K rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2207/2020 odkazujícího na „Metodiku“

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2207/2020, mj. uvádí:

„…soudní praxe od roku 2014 využívá jako jednu z možností výkladu § 2958 o. z. nezávaznou pomůcku, označenou jako Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč.“.

K tomu bych chtěl uvést následující:

1. Ve Sbírce soudních a rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 63/2014 byl v rozporu s platnou právní úpravou publikován soukromoprávní text materiálu, který s Nejvyšším soudem nemá nic společného, protože nejde o žádné jeho stanovisko či rozhodnutí ani o rozhodnutí jiného soudu, které by prošlo schvalovací procedurou v civilním kolegiu Nejvyššího soudu. K problematice nezávaznosti Metodiky srov. ovšem vyjádření jednoho soudce Nejvyššího soudu zde: vrcha.webnode.cz/news/co-podle-soudce-ns-nastane-kdyz-soudy-pri-rozhodovani-nezohledni-metodiku-k-odskodnovani-nemajetkovych-ujem-na-zdravi/

2. V návaznosti na ad 1 by se proto specializovaný senát 25 Cdo Nejvyššího soudu měl podle mého názoru napříště ve své rozhodovací praxi vyjadřovat přesně, aby nedocházelo ke zbytečnému matení odborné i laické veřejnosti. Tak je tedy Metodika materiálem Nejvyššího soudu, jak se tvrdí např. v rozsudku nejvyššího soudu zde: R NS - Metodika.pdf (192824)? Pokud ano, z čeho takový právní názor konkrétně vychází, z jakého pramene a z jaké schvalovací procedury? Proč Nejvyšší soud nereflektuje výtky ombudsmana obsažené v jeho Zprávě o šetření ve věci Metodiky (viz Zpráva zde: vrcha.webnode.cz/news/tvrda-kritika-ombudsmana-ve-veci-tzv-metodiky-nejvyssiho-soudu-k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi/)? Třeba i nesouhlasně, ale s explicitním vysvětlením argumentů, proč uvedené závěry šetření ombudsmana Nejvyšší soud nesdílí? Ombudsmanem položené velmi zásadní otázky týkající se Metodiky přímo vybízejí Nejvyšší soud, aby k nim prezentoval své odpovědi v rámci své rozhodovací činnosti (jistěže přiměřeně v rámci použitého právně kvalifikačního závěru v této které Nejvyšším soudem rozhodnuté věci).

3. Nejvyšší soud by ve své rozhodovací praxi měl také zohlednit, že existují dvě verze Metodiky, dokonce publikované na webu Nejvyššího soudu (k tomu srov. např.: vrcha.webnode.cz/news/ke-zmatkum-kolem-metodiky-k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi/, vrcha.webnode.cz/news/metodika-publikovana-v-r-63-2014-odkazuje-na-webove-stranky-jejichz-drzitelem-byla-trestne-stihana-osoba-v-kauze-nemocnice-na-homolce/), které jsou v některých svých částech obsahově zásadně odlišné, a v návaznosti na to smysluplně, v souladu s principy právního státu a předvídatelného rozhodování, vysvětlit, z jakého důvodu existují tyto dvě verze, kdo je jejich autorem a kdo vlastně změnil či mění obsahově Metodiku, neboť dosavadní stav připomíná naprostý chaos. O změnách v metodice dosud rozhodoval, prosím, kdo? Členové specializovaného senátu 25 Cdo, nebo jen jeho někteří soudci, kteří neustále podle Metodiky školí? Nebo vedení Nejvyššího soudu? Nebo Akademie medicínského práva, v němž participovali svého času dva soudci Nejvyššího soudu? Anebo Společnost medicínského práva? Anebo někdo jiný? A tedy kdo?