Několik poznámek k věcnému záměru nového civilního procesního kodexu

12.12.2017 20:41

 

1. O tezích, respektive vůbec o nutnosti a směru, kam se má český civilní proces ubírat, v justici diskutováno nebylo.

2. Implicitně byla nahrazena předchozí pracovní skupina za působení ministryně spravedlnosti Heleny Válkové novou pracovní skupinou ustavenou ministrem Robertem Pelikánem.

3. Vždy jsem tvrdil, tvrdím a (pakliže nebudu mít k ruce přesvědčivé argumenty) i nadále budu tvrdit, že soudci by neměli psát žádné zákony, a to ani procesního charakteru. Akademik Knapp a další již dříve a vcelku přesvědčivě popisovali, proč je pro stát důležité mít kvalitní legislativce. Msp zřejmě kvalitní legislativce nemá, takže se obrací na některé soudce. To není dobré řešení. Kvalitním legislativcem se ovšem nestává ani kvalitní akademik. To bylo řečeno již dříve z úst významných právníků.

4. Stát (v tomto směru především Msp) by v podmínkách demokratického právního státu měl nejprve pozorně „sondovat“ požadavky, které vyvolávají nezbytnost přistoupit k řešení té či oné právní materie, tedy i v oblasti civilního procesu. Nezbytné je především popsat negativa, analyzovat stávající stav a nastínit možnosti z hlediska budoucí právní úpravy. Bez příslušného sběru a vyhodnocení dat a názorů právní (soudní) praxe na stávající procesní úpravu nelze dost dobře vyladit optiku pohledu na novou procesní úpravu.

5. Zcela principiálně nesprávný je přístup, že zvolení optiky pohledu na budoucí úpravu se kumuluje v pozici ministra spravedlnosti, který – aniž by rozpustil první pracovní skupinu ustanovenou předchozí ministryní – ustanoví novou pracovní skupinu, která „dostane za úkol“ zpracovat věcný záměr a la s rakousko-německou inspirací.

6. A tak byla ustanovena skupina odborníků (z toho tři soudci, a to dva soudci NS a jeden krajský soudce s dřívější stáží u NS), která od Msp či ministra spravedlnosti dostala úkol „napomáhat při vytvoření obecného kodexu pro civilní řízení soudní, který by měl spočívat v recepci rakouského kodexu s týmž obsahem“ (https://kuc.cz/ustl0l). Připomínám, že předmětná pracovní skupina se poprvé sešla na Msp dne 29. 4. 2016. Tehdy ministr spravedlnosti uvedl, že „Rekodifikaci procesního práva považuji za jeden z klíčových úkolů nutných pro zefektivnění našeho soudnictví. Hlavní zdroj inspirace jsme nalezli v rakouském kodexu, který reprezentuje osvědčenou a naší zemí blízkou právní tradici.“

7. Z rychlosti zpracovaného věcného záměru nového civilního procesního kodexu, s přihlédnutím k datu ustanovení oné pracovní skupiny a absenci předchozí smysluplné diskuze, monitorování a vyhodnocení toho, kam se má vlastně český civilní proces v dalším období ubírat, je jasné, kde se asi zrodilo ono zadání; sestavení legislativní skupiny, jejíž někteří členové kdysi studovali i v SRN či Rakousku, je pak v tomto nazírání vcelku již logickým důsledkem. Je ovšem otázkou, zda toto roubování na rakousko-německý procesní grund je to pravé řešení, když vlastně ani nebyl prostor pro diskuze typu, kam má vlastně kráčet (anebo alespoň našlapovat) český civilní proces.

8. Kromě různých významných i méně významných okolností nelze také přehlížet stav společnosti ve vyspělých západních zemích, což se odráží (někdo by ve stručnosti řekl i) v duchu společnosti. Zatímco např. Němci či Rakušané (oproti Čechům) mají zcela odlišný postoj např. k tzv. migrační krizi (zjevně v kladném slova smyslu), stejně zásadně odlišný postoj lze dohledat např. v přístupu občanů těchto států k soudům, rozdíly lze dohledat i v podnikatelské praxi, v obchodních zvyklostech atd. atd. Skoro by se chtělo zvolat: „pryč se sociálně-právním inženýrstvím!“

9. Co z toho vyplývá? Třeba i to, že ne vždy to, co platí v jiné zemi, je (bez dalšího) schopné (pohlížeje nyní z pohledu práva) reglementace i v jiné zemi. Nutno tedy odlišovat. A zde se dostáváme k tomu prvně zmíněnému: že na počátku nebyl monitoring toho, co český civilní proces tíží, co je třeba vlastně upravit, respektive jak do budoucna pojmout novou reglementaci, pakliže se dospěje k závěru, že je jí nezbytně třeba.

10. Dílčími poznámkami k jednotlivým bodům věcného záměru nového civilního procesního kodexu se tedy přechází či přehlíží důvod, proč zrovna bylo přistoupeno k roubování na onen rakousko-německý model civilního procesu. Má-li být zdůvodněním takového počinu představa, že když to funguje v Německu či v Rakousku, tak to bude fungovat i v Česku, pak jde o chabý argument.

11. A aby toho (k nepochopení takového počínání) nebylo málo, tak v září t. r. v Plzni na tamní právnické fakultě (konkrétně dne 19. 9. 2017) se konala mezinárodní konference, která si kladla „za cíl zmapovat stav českého civilního procesu a hledat odpověď na otázku, zda a jakým způsobem je třeba jej reformovat" (https://kuc.cz/z2s4qv). Avšak nedlouho poté, 15. 11. t. r., ministr spravedlnosti již prezentoval věcný záměr nového civilního řádu procesního, na němž pracovali i dva soudci NS (jeden prý v mezidobí na práce v oné pracovní skupině rezignoval), kteří ani svým kolegům nesignalizovali poměrně jimi převratně zpracovávané změny i v dovolacím řízení. Tak jak je to vlastně s tím mapováním stavu českého civilního procesu doopravdy?

12. Přijde mi to vše jako neuvěřitelné mrhání časem, neboť k údivu (téměř všech) na NS byl uvedený věcný záměr veřejně prezentován, aniž by byl předtím jeho návrh předložen NS k náhledu či k připomínkování, takže celá řada kolegů musela poměrně dost času nyní věnovat studiu tohoto materiálu, aby k němu mohla učinit svá první vyjádření. Smutné to zjištění.

13. Uvítal bych, pokud by lídr první pracovní skupiny (alespoň ve stručnosti) shrnul to, k čemu se (dosud) v této legislativní skupině dopracovali, a zda (a pokud ano, pak z jakých ideových důvodů) dospěli taktéž k závěru o nezbytnosti směřovat český civilní procesní kodex optikou rakousko-německé úpravy. Pokud k takovému závěru nedospěli, jistě bude informačně zajímavé seznámit se s jejich pohledem na novou civilní procesní úpravu.

14. Dílčí připomínkování k nyní předloženému věcnému záměru totiž předznamenává (vcelku zásadní) souhlas se směřováním české úpravy civilního procesu v kolejišti rakousko-německé cesty. Pokud v civilním kolegiu se najde většinová shoda na takovém „nasměrování“ civilní úpravy, pak je logické, že další energie bude již věnována dílčím výhradám (třebas právě i úpravě dovolacího řízení).

15. A zdánlivě nesouvisející dodatek: z popsaného se mi již dostává jisté zaplnění mezery do dříve mediálně zveřejněné, nicméně (a to zdůrazňuji, aby nedošlo zase k nějakým nedopatřením) oficiálně nekomentované informace ohledně možného nástupu jistých akademiků přímo na post soudců Nejvyššího soudu. Z pohledu pragmatického by to bylo pochopitelné; vždyť by se k NS povolal tu akademik – legislativec hmotněprávní civilní úpravy, a tu zase akademik – legislativec procesní úpravy, takže by zde bylo dokonalé spojení soudce, jenž se zásadním způsobem podílel na tvorbě nové (civilně procesní či hmotněprávní) úpravy.  Takový nový soudce – legislativec by jistě „správně směroval“, jak se má ubírat výklad a aplikace jím vytvořené dané právní úpravy. Z pohledu respektování tří pilířů demokratického právního státu by to ovšem bylo -  jsem o tom (a snad v tom nejsem sám) pevně přesvědčen - kardinálně špatně. Ale to je jen pocitový dovětek směřující do jistých souvislostí překotné doby, v níž prahne snaha co nejdříve přijmout novou dílčí právní (zde zrovna civilně procesní) úpravu. Ovšem práce kvapná, málo platná, respektive dobrá věc (holt) potřebuje čas (tedy něco na způsob: Gut Ding braucht Weile). Jinak řečeno, ta případná ukvapenost nás stejně jednou (nemile) dostihne.

 

                                                                                                                     

Vyhledávání

O autorovi

12.11.2010 23:36

Smysl a účel těchto stránek

    Na těchto stránkách bych chtěl průběžně informovat čtenáře o rozhodovací praxi soudního oddělení 30 Cdo Nejvyššího soudu (jehož jsem členem)  a také prezentovat své soukromé právní názory, jakož i pohledy na věci týkající se justice.
19.01.2010 22:24

O autorovi

    (senát 10 Co Krajského soudu v Ústí nad Labem v r. 2002: zleva: PV, dr. Lenka Jirglová, dr. Otakar Syneček a dr. Jiří Brádka)    soudci občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem (2006)              ...
19.01.2010 22:23

Publikační činnost

Neúplný přehled publikační činnosti od r. 1994   I. Knihy a rozsáhlejší příspěvky   Judikatura Ústavního soudu České republiky týkající se Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, Linde Praha a.s., 1998, 238 s.246 Zápisy věcných práv k nemovitostem, Newsletter Praha, 1999,...

Dobrý anděl21017079.pdf (225148)

 

 

twitter.com/Nejvyssisoud

 

Databáze soudních rozhodnutí - https://www.judikatury.cz/

 

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv - https://kuc.cz/kru9je

aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

 

Otevřená data Ministerstva spravedlnosti - data.justice.cz/

 

Slovenská judikatura - otvorenesudy.sk/

 

Najpravo.sk - www.najpravo.sk/

Judikatura senátu č. 30 Cdo

23.01.2018 22:17

K otázce navrácení svéprávnosti člověku postiženému těžkou duševní chorobou

K otázce navrácení svéprávnosti člověku postiženému těžkou duševní chorobou   § 55 odst. 2, § 465 odst. 1 o. z. § 39 z. ř. s.        Podle platné právní úpravy institutu omezení svéprávnosti člověka nepřichází v úvahu navrátit člověku, který pro svou duševní...

 Sbírka předpisů

 

https://www.sbirka.cz/POSL4TYD/pohled.htm

 

Instrukce Msp č. 4/2017, o soudních písemnostech:

 

ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/MS2017_4.pdf

 

 

Autorovy knihy