K převodu nemovitosti po podání určovací žaloby k ní

K převodu nemovitosti po podání určovací žaloby k ní

§ 80 o. s. ř.

§ 107a odst. 1, 2 o. s. ř.

      Podmínky pro postup podle § 107a odst. 1, 2 o. s. ř. jsou splněny i tehdy, dojde-li k převodu nemovitosti dotčené určovací žalobou podle smlouvy uzavřené ještě před zahájením soudního řízení, na základě které byl povolen vklad do katastru nemovitostí až po podání žaloby, avšak s právními účinky vkladu k datu před podáním žaloby.

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3875/2016

     K věci: Soud prvního stupně rozsudkem určil, že žalovaný 2) je výlučným vlastníkem označených nemovitostí. K odvolání dalších žalovaných odvolací soud rozsudkem prvoinstanční rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě žalobci nesvědčil naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby. Vycházel ze zjištění, že v katastru nemovitostí je jako vlastník těchto nemovitostí zapsána společnost M. r. s. r. o.; k zápisu do katastru nemovitostí došlo s účinností od 28. 5. 2012, tedy ještě před zahájením řízení, takže postup ve smyslu § 107a o. s. ř. (právní nástupnictví) nepřicházel v úvahu. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

      Z odůvodnění: V judikatuře dovolacího soudu je jednotně judikováno, že určovací žaloba podle § 80 (dříve písm. c/) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu, přičemž platí, že takový závěr je podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (rozsudek Nejvyššího soudu z 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1332/2002).

            Panuje také shoda v závěru, že předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 20. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 366/2015, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 6/2016).

     Potud jsou závěry odvolacího soudu, jak byly vyloženy v odůvodnění jeho (písemného vyhotovení) rozhodnutí, správné. Odvolací soud však při rozhodování pominul další v judikatuře dovolacího soudu ustálený právní názor spočívající v tom, že jestliže žalobce podá proti vlastníku nemovitosti evidované v katastru nemovitostí žalobu týkající se této nemovitosti až poté, co žalovaný uzavřel s třetí osobou smlouvu o jejím převodu, ale dříve, než byl proveden na základě této smlouvy vklad vlastnického do katastru nemovitostí, jde o situaci, kdy po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, a je tak možné vyhovět návrhu na realizaci procesního nástupnictví v důsledku singulární sukcese (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 4144/2008).

      K procesnímu nástupnictví může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby navrhovatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka (svého právního předchůdce), a jestliže soud tuto změnu v okruhu účastníků připustí. O tom, že může takový návrh učinit, je soud povinen žalobce poučit za podmínek uvedených v § 118a odst. 4 o. s. ř. Tuto povinnost má vždy, jestliže za řízení vyjde najevo (např. z výsledků dokazování), že nastala rozhodná právní skutečnost, mající z pohledu výsledku řízení vliv na aktivní nebo pasivní věcnou legitimaci. Je nepřípustné, aby soud zamítl žalobu s poukazem na nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který nastal po zahájení řízení (za řízení) v důsledku právní skutečnosti, aniž by žalobce nezastoupeného advokátem nebo notářem poučil o možnosti podat návrh podle § 107a odst. 1 o. s. ř. (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200ta. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 736).

     Žalobce podal v dané věci žalobu dne 8. 6. 2012. Odvolací soud pak přistoupil ke změně (žalobě vyhovujícího) rozsudku soudu prvního stupně (toliko) při zjištění, že „společnost M. r. s. r. o. byla do katastru nemovitostí zapsána s účinností od 28. 5. 2012, tedy ještě před zahájením řízení“, aniž by v odůvodnění svého písemného vyhotovení rozhodnutí vyložil, kdy konkrétně (kterého dne) byl povolen, resp. zapsán předmětný vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch uvedené společnosti. Pokud k povolení vkladu, resp. k jeho zapsání [k tomu srov. § 38 odst. 2 tehdy platné vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška)] došlo až poté, co žalobce v dané věci podal žalobu, pak se uplatní postup shora již zreferovaný v judikatuře dovolacího soudu.

     Poněvadž odvolací soud v daném směru uvedené časové souvislosti nezkoumal (pominul je), nelze jeho rozhodnutí považovat za správné, a dovolacímu soudu nezbylo, než ve smyslu § 243e odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek odvolacího soudu zrušit a věc mu podle druhého odstavce věty prvního téhož zákonného ustanovení vrátit k dalšímu řízení.

Poznámka: Byl-li v době podání žaloby o určení vlastnictví k nemovitostem zapsán v katastru nemovitostí jako jejich vlastník žalovaný, pak sama okolnost, že ještě před podáním určovací žaloby (zahájením soudního řízení) byla uzavřena převodní smlouva a zahájeno vkladové řízení, jež skončilo vkladem práva do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele, a to s právními účinky vkladu ke dni předcházejícímu podání žaloby, nemá vliv na možnost postupu ve smyslu § 107a odst. 1, 2 o. s. ř., tj. aby žalobce učinil návrh na vstup nabyvatele do řízení a aby soud takovému návrhu – při splnění dalších zákonem stanovených podmínek – vyhověl.