť poslanecké iniciativy, včetně těch senátních, nebyly z nejlepších. Opět byl přijat až nedávno.


 

   Dnes již existuje mnoho rozhodnutí soudů a v podstatě je právo v této oblasti sjednoceno, a to i někteří lidé říkají, že existuje krajové právo, neboť různé krajské soudy leccos rozhodují rozdílně. Nyní by to nebylo krajové, ale okresní právo, neboť než se nějaká věc podle nového občanského zákoníku dostane na Nejvyšší soud, popř. Ústavní soud, potrvá sjednocení judikatury dalších 20 let, zvlášť pro rozdílnost výkladu mnoha paragrafů nového občanského zákoníku. Komu tento chaos prospěje? Možná velkým advokátním kancelářím apod., ale normálním lidem zřejmě ne. Například zákon o zvláštních řízeních soudních psala odborná asistentka z Právnické fakulty v Olomouci, která má asi 35 let. Proti věku nemám vůbec nic, ale ona ihned po škole začala na fakultě učit, takže teoretička bez praxe, která přednáší a učí, jak má vypadat nový občanský zákoník. Bohužel ten zákon také takto vypadá. Jeden z dalších spolutvůrců a přednášejících zase nabádá k nerespektování rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu. Přitom toto je vrcholná soudní instance, která je podle zákona o soudech a soudcích ve spojení s Ústavou oprávněna závazně vykládat zákony a přijímat k nim stanoviska. Opět je to příklad teoretika, který ale absolutně nerespektuje praxi. Bohužel je to tak. Nejzásadnější je to, že tito lidé, tito teoretici, kteří si mohou dovolit dva měsíce psát jeden článek, by si měli uvědomit, že soudci musí každý měsíc vydat kolem 30 rozsudků, na některých soudech mnohem více. Jejich formální a teoretický přístup však svědčí o tom, že nikdy reálnou praxi na soudech neviděli. Z těchto všech důvodů, které jsem tady přednesl, a byly to konkrétní zkušenosti konkrétního soudce, si dovolím požádat o to, abychom skutečně zvážili, aby Sněmovna zvážila odložení účinnosti občanského minimálně o jeden rok. Děkuji za pozornost.“


 

Poslanec Jiří Dolejš: „Já tady zopakuji řečené v podrobné. To znamená, návrh byl: přerušení projednávání bodu, žádat vládu, aby předložila Sněmovně návrh na odložení účinnosti zákona o jeden rok, a to přerušení by bylo do doby projednání tohoto vládního návrhu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Máte svůj návrh písemně? (Nemá, posl. Dolejš odchází svůj návrh připravit v písemné podobě.) Také poprosím, jestli by to bylo možné. Já tedy se zeptám, zda jsou ještě nějaké přihlášky do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak uzavřu i podrobnou rozpravu. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. V tom případě vás poprosím o dvě minuty strpení, protože musím vyčkat na kolegu Dolejše, až mi dodá text usnesení, abychom všichni věděli, o čem hlasujeme. Takže já přeruším schůzi na dvě minuty a budeme pokračovat v 19.37.

 

(Jednání přerušeno v 19.35 do 19.37 hodin.)

 

Dámy a pánové, prosím, usaďte se na svá místa. Doba uplynutí uplynula a mně se podařilo získat originál textu návrhu usnesení kolegy Dolejše a dokonce se mi i podařilo zařadit, o jakou formu usnesení se jedná. Prosím, sedněte si na svá místa.


 

Poprosím vás, abyste se trošku ztišili a budeme pokračovat následovně.


 

Závěrečná slova - o ně zájem nebyl.


 

A kolega Dolejš v podrobné rozpravě navrhl, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a abychom požádali vládu o předložení návrhu na odklad účinnosti legislativních norem o jeden rok. Pane kolego, je to takto v pořádku? (Ano.) Tak toto já chápu jako procedurální hlasování, protože se jedná o přerušení projednávání a nechám tedy o tom hlasovat v tento moment.


 

Mám tady faktickou poznámku pana poslance Tejce. Ne, tak to bylo už předčasné hlasování. Kolegu Tejce odmazávám.


 

Ještě jednou zopakuji, o čem hlasujeme. Hlasujeme o tom, že přerušíme projednání tohoto bodu do doby, než vláda předloží svůj návrh, který je specifikován v další části tohoto usnesení, kdy žádáme vládu, aby předložila návrh o odložení účinnosti legislativních norem o jeden rok. Je jasné, o čem hlasujeme? Pokud ano, zahájím hlasování. (Premiér od stolku zpravodajů má námitku.)


 

Pardon, pokládám to za zmatečné hlasování. Poprosím pana premiéra o stanovisko.


 

Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, myslím, že už jsem snad srozumitelně sdělil, že se obávám, že toto je legislativně technicky zcela nemožné. Takže jenom upozorňuji, že to je nereálné.


 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane premiére, já vám rozumím, nicméně technicky tento návrh hlasovatelný je, a já si myslím, že to vyřešíme jedině tak, že o něm budeme hlasovat. Věřím, že kolegové a kolegyně k vašemu stanovisku a k věcné argumentaci při svém hlasování přihlédnou.


 

Pokud již nejsou další žádosti o slovo, opravdu zahájím hlasování a zeptám se, kdo je pro přerušení projednávání tohoto bodu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?


 

Hlasování má číslo 17, přihlášeno je 189, pro 36, proti 99, tento návrh přijat nebyl.


 

Vrátíme se tedy k hlasování o zákonném opatření. Přednesu tedy návrh usnesení. Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy ČR zákonné opatření Senátu číslo 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.


 

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?


 

Hlasování má číslo 18, přihlášeno bylo 189 kolegyň a kolegů, pro 149, proti nikdo. Konstatuji tedy, že s tímto usnesením jsme vyslovili souhlas. "


 

 


 

A nyní bychom hlasovali o doprovodném usnesení jako o poslední věci v tomto bodu, a to je ono usnesení, které chápu společně nebo po částech. První část předložila paní kolegyně Válková a druhou část kolega Tejc. Zeptám se, chcete, abych to přečetl ještě jednou? Víme o čem hlasujeme. Není námitky, že budeme hlasovat rovnou? Není tomu tak. Dám hlasovat.


 

 


 

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto doprovodným usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?


 

Hlasování má číslo 19, přihlášeno je 189, pro 112, proti 36, toto doprovodné usnesení bylo přijato.“


 

 


 

zdroj:


 

http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/001schuz/s001047.htm


 

 


 

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi senátu č. 30 Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    zleva trenér Krav Maga - Kapap Brno Miloš Tupý - http://kuc.cz/wvgydn (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý Anděl.pdf (287516)

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - http://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

15.06.2017 15:03

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí

Vypořádání podílového spoluvlastnictví a katastr nemovitostí K rozdílu mezi simulovaným právním úkonem (jednáním) a právním úkonem (jednáním), kterým se obchází zákon K posuzování platnosti darovacích smluv, v jejichž důsledku mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového...

 Sbírka předpisů

 

http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

 

 

 

Autorovy knihy