Kulatý stůl s aktéry, kteří „realizují“ Metodiku jako „Metodiku NS“, opravdu nic nevyřeší

  Počátkem července t. r. ombudsman Stanislav Křeček zveřejnil zprávu o šetření ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále též „Zpráva“ a „Metodika“), které bylo zahájeno ještě za působení ombudsmanky Anny Šabatové. Ombudsman v této Zprávě mj. kritizuje vedení Nejvyššího soudu, že nepřijalo příslušná opatření k řešení vzniklého problému.

Co je vlastně podstatou problémů spojených s projektem Metodiky?

Společnost medicínského práva s dalšími subjekty a některými soudci z Nejvyššího soudu zpracovala soukromoprávní materiál týkající se poskytování náhrady  nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 nového občanského zákoníku. Tato spolupracující skupina tento komerční materiál za účelem jeho prosazení v praxi nesprávně označila za Metodiku Nejvyššího soudu. Skupina soudců z Nejvyššího soudu pak prosadila publikaci této Metodiky ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, v níž lze ovšem publikovat jen vybraná soudní rozhodnutí či stanoviska Nejvyššího soudu, nikoliv soukromoprávní dokumenty. Skupina soudců z Nejvyššího soudu také připustila a při svých školících aktivitách vědomě šířila v odborné veřejnosti nepravdivý údaj o tom, že Metodika je materiálem Nejvyššího soudu, ačkoliv soukromý subjekt – Společnost medicínského práva za účelem tvorby (koordinace) Metodiky uzavřela s ČR - Ministerstvem spravedlnosti smlouvu o koordinaci vypracování materiálu věnujícímu se předmětné právní problematice, a za dodání této Metodiky obdržela od státu finanční odměnu. Nejvyššímu soudu přitom nepříslušela a dosud nepřísluší žádná licenční práva s tímto dílem nakládat. Přesto vedení Nejvyššího soudu jednalo ve věci Metodiky s dalšími subjekty, i když bývalý předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal ve svém vyjádření ombudsmanovi sdělil, že tento materiál nebyl zpracován Nejvyšším soudem a  není mu ani známo, proč v preambuli Metodiky uveřejněné ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, je uvedeno, že materiál byl vypracován Nejvyšším soudem.

Jako člen občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu jsem (nejen) vedení Nejvyššího soudu prokazatelně již v roce 2014 opakovaně upozorňoval na problémy spojené s Metodikou, které za několik let poté ombudsman popsal ve své Zprávě, žádal jsem, aby byla přijata účinná opatření, aby bylo zamezeno nesprávnému označování Metodiky jako materiálu Nejvyššího soudu a aby byla zjednána náprava na poli chování některých soudců Nejvyššího soudu, kteří při svých školeních uváděli odbornou, ale i laickou veřejnost v omyl, že je Metodika produktem Nejvyššího soudu.

Vedení Nejvyššího soudu jsem také informoval o tom, že dva soudci Nejvyššího soudu jsou činní (aktuálně je již jeden, druhý je však aktivně propojený s aktivitami kolem Metodiky) v orgánu Akademie medicínského práva, o. p. s., která je partnerským subjektem Společnosti medicínského práva („zhotovitele“ Metodiky podle smlouvy o koordinaci uzavřené s Ministerstvem spravedlnosti), že v jejich případě dochází ke zjevnému poměru k věci a střetu zájmů, neboť na straně jedné mají jako soudci povinnost rozhodovat dovolací agendu týkající se také právních problémů řešených Metodikou, a na straně druhé jsou jako osoby činné v orgánu Akademie medicínského práva povinni zajišťovat chod této obecně prospěšné společnosti, který podle obchodního rejstříku mj. spočíval v „poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu“ či v „zpracovávání odborných studií a oponentních studií v medicínském právu.“  Kromě toho součástí těchto aktivit byl i projekt Medicalaw spočívající v poskytování právního poradenství.

Navíc soudci v této obecně prospěšné společnosti byli - jak lze zjistit z obchodního rejstříku – propojeni s osobou, která již od r. 2015 byla trestně stíhána v závažné trestní kauze Nemocnice Na Homolce, a která byla držitelem internetových domén, na které první (navíc pouze rozpracovaná) verze Metodiky, publikována v rozporu se zákonem ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, odkazovala.

Ze Zprávy také vyplývá, že ombudsman považuje za varovný signál, že na straně vedení Nejvyššího soudu nezaznamenal potřebnou míru sebereflexe a ochoty zabývat se uvedenými aktivitami soudců. Stejnou pasivitu bylo možno zaznamenat i ze strany Ministerstva spravedlnosti, které pod tlakem ombudsmana svolalo na září t. r. kulatý stůl k řešení dané právní problematiky. V této souvislosti ovšem kladu následující otázky. Má smysl sedět u kulatého stolu se soudci, kteří shora popsaným způsobem dosud postupovali? Jaký přínos lze od těchto soudců, kteří se dosud chovali spíše jako právní lobbisté, vlastně očekávat?

Řešení věci by mělo být předáno legislativcům a soudcům by zase mělo být důrazně doporučeno, aby se napříště věnovali souzení, nikoli lobbování za Metodiku, znalecké odvětví, školení znalců atd. Jinými slovy řečeno, jestliže zde není podkladu k zásahu ze strany Nejvyššího soudu formou přijetí stanoviska ohledně odškodňování nemajetkových újem, neboť stěžejní segment této materie spočívá na znalostech z medicínské oblasti, je nasnadě, že problém by primárně mělo řešit Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti. V případě Ministerstva zdravotnictví bych ovšem chtěl zdůraznit, že na řešení této problematiky by se neměly spolupodílet osoby, které (v tom kterém rozsahu) dosud participovaly na projektu Metodiky (viz např. bod č. 36 příspěvku zde: vrcha.webnode.cz/news/metodika-k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi-%28bolest-a-ztizeni-spolecenskeho-uplatneni-podle-%c2%a7-2958-o-z-%29-v-otazkach-a-odpovedich/ ).

Ukázalo se tedy, že Metodika je zcela nevhodným nástrojem k řešení předmětné právní materie.

Další snahy o zachování tohoto soukromoprávního projektu, který byl i některými soudci Nejvyššího soudu nesprávně označován za Metodiku Nejvyššího soudu, čímž byla matena odborná, ale i laická veřejnost, opravdu nemohou do budoucna přivodit nic pozitivního.

Právo, pondělí 8. 8. 2021 

Spory v metodice odškodňování budou řešit experti

09.08.2021 - Právo (Zpravodajství)

Jednání u kulatého stolu na ministerstvu spravedlnosti by mělo otupit hrany mezi odpůrci i zastánci metodiky, která je posledních sedm let návodem pro soudce, jak by měli odškodňovat nemajetkovou újmu na zdraví a řešit okolnosti jejího vzniku. Dokument nedávno zkritizoval ombudsman Stanislav Křeček.
Nejvyšší soud (NS) metodiku zveřejnil v roce 2014. Měla pomáhat při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli trvalým zdravotním následkům. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně a nestávalo se, že by v jedné části republiky stanovovaly rapidně odlišné bolestné než jinde.
Metodika však není pro soudce závazná. Soudy musí v každém případě zvážit konkrétní okolnosti a mohou rozhodnout podle svého uvážení. Verdikt ale pak musí pečlivě zdůvodnit.
Ombudsman Křeček své výhrady k metodice zveřejnil minulý měsíc. Problematikou se zabýval z podnětu lékaře a právníka Dušana Klose, který ochránce práv upozorňoval na to, že lékaři mohli po absolvování kurzu k metodice působit jako znalci v celé šíři zdravotnických specializací. Křeček v dokumentu zkritizoval vedení NS a jeho soudce, kteří se na zpracování podíleli. Podle ombudsmana metodika spolu s novým znaleckým odvětvím vznikla bez hlubší diskuse s lékaři, aniž bylo jasné, co bude náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou lékaři v posudcích vyjadřovat.
„Zástupcům lékařů doposud nikdo nevysvětlil, jak je možné, že v návaznosti na nezávazný materiál právně neurčitého charakteru vzniklo znalecké odvětví s podmínkami plně odpovídajícími požadavkům soukromého subjektu, který na tom měl soukromý a finanční zájem, bez zohlednění zásadních výhrad lékařských společností,“ shrnul ve zprávě ombudsman. Ten poukázal také na etická dilemata spojená s tím, že se na vzniku dokumentu, jeho propagování a prosazování podíleli někteří soudci NS. Samotný vznik metodiky od počátku kritizuje i jeden ze soudců NS, Pavel Vrcha, kterému se dlouhodobě nelíbí, že metodika nevznikla na Nejvyšším soudě, i když se to tak prezentovalo.
Navíc tvrdí, že někteří tvůrci odškodňovacího materiálu byli ve střetu zájmů, protože metodiku vymýšleli, mohou ji vy užívat jako soudci a zároveň působí v některých společnostech, které poskytují poradenství v oblasti medicínského práva.

Povedou debatu s největšími kritiky

Ministerstvo podle ombudsmana problémy uznalo a nebude zatím při své dohledové činnosti aplikaci metodiky vyžadovat a vymáhat. Kvůli kritice by ale měla odborná diskuse pokračovat. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) proto svolala kulatý stůl, u kterého se 21. září sejdou zástupci resortu, NS, kanceláře ombudsmana, lékařské komory, stomatologické komory nebo odborníci na zdravotnické právo. „Nejvyšší soud půjde ke kulatému stolu s tím, že se vše vyjasní a situace se uklidní,“ řekl Právu mluvčí NS Petr Tomíček s tím, že věří, že se debata povede i s „největšími kritiky“.
Soudce Vrcha ale není ani s tímto krokem příliš spokojen. Podle něj tam nebyli pozváni skuteční oponenti. Pozvánku třeba neobdržel ani on sám.
„Jen to vypovídá o tom, jaké tam asi panují poměry a jak je to ve skutečnosti vlastně s bojem tohoto ministerstva proti klientelismu, neetickému chování soudců, soudnímu lobbování, protežování a tak dále,“ reagoval Vrcha.