K otázce zpracování stanoviska ve věcech žalob o náhradu škody v souvislosti s koronavirem

Zpravodajský server irozhlas.cz informoval čtenáře v dnešním článku Václava Štefana zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nejvyssi-soud-petr-angyalossy-soudci-stanovisko-skody-epidemie-koronavirus_2006120918_ , o rozhodnutí předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho „připravit jednotné stanovisko, které by soudce navedlo při řešení soudních sporů kvůli odškodnění za ztráty v době koronaviru.“ V článku se také uvádí, že: „Na jeho vzniku se (předseda Nejvyššího soudu) dohodl s civilním kolegiem soudu.“

Jako člen Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále již „civilní kolegium“) konstatuji, že tuto středu (10. 6. 2020) proběhlo zasedání civilního kolegia,  avšak k žádné dohodě na výše uvedeném nedošlo. Dokonce neprošel ani můj návrh, aby civilní kolegium „pracovním“ hlasováním zjistilo, jaký vlastně panuje postoj jeho členů k případnému možnému zpracování takového stanoviska. Pokud jsem dobře zaznamenal reakce vystoupivších členů kolegia, vesměs byly k vydání stanoviska záporné.

Je možné, že v mezidobí, avšak zcela jistě nikoliv na zasedání civilního kolegia, došlo k nějaké dohodě o zpracování stanoviska. Avšak na řádném zasedání civilního kolegia Nejvyššího soudu konaném dne 10. 6. 2020 nic takového projednáno napevno nebylo. Pan předseda po několika minutách po zahájení civilního kolegia, poté co se pozdravil s členy kolegia a vyložil své priority, ze zasedání odešel, takže nebyl ani přítomen diskuze soudců na uvedené téma.

Po formální stránce pan předseda Nejvyššího soudu sice může podat návrh k zaujetí takového stanoviska, ale každý, kdo nahlédne do příslušné právní úpravy, tak zjistí, že se stanovisko zaujímá při existenci určitého materiálního základu dostupných rozhodnutí. Nikoliv dopředu, k něčemu, k čemu nejsou žádné podklady, žádná rozhodnutí.

Již 20. 5. 2020 jsem na svých stránkách k otázce možnosti zpracování stanoviska k uvedené problematice (zde: https://vrcha.webnode.cz/news/nekolik-postrehu-souvisejicich-s-dnesnim-jmenovanim-noveho-predsedy-ns/) uvedl:

      „Zákon o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.) v § 14 odst. 3 stanoví, že Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu. Z povahy věci by tedy zaujímání stanoviska mělo přicházet v situaci, kdy je zaznamenán rozkol v judikatuře nižších soudů a je nezbytné (žádoucí) tuto soudní praxi právě vydaným stanoviskem sjednotit. Bez podkladů ze soudní praxe je velmi problematické a neúčelné zaujímat k vybrané právní materii stanovisko, neboť zcela jistě bude zatíženo značnou chybovostí, jelikož namísto toho, aby bylo zaujímáno po vyhodnocení rozdílné soudní rozhodovací praxe, by nelogicky přicházelo na samém počátku rodících se výkladových a aplikačních problémů. A k tomu všemu zbývá dodat, že vzhledem k tomu, že se dosud o tomto problému vůbec na civilním kolegiu NS nehovořilo, je informačně zajímavé, že otázka zvažování možnosti zaujetí takového stanoviska vzešla právě dnes, hned po realizaci předmětného jmenovacího aktu.“
 

Východiskem k řešení dané situace by mohl být návrh jednoho z členů kolegia (který zazněl právě na středečním zasedání civilního kolegia), aby se na uvedené téma konalo odborné sympozium (taková odborná sympozia s velkým zájmem odborné veřejnosti pořádala bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová), jehož by se účastnili nejen soudci Nejvyššího soudu zejména z příslušných specializovaných senátů, ale také advokáti, akademici, zástupci pojišťoven a přirozeně také státní zaměstnanci z dotčených rezortů.