Právník a odborná literatura

     „V posledním sešitě Naší doby (roč. 43, 1936, str. 630) redaktor profesor Dr. J. Macek o této otázce píše: ‚Titul doktora v té nebo oné vědě vzbuzuje představu člověka s mimořádným vzděláním, pochopením určité vědy a se snahou v té vědě proniknout dál, nebo aspoň při nejmenším se snahou sledovat pokrok v té vědy v literatuře. Tuto představu o doktorech v Československu vám opraví každý knihkupec. Ten Vám řekne, že např. doktoři práv u nás hrubě nečtou odbornou literaturu – s výjimkou zákoníků. U doktorů lékařství je to lepší, u doktorů filosofie a věc přírodních poměrně nejlepší. Důkazem dosti spolehlivým  na tuto zarážející věc je odbyt původní i přeložené odborné literatury. Když se právnického spisu (vydaného v seriózní sbírce) prodá 80 výtisků v prvém roce po vytištění, pak se mluví o normálním prodeji, při prodeji přes 100 je tu už úspěch! Kolik tisíc máme jen advokátů, notářů, soudců a jaké armády právnického úřednictva ve veřejné službě a soukromém podnikání průmyslovém a bankovním, v kartelech a svazech všeho druhu!‘“

(zdroj: Po časopisech. Právník a odborná literatura, Právní prakse, 1936-1937,  Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, Praha, s. 72)