K označení účastníků in eventum

K označení účastníků in eventum

§ 42 odst. 4, § 43 odst. 2, § 79 odst. 1 o. s. ř.

V občanském soudním řízení je vyloučeno označovat účastníky primárně a sekundárně, neboť to odporuje konstrukci § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř.

Jde o odstranitelnou vadu žaloby, jestliže žalobce přistoupí k označení žalované strany in eventum, tj. primárně označí účastníka XY, a pro případ, že v době podání již nežil, sekundárně označí jeho (dosud) neznámé dědice.

Soud při označení žalované strany v žalobě in eventum vyzve usnesením žalobce k odstranění této vady žaloby, a nedojde-li k jejímu odstranění, pak žalobu dle § 43 odst. 2 o. s. ř. usnesením odmítne.

(pravomocné) usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 17. 7. 2023, č. j. 6 C 128/2023-55

     K věci: Žalobkyně podala u shora uvedeného okresního soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k označenému nemovitému majetku, přičemž stran žalované strany primárně označila žalovaného 1. a sekundárně – způsobem in eventum, pakliže by žalovaný v době podání žaloby již nežil – žalované 2. coby neznámé dědice žalovaného 1. Soud shora cit. usnesením vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranila vadu žaloby spočívající v současném označení účastníků – žalovaného 1. a žalovaných 2. coby neznámých dědiců žalovaného, tak, aby v doplňujícím podání podepsanému soudu uvedla, zda žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podává proti žalovanému 1. nebo proti žalovaným 2., kteří jsou (pro žalobkyni dosud) neznámí dědicové po žalovaném 1., neboť ve sporném řízení je vyloučeno označit žalované účastníky in eventum, tj. podanou žalobou žalovat primárně proti prvně označenému žalovanému či žalovaným, a pro případ, že by v řízení bylo soudem zjištěno, že takový (takoví) žalovaný (žalovaní) nežije (nežijí), sekundárně žalovat proti jeho (jejím) dědici (dědicům). Okresní soud současně žalobkyni poučil o tom, že neodstraní-li ve stanovené uvedené lhůtě způsobem shora vyloženým popsaný defekt její žaloby v části (shora vyloženého) označení účastníků, soud její žalobu dle § 43 odst. 2 o. s. ř. usnesením odmítne.

     Z odůvodnění: Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k označenému nemovitému majetku, přičemž stran žalované strany primárně označila žalovaného 1. a sekundárně – způsobem in eventum, pakliže by žalovaný v době podání žaloby již nežil – žalované 2. coby neznámé dědice žalovaného 1.

     V občanském soudním řízení (sporném) je však vyloučeno označovat účastníky primárně a sekundárně, neboť to odporuje konstrukci § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř.

      Jakkoliv  právní úvahy žalobkyně v podané žalobě ohledně dostatečnosti údajů převzatých z veřejných rejstříků, nemá-li žalující strana k dispozici další údaje, jimiž by bylo možné blíže identifikovat takto označeného účastníka, jsou racionální, a v takovém případě bude na soudu, aby za užití prostředků jemu daných procesními normami zajistil podklady pro (další) vedení řízení, a bude-li toho třeba, aby v tom kterém rozsahu žalující straně poskytl příslušné procesní poučení, případně jí předem (způsobem souladným s procesními normami) signalizoval svůj další postup tak, aby případné rozhodování soudu bylo předvídatelné a nebylo založeno na něčem, co nebylo předmětem „diskuze“ stran, zcela jiná situace panuje v případě, pokud účastník si není jist, zda ten který účastník – žalovaný žije, či nikoliv, a pro takový případ z jakési své procesní opatrnosti přistoupí k označení účastníků v pořadí – primární účastník a dále sekundární účastník neboli účastník in eventum pro případ, že by prvně označený účastník v době podání žaloby u soudu již nežil. Tímto způsobem ovšem nelze přenášet povinnosti žalobce plynoucí ze základu žaloby v kontradiktorním procesu na rozhodující soud, neboť je to pouze a jen žalobce, který musí nepochybně zohlednit celou množinu v úvahu přicházejících zásadně významných okolností před podáním žaloby (ostatně v tom mj. tkví také gros právního zastupování účastníka – laika profesionálem), mezi které nepochybně náleží i řádné, určité a srozumitelné označení žalované strany.

      Pakliže potencionální žalobce vychází z informací plynoucích ze stavu zápisů v katastru nemovitostí, kde mj. prochází údaje o (spolu)vlastníku předmětné nemovité věci, jež nejsou úplné, je výhradně na potencionálním žalobci, který hodlá zaktivizovat občanské sporné řízení stran příslušného nároku, aby zohlednil jemu dostupné okolnosti a získané informace [a to např. i ve vazbě na případný náhled do příslušných matričních podkladů – k tomu srov. např. § 8a odst. 1 písm. d) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, či při zvolení jiných postupů, které de lege lata v takovém případě přicházejí v úvahu], a ty pak promítl do podané žaloby. Je ovšem nepřípustné tento úkol fakticky přenášet na rozhodující soud ve stylu „nechť je dále jednáno s žalovaným podle toho, co soud v řízení zjistí“, tj. de facto za užití primárního, in eventum sekundárního označení účastníka řízení.

      Za dané procesní situace proto podepsanému soudu nezbylo, než popsaný defekt žaloby signalizovat žalobkyni, vyzvat jí ke zjednání (procesní) nápravy, tj. aby žalovaného či žalované označila způsobem předvídaným v § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o. s. ř., a to za současného poučení o procesním důsledku, který nastane, pakliže ve stanovené lhůtě popsaný defekt žaloby nebude odstraněn; za tím účelem pak soud  explicitně žalobkyni poučuje o tom, že podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.