K odporovatelnosti schváleného soudního smíru
K odporovatelnosti schváleného soudního smíru
Rozsudek o určení vlastnictví k nemovitému majetku jako veřejná vkladová listina
K okamžiku, kdy věcněprávnímu jednání (ohledně nemovitého majetku zapsaného v katastru nemovitostí) lze odporovat
§ 589, § 1105, § 1903 o. z.
§ 99 o. s. ř.
§ 6, § 11 odst. 1 písm. a), § 10, § 14 odst. 2, § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 66 odst. 1 vyhl. č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů
Schválený soudní smír nemůže být úspěšně odporován.
Rozsudek soudu o určení vlastnictví k nemovitému majetku, stejně jako soudem schválený soudním smír, který má podle § 99 odst. 3 o. s. ř. účinky pravomocného rozsudku, sám o sobě nezakládá věcněprávní vztah ve prospěch daného účastníka (účastníků) soudního řízení k předmětné nemovitému majetku zapsanému v katastru nemovitostí, nýbrž představuje toliko veřejnou (a při splnění zákonem stanovených náležitostí) vkladovou listinu, na základě které je teprve katastrálním úřadem povolen příslušný vklad věcného práva do katastru nemovitostí.
V případě převodu či uznání vlastnického práva k nemovitému majetku, které se nabývá vkladem do katastru nemovitostí, lze za právní jednání dlužníka, jež zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, považovat teprve jednání, na jehož základě došlo vkladem k zápisu vlastnického práva (ve prospěch označené fyzické či právnické osoby) do katastru.
Usnesení Nejvyššího soudu z 7. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 2841/2020