K neúplnému dovolání. K ústavněprávní argumentaci v dovolání

§ 241a odst. 2, 3 o. s. ř.

      Dovolacímu soudu nepřísluší za dovolatele dotvářet jeho dovolací argumentaci, spojovat v jeho dovolání uplatněné segmenty argumentace tak, aby tyto v konečné (přeformulované) podobě představovaly seznatelné vymezení té které varianty předpokladu přípustnosti dovolání.

      Nejvyšší soud respektuje, že podle judikatury Ústavního soudu dovolacím důvodem může být i námitka vycházející z tvrzení týkajícího se porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, přičemž i předpoklady přípustnosti lze z ústavněprávního pohledu přiměřeně vztáhnout také na nerespektování (nálezové) judikatury Ústavního soudu. Nicméně k věcnému posouzení takto zformulovaného dovolání (s odkazem na ústavněprávní argumentaci) je ovšem zapotřebí právně relevantním způsobem vymezit předmětnou variantu předpokladu přípustnosti dovolání, což z povahy věci odráží nezbytnost formulovat dovolání v tom směru, že při řešení konkrétní právní otázky, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí odvolacího soudu, nebyla podle přesvědčení dovolatele (v tom kterém rozsahu) respektována předmětná (nálezová) judikatura Ústavního soudu, případně že od této (nálezové) judikatury se odvolací soud při řešení konkrétní právní otázky odchýlil.

Usnesení Nejvyššího soudu z 18. 10. 2021, sp. zn. 24 Cdo  2484/2021