K rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2207/2020 ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.

JUDr. Pavel Vrcha, MBA, soudce Okresního soudu ve Vyškově

K rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2207/2020 ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.

Na loňském listopadovém zasedání občanskoprávního a obchodního (dále též „civilního“) kolegia Nejvyššího soudu (dále též „NS“) bylo mj. rozhodnuto o publikování rozsudku NS ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 2207/2020 do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V tomto rozsudku specializovaný senát 25 Cdo rozhodoval o dovolání, jež se týkalo výkladu a aplikace § 2958 o. z. NS v rozsudku mj. s ohledem na změnu v občanskoprávní oblasti nastanuvší  od 1. 1. 2014 konstatoval, že: „soudní praxe od roku 2014 využívá jako jednu z možností výkladu § 2958 o. z. nezávaznou pomůcku jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod č. 63/2014 Sb. rozh. obč.“

Již od roku 2014 poukazuji na to, že Metodiku (původně na půdě NS nesprávně označovanou jako „Metodiku Nejvyššího soudu…“) k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958, nelze v soudní praxi za stávajícího stavu odpovědně používat (aplikovat), a to z dále uvedených důvodů, které civilnímu kolegiu NS byly i na jeho listopadovém zasedání nepochybně známy, avšak žádný z hlasujících 47 soudců NS neměl potřebu na tyto (veřejně známé) zásadně významné (právní) námitky reagovat. Jelikož jsem přesvědčen o tom, že v poměrech státu, který setrvává na dodržování poměrů demokratické právní společnosti, nelze v soudní praxi vycházet z materiálu, který je založen na obsahu s místy zjevně nepravdivými informacemi, je zapotřebí na tyto nepravosti a vlastně na neskutečnou blamáž spojenou s Metodiku setrvale poukazovat, než zákonodárce přistoupí ke zjednání nápravy.

NS v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2207/2020 nezohledňuje následují fakta a souvislosti:

1. Dne 30. 12. 2013 uzavřelo Ministerstvo spravedlnosti (dále již „Msp“) smlouvu o koordinaci expertní činnosti a zpracování Metodiky podle § 51 obč. zák. se Společností medicínského práva.

2. Dne 31. 3. 2014 Společnost medicínského práva (protokolárně) předala Msp zpracované dílo s názvem: „Metodická pomůcka výpočtu peněžité náhrady za újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to co do nároků vyvažující bolesti a ztížení společenského uplatnění.“ Předáním Metodiky se Společnost medicínského práva zavázala poskytnout Msp neomezenou a bezplatnou nevýhradní licenci k užití práv duševního vlastnictví k Metodice včetně možnosti zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence. Obě strany smlouvy se zavázaly, že danou Metodiku bez omezení zpřístupní veřejnosti, přičemž za takové zpřístupnění se podle smlouvy považuje např. publikace na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti (https://portal.justice.cz). Za provedené činnosti se Msp zavázalo uhradit Společnosti medicínského práva úplatu ve výši 350 900 Kč, která podle mého zjištění byla posléze této společnosti skutečně zaplacena.

3. K uveřejnění Metodiky došlo dne 14. 4. 2014 nikoliv na stránkách Msp, ale na stránkách NS. Metodika zde byla prezentována jako Metodika NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z., ačkoliv NS žádný takový materiál nevypracoval a ani de lege lata vypracovat nemohl (nejednalo se o zpracování stanoviska podle zákona o soudech, ani o publikování rozhodnutí NS či jiného soudu). Metodika – publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014 - obsahuje nepravdivé údaje o jejím autorství, které je nesprávně přisuzováno NS, a na několika místech pak doslova mate uživatele textu tohoto materiálu např. i v tom směru, že:

3.1 NS soud vyzývá soudce ke studiu Metodiky, k účasti na školících akcích a žádá o sdělování zkušeností s praktickým využitím Metodiky, aby mohla být případně doplňována či zpřesňována, ačkoliv NS (ať již snad prostřednictvím svého vedení či civilního anebo trestního kolegia) žádnou takovou výzvu neučinil.

3.2 NS doporučuje soudům, aby Metodiku při rozhodování ve sporech o náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. využívaly a aby v rozhodnutích zdůvodnily svůj postup podle pravidel v ní nastavených, ačkoliv NS takové doporučení neučinil a ani by takové doporučení de lege lata učinit nemohl[1].

3.3 Civilní kolegium NS dne 12. 3. 2014 přijalo doporučení, aby při aplikaci § 2958 o. z. byla používána Metodika NS, ačkoliv uvedené kolegium žádné takové doporučení nepřijalo a ani de lege lata přijmout nemohlo.

3.4 Termíny a místo konání školení a zkoušek se budou zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách www.skoleniznalcu, ačkoliv tyto stránky jsou již několik let nefunkční [držitelem této domény byla svého času (v té době trestně stíhána) fyzická osoba, které procházela v orgánu Akademie medicínského práva, obecně prospěšné společnosti, kde byli svého času činní i dva soudci NS], což je v přímém rozporu s čl. 1 bodem 1.3 koordinační smlouvy (viz ad 1).

3.5 Znalecké posudky budou zpracovány na webovém rozhraní (www.ztizeni.cz), které bude vytvořeno za účelem technické podpory a garance správnosti výpočtu, ačkoliv tyto stránky (jež byly skutečně vytvořeny) jsou již několik let nefunkční a navíc byly zpřístupněny soudním znalcům pouze za úplatu (srov. zde: https://web.archive.org/web/20200221082441/https://www.ztizeni.cz/), což je v přímém rozporu s čl. I bodem 1.3 koordinační smlouvy.

4. Metodika byla následně zveřejněna ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též „Sbírka“), přičemž v původním textu otištěné Metodiky bylo uvedeno, že civilní kolegium NS přijalo dne 12. 3. 2014 doporučení, aby při aplikaci § 2958 o. z. byla používána „Metodika Nejvyššího soudu“. Na základě mého podnětu (tehdy ještě coby člena civilního kolegia NS) byla následně provedena oprava ve Sbírce (spolu s redakční změnou), v níž byly oproti sbírkovému znění realizovány další změny v tomto materiálu. Především oprava směřovala k tomu, že civilní kolegium Metodiku „nedoporučilo“, nýbrž (tento materiál) vzalo toliko na vědomí (což jinými slovy řečeno znamená, že civilní kolegium se s tímto materiálem, který NS nevypracoval, pouze seznámilo).[2]

5. Krátce před „předáním“ Metodiky Msp založila Společnost medicínského práva (tehdy občanské sdružení) Akademii medicínského práva, obecně prospěšnou společnost, jejímž předmětem bylo mj. poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu a zpracování odborných studií a oponentních studií v medicínském právu.[3] Je pak zdrcujícím zjištěním, že ke dni předložení Metodiky při zasedání civilního kolegia byli v Akademii medicínského práva činní dva soudci NS (JUDr. P. V. jako předseda správní rady od 28. ledna 2014 do 13. února 2016, který zjevně na tuto funkci rezignoval na základě mé kritiky, že jeho působení v této funkci není slučitelné s výkonem funkce NS, a JUDr. F. P. Ph.D. od 28. 4. 2014). JUDr. F. P., Ph.D. je podle veřejně dostupných informací členem správní rady uvedené společnosti i nadále.[4] Předsedou dozorčí rady uvedené společnosti byl ještě v roce 2020 také JUDr. MUDr. R. Ž., Ph.D., MBA, který byl prakticky krátce po „vzniku“ Metodiky trestně stíhán (viz info např. zde: https://www.lidovky.cz/domov/posledni-obvineny-kvuli-homolce-expert-na-medicinske-pravo.A150402_163359_ln_domov_ogo).[5] Kromě toho součástí těchto aktivit byl i shora již zmíněný projekt Medicalaw spočívající v poskytování právního poradenství v oblasti mj. medicínského práva.  

6. Při šetření ve věci Metodiky ombudsman požádal dotčené subjekty o vyjádření, která posléze zreferoval ve své Zprávě o šetření ve věci Metodiky[6] (dále též „Zpráva“). Z této Zprávy tak mj. vyplývá, že autorem Metodiky podle Msp je Společnost medicínského práva a že (shora již zmíněná) koordinační smlouva opravňuje Msp ke změnám, úpravám a doplněním Metodiky. Msp se nedokázalo vyjádřit mj. k tomu, proč bylo v souvislosti s Metodikou zřízeno placené rozhraní www.ztizeni.cz, ani k tomu, kdo byl či je provozovatelem této domény a příjemcem zisku z jejího provozování, ani proč pomůcka nebyla přístupná široké veřejnosti a bezplatně, tak jak vyžadovala koordinační smlouva.

7. Ještě jako člen civilního kolegia NS jsem rovněž učinil dotaz na předsedkyni NS JUDr. Ivu Brožovou ohledně autorství Metodiky, přičemž se mi dostalo odpovědi, že NS není autorem Metodiky. Současně se mi paní předsedkyně omluvila za nevhodné chování některých soudců NS, když jsem byl na listopadovém zasedání civilního kolegia v roce 2014 kritizován za své aktivity ve věci Metodiky poté co jsem učinil civilnímu kolegiu NS (a jak se později ukázalo i ze Zprávy ombudsmana důvodný) podnět ke zjednání nápravy ve věci Metodiky a zdůraznil jsem, že jde o soukromoprávní materiál, který v žádném ohledu nemůže být spojován s NS, a že tato věc NS ve svém důsledku poškozuje, a to i ve vazbě na soukromoprávní aktivity některých soudců NS, propojených v orgánech předmětné společnosti s vazbou na komerční aktivity týkající se prosazování Metodiky. Kumulaci citlivých informací v souvislosti s Metodikou na doméně v držení fyzické osoby, propojené přes jednu společnost i s některými soudci NS soudu, posléze dokonce trestně stíhané v závažné trestní kauze týkající se jedné pražské nemocnice, jsem pak považoval doslova za bezpečnostní riziko.

8.  Ze Zprávy též vyplývá, že (dnes rovněž bývalý) předseda NS prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. ve shodě s předchozí předsedkyní Nejvyššího soudu JUDr. Ivou Brožovou potvrdil ombudsmanovi, že „orgány správy (Nejvyššího soudu) nejsou s Metodikou nikterak provázány (čemuž jsem již dříve oponoval – viz fakta např. zde: https://vrcha.webnode.cz/news/metodika-k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi-%28bolest-a-ztizeni-spolecenskeho-uplatneni-podle-%c2%a7-2958-o-z-%29-v-otazkach-a-odpovedich/ a prokázal, že tomu tak nebylo)…“ a že „Materiál (roz. Metodika) nebyl zpracován Nejvyšším soudem, když podle dostupných informací o jeho zpracování nerozhodl ani předchozí vedení soudu“ (viz Zpráva, s. 13).

9. Ombudsman ve své Zprávě pak dále referuje o zásadním vyjádření bývalého předsedy NS prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. takto (nyní v textu tučně zvýrazňuji): „O vzniku materiálu rozhodlo Ministerstvo, které následně uzavřelo Smlouvu se SMP (Společností medicínského práva). Pomůcka byla následně jako Doporučení Nejvyššího soudu k aplikaci § 2958 OZ vzata na vědomí občanskoprávním a obchodním kolegiem NS (dále také ‚OOK NS‘) na jeho jednání 12. března 2014. Označení materiálu jako ‚Metodika Nejvyššího soudu‘ se pak vyskytuje až ve Sbírce NS. Bývalému předsedovi Nejvyššího soudu však nebylo známo, proč bylo ve Sbírce NS použito toto označení, ani proč je k ní uvedeno, že byla OOK NS ‚přijata‘, když ze zápisu z jednání kolegia vyplývá, že tento dokument byl pouze vzat na vědomí. Ani mu není známo, proč v preambuli Metodiky uveřejněné ve Sbírce NS je uvedeno, že materiál byl vypracován Nejvyšším soudem. Záznam z jednání redakční rady neexistuje. V každém případě o publikaci materiálu ve Sbírce nerozhodoval žádný orgán státní správy, o jeho uveřejnění mohla rozhodnout jen redakční rada, která není orgánem státní správy.“

10. Právní chaos spojený s Metodikou, která v textu obsahuje nepravdivé formulace o tom, že jde o Metodiku NS, je způsobený také tím, že existují dvě obsahově rozdílné verze Metodiky. První verze Metodiky byla v důsledku excesu v rozporu s platnou právní úpravou publikována pod sp. zn. Cpjn 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a to pod označením  „Druh: Stanovisko“(viz https://vrcha.webnode.cz/_files/200000356-35dfb35dfd/Metodika%20-%20druh%20-%20stanovisko.pdf), což mate uživatele textu v tom směru, že se domnívají, že čtou Metodiku coby stanovisko NS, ačkoliv tomu tak není. Tato „sbírková verze Metodiky“ pak obsahuje mj. odkazy na zcela jiná webové stránky ohledně např. školení znalců či výpočtu náhrady, než její druhá „internetová verze“ publikovaná na webu NS.  Tak např. „sbírková verze Metodiky“ (publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014), v části „D. Technická část“ obsahuje následující (třetí) odstavec: „Termíny a místo konání školení a zkoušek se budou zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách (nyní rovněž již nefunkčních) www.skoleniznalcu.cz“ Držitelem této domény byl do své smrti (8. 11. 2020) nepravomocně odsouzený (ve známé trestní kauze jedné pražské nemocnice) JUDr. MUDr. R. Ž., Ph.D., MBA, který byl současně jediným společníkem a jednatelem společnosti Kongres medicínského práva, s. r. o., jež je na posledně uvedených webových stránkách označována jako provozovatel školení znalců (web.archive.org/web/20201030195359/www.skoleniznalcu.cz/kontakt). NS dokonce svého času na svých internetových stránkách (než postupně docházelo k různým změnám obsahu Metodiky publikované na internetových stránkách NS www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/Rozhodovacicinnost~Metodikak%3F2958o.z.?Open&area=Rozhodovac%C3%AD%20%C4%8Dinnost&grp=Metodika%20k%20%C2%A7%202958%20o.z.&lng=, a stále ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014), odkazoval stran školení znalců na webové stránky, jejichž provozovatelem v tu dobu byla již shora zmíněná společnost, jejímž jediným společníkem a jednatelem byla v předmětnou dobu rovněž shora již zmíněná nepravomocně odsouzená fyzická osoba v závažné trestní kauze týkající se předmětné pražské nemocnice. Posléze pak na webových stránkách NS docházelo k různým formulačním změnám v textu Metodiky, aniž by bylo zdůvodněno, z příkazu koho a na základě jakého právního titulu (neboť Metodika není dílem NS) byly činěny zásahy do tohoto díla, které je takto neustále excesivně šířeno na webových stránkách NS. Aktuálně jsou na webu NS publikovány dvě verze Metodiky. Tzv. sbírková verze Metodiky je publikován na webu NS zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/126C53EE1050D1CEC12580D50040C640?openDocument&Highlight=0,null, přičemž tzv. internetová verze Metodiky je rovněž na webu NS publikována zde: https://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/2F2F543470BD495FC12588410039D3C6/$file/D%20-%20Technick%C3%A1%20%C4%8D%C3%A1st%202022.pdf. Internetová verze Metodiky byla kabinetním způsobem (aniž by bylo známo, kdo takové zásahy do jejího textu vlastně činí a na základě jakého právního důvodu) neustále měněna, takže v současné době odkazy na webové stránky (např. týkající se školení znalců a výpočtové aplikace) v uvedených dvou verzích Metodiky jsou odlišné.  Lze spekulovat o tom, proč došlo ke změně těchto odkazů ve druhé internetové verzi Metodiky, nicméně faktem je, že neexistuje žádné zdůvodnění této změny.

11. Odkazuje-li proto NS ve svém rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2207/2020 na Metodiku publikovanou pod č. 63/2014 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, pak je jím odkazováno na již nefunkční webové stránky a na nepravdivý text Metodiky mj. o tom, že civilní kolegium NS doporučuje soudům, aby z tohoto materiálu při rozhodování vycházely. Opětovně zdůrazňuji, že žádné takové usnesení civilní kolegium NS nepřijalo a podle stávající právní úpravy by ani přijmout nemohlo, neboť nelze tímto způsobem doporučovat soukromoprávní materiál, i kdyby na něm do jisté míry (při jeho přípravě) participovali  soudci i NS.

12. V návaznosti na učiněná zjištění ombudsman ve své Zprávě mj. uvádí, že: „Samostatný a podrobný rozbor by si podle mého názoru žádaly okolnosti, které vedly k uveřejnění textu Metodiky ve Sbírce NS, navíc původně s mylnou průvodní informací, že Metodika je doporučením občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu jako instituce, a to zcela jednoznačně v rozporu s právní úpravou platnou pro vedení Sbírky NS a její účel. Bývalý předseda Nejvyššího soudu mi však k okolnostem a osobní odpovědnosti za uveřejnění ve Sbírce nebyl schopen poskytnout více informací. Překvapuje mě, že vedení Nejvyššího soudu se touto otázkou tehdy nezabývalo.“

13. Stávající stav ohledně Metodiky je neúnosný, lékařskou obcí neakceptovatelný (srov. např. závěry odborné lékařské veřejnosti zde: https://vrcha.webnode.cz/news/zapis-z-jednani-z-kulateho-stolu-ohledne-metodiky/) a vyžaduje si legislativní zásah. Metodika nemůže obcházet zákonodárce tím, že si komerčně propojená skupina subjektů (včetně některých soudců) určí jakási pravidla pro poskytování náhrad v dané materii, nepravdivě prohlásí, že jde o materiál NS a v součinnosti s některými vrcholovými soudci se realizují povážlivé činnosti, které narušují nezávislost a nestrannost těchto soudců při rozhodování v této materii. Opět na tomto místě odkazuji na závažná zjištění obsažená ve Zprávě ombudsmana, která je třeba zohlednit z hlediska dalšího náhledu na řešení této právní problematiky.

14. Vzhledem k tomu, že Metodika coby zjevně komerční produkt nemůže vést k jednotnosti rozhodovací praxe, neboť již v samém základu obsahuje nepravdivou informaci o svém autorství a „dokonale“ tím mate odbornou i laickou veřejnost, bylo by žádoucí přistoupit k novelizaci ustanovení § 2958 o. z., která by mohla odstranit stávající výkladové a aplikační potíže a doslova odstřihnout komerční pozadí a excesivní chování některých vrcholových soudců, jež se na této blamáži již několik let podílejí.

15. V dubnu loňského roku byl soudcům (pod sp. zn. Tpjn 4/2022) rozeslán materiál z NS nazvaný „Shrnutí rozhodovací činnosti českých soudů na trestním úseku – rozhodování v adhezním řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností“, které zpracovalo Oddělení dokumentace a analytiky judikatury České republiky Nejvyššího soudu. Za zadavatele k vypracování tohoto materiálu Oddělení dokumentace a analytiky judikatury České republiky uvádí JUDr. Františka Púryho, Ph.D., předsedu trestního kolegia Nejvyššího soudu, a dále JUDr. Petra Vojtka, předsedu senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.

16. V předloženém materiálu – odhlížím v něm od citací z předmětných rozhodnutí soudů – je na mnoha místech zpracovateli nesprávně označován materiál – Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. - jako „Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.“, ačkoliv právníkům z Oddělení dokumentace a analytiky judikatury České republiky NS, stejně jako vedení NS, předsedům trestního a občanskoprávního a obchodního kolegia NS, resp. všem soudcům NS je známo, že Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. (dále též „Metodika“) není dílem vytvořeným NS. Tím ovšem dochází k opakovanému uvádění nepravdivého údaje o autorství Metodiky a vedení NS, stejně jako předsedové jeho kolegií v materiálech distribuovaných soudům nadále prohlubují nesoulad mezi právním stavem a stavem faktickým ohledně Metodiky. Jako soudce absolutně nechápu, proč Msp danou situaci právními instrumenty, které má k dispozici, neřeší, obzvláště v situaci, kdy ombudsman ve své Zprávě poukazuje na závažná zjištění týkající se Metodiky a kdy vedení NS je ohledně řešení uvedených problémů zcela nečinné.

17. V situaci, kdy je opakovaně soudcům, kteří potencionálně mají rozhodovat v jednotlivých případech o poskytování náhrad za nemajetkovou újmu podle § 2958 o. z. a mají zvažovat o postupu podle Metodiky, NS předkládán materiál, v němž se opět nesprávně uvádí, že Metodika je materiálem NS, z čehož se pak odvíjí předpoklad jeho aplikace v rozhodovací činnosti soudů, je nezbytné okamžitě přijmout účinná opatření k tomu, aby ze strany NS (jistěže mimo rámec vlastní rozhodovací činnosti, kde předmětná korekce bude muset nakonec přijít ze strany Ústavního soudu v rámci jeho nálezové judikatury, neboť i Ústavní soud si nakonec bude muset  položit esenciální otázku, zda Metodika je či není materiálem NS anebo je pouze materiálem soukromoprávní povahy, který dosud byl i v rozhodovací činností soudů nesprávně označován za materiál vypracovaný NS) pro futuro nedocházelo k dalšímu matení odborné i laické veřejnosti v tom směru, že Metodika je dílem NS, čemuž je pak v právní (soudní) praxi de facto přikládán význam s relevancí blížící se stanovisku NS, na což ostatně i sám ombudsman ve své Zprávě rovněž upozorňuje.

18. Nepochybně jisté nápravy by mohlo být učiněno ze strany Msp, k čemuž by nepřímo mohlo dojít i tím, že Msp ve vazbě na práva, jež mu náleží z koordinační smlouvy, by zveřejnilo a rozeslalo  všem soudům informaci o tom, že Metodika nebyla vypracována NS, tj. že NS není autorem Metodiky, kterážto relevantní okolnost by měla být v právní (soudní) praxi reflektována.

19. Legislativní nápravy by pak mohlo být dosaženo např. tím způsobem, že by ustanovení § 2958 ve větě druhé o. z. bylo novelizováno následovně:

„Ustanovení § 2958 se ve větě druhé o. z. mění takto:

‚Soudy stanoví výši náhrady podle zásad slušnosti; Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou nejnižší přípustnou výši pro poskytování náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování nejnižší přípustné výše v jednotlivých případech.‘“

20. Navrhovaným řešením by konečně došlo k tomu, že by se lékařská obec primárně v součinnosti s Českou lékařskou komorou a za legislativní participace Ministerstva zdravotnictví podílela na zpracování předmětné vyhlášky, jež by – oproti zrušené vyhlášce č. 440/2001 Sb. – stanovila základní, respektive nejnižší výši pro poskytování předmětných náhrad s tím, že soudy by podle § 2958 o. z. rozhodovaly podle zásad slušnosti, přičemž by své úvahy odvíjely od základu stanoveného předmětnou vyhláškou. Tímto řešením by současně bylo učiněno zadost i dosavadní judikatuře Ústavního soudu, která dosud upozorňovala na to, že nelze poskytování náhrad v dané materii řešit formou nějakých (metodických) tabulek atd., nýbrž že v každém jednotlivém případě soudy musejí vycházet ze zjištěných (jedinečných) skutkových okolností daného případu. Neshledají-li soudy nezbytnost poskytnutí vyšší náhrady, než bude coby základ stanoveno vyhláškou (bolestné a ztížení společenského uplatnění), pak náhradu přisoudí právě podle této vyhlášky, respektive s ohledem na odborné posouzení pro rozhodnutí zásadně významných okolností znalcem z odvětví zdravotnictví, který s ohledem na svou specializaci bude povolán k takovéto znalecké verifikaci.

21. Oproti dosavadnímu stavu, kdy komerčně obsahově nesourodá Metodika (viz její dvě verze a excesy spojené s jejím vznikem, výkladem a aplikací) představuje nadále nepoužitelný materiál, jeví se přijetí vyhlášky stanovící základní výši pro poskytování náhrad vhodným legislativním řešením, které by zcela jistě soudům usnadnilo rozhodování potud, že napříště by měly  k dispozici relevantní odborný základ, z nějž by mohly vycházet při rozhodování podobných sporů, aniž by musely vycházet z pochybně zpracovaného materiálu, který byl mj. podroben ostré kritice ze strany ombudsmana a lékařské odborné veřejnosti.

22. Inspirací stran řešení problematiky výkladu a aplikace § 2958 o. z. nechť je současně i aktuální legislativní počin v podobě návrhu na novelizaci nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.[7] Není žádného racionálního důvodu, proč nejít podobnou cestou, NB v situaci, kdy dosavadní dvě verze Metodiky jsou natolik stiženy defekty, o nichž jsem se pouze ve stručnosti zmínil shora. Není přitom žádného racionálního podkladu k tomu, aby (nejen) nalézací soudce při rozhodování sporů v oblasti reglementace dle § 2958 o. z. za stávajícího právního stavu vycházel z oné Metodiky, respektive z její první „sbírkové“ či druhé „internetové“ verze, když v tomto případě rozhodnutí, jež vycházejí či poukazují na tuto Metodiku, postrádají smysluplné nosné důvody, a proto taková rozhodnutí lze stěží v rozhodovací praxi (při odpovědném přístupu k řešení problémů tohoto druhu) reflektovat.