Přeložení z Nejvyššího soudu k Okresnímu soudu ve Vyškově

      Paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou jsem koncem června, resp. počátkem července t. r. požádal o jednání ve věci Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Pozvání ani negativní odpověď jsem neobdržel. Pouze mi dnes přišlo rozhodnutí paní ministryně o mém přeložení z Nejvyššího soudu k Okresnímu soudu ve Vyškově (zde: přeložení.pdf (19922)

     Postoj paní ministryně Benešové si vysvětluji tak, že z jejího pohledu problémy spojené s Metodikou nejsou tak závažného rázu, aby bylo zapotřebí se příp. setkat se soudcem Nejvyššího soudu, z jehož podkladových materiálů mj. vycházel např. ombudsman ve své (vůči Metodice a chování soudních osob) kritické Zprávě (zde: eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9252).

     Jak jsem již uvedl zde: vrcha.webnode.cz/news/k-me-zadosti-o-prelozeni-z-nejvyssiho-soudu-k-okresnimu-soudu-ve-vyskove/,od 1. 1. 2022, v souvislosti s mým přeložením se "přestanu zajímat o věci, které jsem z pozice člena civilního kolegia Nejvyššího soudu (protože jsem to považoval za svou povinnost) musel sledovat a jimi se zabývat. Tomu bude v případě mého přeložení i přizpůsoben obsah těchto mých stránek, v nichž se nadále již budu zabývat civilní rozhodovací praxí z pozice prvoinstančního soudce, případně publikovat své právní názory na určitou civilní problematiku." 

      Bude-li příležitost, pochopiteně se i problematice Metodiky budu věnovat z pozice soudce prvního stupně.

      Ovšem dříve než začnu vykonávat funkci soudce prvního stupně (od 1. 1. 2022), budu všemi dostupnými legálními prostředky a v souladu se zákonem o soudech a soudcích, usilovat o to, aby v záležitosti Metodiky konečně došlo ke zjednání nápravy. Tak, aby právní praxe věděla, že Metodika je výhradně soukromoprávní materiál, který v žádném případě nedával na straně jedné ani některých soudcům Nejvyššího soudu jakékoli oprávnění tvrdit a vahou jejich profesního postavení prosazovat, že jde o dokument Nejvyššího soudu, a na straně druhé odpovědným státním úředníkům oprávnění zase nečinně přihlížet k tomu, že nebyla respektována smlouva o koordinaci, na základě které Společnost medicínského práva (zhotovitel) dne 31. 3. 2014 předala objednateli – České republice – Ministerstvu spravedlnosti k užití práv duševního vlastnictví (na základě neomezené a bezplatné nevýhradní licence) dílo nazvané „Metodická pomůcka výpočtu peněžité náhrady za újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to co do nároků vyvažující vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění.“ A to vše v situaci, kdy odpovědní státní úředníci věděli, že je po několik let ve veřejném prostoru, a to i některými soudci Nejvyššího soudu, šířena nepravdivá informace o tom, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu, kterou ovšem nezpracovalo ani vedení Nejvyššího soudu, ale ani - na základě zákona o soudech a soudcích či jiného právního předpisu - občanskoprávní a obchodní kolegium či trestní kolegium Nejvyššího soudu.  

     Otázka komerčního propojení a chování některých osob v dané záležitosti je věcí druhořadou, byť vnáší neskutečně špatný stín na celou záležitost a pochopitelně v demokratickém právním státě musí být rovněž důsledně řešena.