Pavel Kučera o Marii Benešové

     "Marii Benešovou znám od začátku sedmdesátých let, kdy jsem na Kladně soudil a ona se stala čekatelkou na kladenské prokuratuře. Od té doby jsme se s různou intenzitou stýkali, určitou dobu dokonce i s částí její rodiny. Já jsem znal MUDr. Beneše, Benešová Kučerovou, zkrátka znali jsme se všichni a občas jsme se všichni i navštěvovali.

      O cestě Marie Benešové ke kariéře bych mluvit nechtěl, ale když se stala nejvyšší státní zástupkyní, setkával jsem se s ní opravdu často, a to nejen v Brně, kde jsme oba působili, ale především v Kladně, kde jsme stále oba bydleli. Odhadem lze říci, že jsme se scházeli sobotu co sobotu. Tenkrát se takové hovory ještě nebraly tak, že by jeden vyzvídal a druhý vyzrazoval. Prostě jsme si povídali o tom, co se v našich resortech děje, a toho nebylo málo. Tehdy jsem si naivně myslel, že nás to oba baví; teprve v řízení o ochranu osobnosti jsem se od Marie Benešové dozvěděl, že jsem ji vlastně zdržoval od vaření. I nechtěný efekt nicméně může být k něčemu dobrý.

     V červnu 2005 vyšel v odborném časopise Trestní právo můj komentář, v němž jsem se právě v souvislosti s katarským princem ministra Němce zastal. A to byl konec. Nezpůsobil jsem ho já, nýbrž ona, Řeklad "dost!", nebo spíš neřekla nic, ale naše přátelství skončilo. Jinak hovorná Marie Benešová mě zkrátka přestala znát...Skutečností je, že od té doby jsme se s Marií Benešovou nesetkali, ani jsme spolu nepromluvili, s výjimkou případů, kdy jsme proti sobě seděli u soudu."

(Pavel Kučera, in V taláru napříč dobou. 13. komnata české justice. Česká citadela s. r. o., 2021, s. 18-19)