Projednávaná novela zákona o soudech a soudcích

Návrh novely ZOS: www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=630&CT1=0

Prevence korupce ve vztahu k soudůcm (GRECO): rm.coe.int/16806c319a

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 630/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede opět paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou tímto prosím o slovo.

Další vládní návrh je zákon o soudech a soudcích, který je ve druhém čtení. A tento vládní návrh, připomínám jenom, byl rovněž předložen v rámci plánu legislativních prací vlády na rok 2019 v návaznosti na programové prohlášení vlády, v němž se vláda zavázala prosadit zákonem stanovené podmínky výběru soudců, a reaguje na doporučení skupiny států GRECO. Jeho hlavním cílem je zavedení jednotného transparentního systému výběru soudců, soudních funkcionářů, stejně jako podrobnější úprava vedlejší činnosti soudců a revize institutu přísedících v trestním řízení.

V rámci sjednocení přípravy budoucích soudců se zavádí institut justičního kandidátství, které přichází po odborné justiční zkoušce a představuje přípravu na výkon funkce soudce. Odbornou přípravu justičního kandidáta mohou absolvovat také osoby z jiné právní praxe s profesní zkouškou. Obsazování soudcovských míst bude probíhat ve výběrovém řízení na konkrétní uvolněná místa v rámci obvodu krajského soudu a do výběrového řízení se vedle justičních kandidátů mohou přihlásit také odborníci mimo justici. Výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů bude probíhat prostřednictvím výběrových řízení, kdy parametry výběrových řízení budou nově stanoveny zákonem oproti dnešnímu stavu, kdy výběrová řízení probíhají, ale pravidla jsou upravena instrukcí ministra.

Novela dále zakotvuje zákaz opakovaného jmenování předsedů u téhož soudu, již dnes to vyplývá z judikatury Ústavního soudu, a povinné manažerské vzdělávání pro justiční funkcionáře. Novela v rámci úpravy zavádí oznamovací režim vedlejší činnosti soudců a upravuje výslovný zákaz členství soudců v politických stranách a politických hnutích, rovněž po vzoru soudců Ústavního soudu. Nad rámec doporučení GRECO se navrhuje omezení přísedících v trestních řízeních. Rozhodování v senátu s přísedícími by mělo být omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž samozřejmě zůstávají násilné trestné činy.

Novela byla rovněž široce diskutována se zástupci justice na sérii kulatých stolů již na podzim roku 2018, začátkem roku 2019, dále se Soudcovskou unií a s dalšími odborníky.

Návrh byl projednán v prvním čtení 11. března, následně nato ústavně-právním výborem, který svým usnesením doporučil tento návrh schválit. Samozřejmě je tam celá řada pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom podrobně vyjádřím. S některými vyslovujeme souhlas, s některými vyslovujeme nesouhlas.

Takže to je pro úvod asi z mé strany všechno a těším se na další diskusi.

Děkuji. Poprosím, aby se... Návrh jsme v prvém čtení přikázali ústavně-právnímu výboru jako garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 630/1 a 630/2. Poprosím pana poslance Farského, který je zpravodajem tohoto tisku, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor se sněmovním tiskem zabýval dvakrát na svém jednání: 14. září, kdy přerušil projednávání, následně po jedenácti dnech 25. září svoje jednání ukončil přijetím pozměňovacích návrhů a s nimi spojeného usnesení, se kterým vás seznámím.

Předně ústavně-právní výbor doporučil po rozpravě Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila, a v rámci svého jednání přijal řadu pozměňovacích návrhů, které už jsou přílohou vypsány v usnesení nebo ve sněmovním tisku číslo 630/2. Kdybych je jenom ve zkratce představil, tak dohoda z ústavně-právního výboru je na tom, že advokáti budou mít zjednodušený vstup k soudům, že nebudou muset, když nerozhodne jinak soudce, nebudou muset procházet rámy a bude jim stačit průkaz České advokátní komory.

Upravuje se definice povinného oboru právo a právní věda pouze na obor právo, když zde panovala nejistota ve výkladu, které z oborů vysokých škol by potom byly ty přijatelné.

Velká debata se vedla o tom, jak bude přesahovat v případě konce mandátu soudních funkcionářů, jak se budou překrývat jejich funkce, jejich mandáty. Závěr, na kterém se shodl ústavně-právní výbor, byl, že místopředseda bude "přesluhovat" svého předsedu o tři měsíce, aby byla zachována kontinuita, aby bylo možné nějakým způsobem dojít k předání a nezpomalilo nebo nějak nekomplikovalo fungování soudů.

Sáhli jsme do toho, že soudci můžou být už součástí orgánů komor parlamentu, a to nejen poradních, protože některé jsou čistě poradní a to omezení na čistě poradní bylo z našeho pohledu příliš striktní.

Debata se vedla také o výběrové komisi a složení výběrové komise na soudce. Po širších úvahách jsme zůstali s tím, že zůstane převaha soudců nad ministerstvem, že samospráva je zde udržena.

Z praxe vyšlo to, že se rozšiřuje zákonný výčet registrů, ze kterých soud může využívat údaje. Vyhledává si některá data sám, aby nemuseli účastníci některé veřejně dostupné informace dokládat, když je už má stát k dispozici.

A u justičních čekatelů se upravovala pro zamezení retroaktivity jejich činnost. Dále je tam vloženo zrušení přísedících v občanském soudním řízení, které po debatě také prošlo.

Jednu věc jsme neprojednali z mého pohledu a potřebnou i z pohledu legislativy na ústavně-právním výboru, a to posunutí účinnosti. Tady se překlopím do obecné rozpravy za sebe, a to že účinnost budu navrhovat posunout z 1. ledna 2021 na 1. červenec 2021. K pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.***

  Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je první přihlášen pan poslanec Veselý, připraví se paní poslankyně Valachová.

 Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se pokusím na paní ministryni, byť vím, že v tomto směru to má velmi složité, vaším prostřednictvím obrátit s apelem, který se sice přímo tohoto zákona netýká, nicméně z něj vychází, a to je otázka odměňování přísedících.

Paní ministryně, řekněme, zachránila nebo zachraňuje přísedící jako prvek našeho právního systému, což považuji za v pořádku, nicméně příslušná vyhláška o jejich odměňování již nebyla novelizovaná od roku 1996 a zejména paušální částka za jeden den sezení u soudu, která v § 5 činí částku 150 korun, už opravdu není důstojná této pozice. Takže bez ohledu na to, že bychom v současné době asi neměli vydávat další prostředky ze státního rozpočtu, tak samozřejmě odměňování je jedna z věcí, která se v průběhu času vždycky mění. Chápu, že asi není možné očekávat to, že s ohledem na dobu by ta částka měla být zhruba dvojnásobná, nicméně si dovolím požádat, zda by ministerstvo nezvážilo zvýšení alespoň o třetinu, tedy o 50 korun. Podle toho, jak komunikuji s jednotlivými přísedícími, tak aspoň toto by ocenili, a myslím, že by se nám snad mohlo dařit trochu nalákat větší počet přísedících třeba s vyšším vzděláním, se vzděláním, které se více blíží této pozici. Takže byť mě paní ministryně tady neposlouchá (ministryně hovoří se zpravodajem ve zpravodajské lavici), tak doufám, že to bude zaznamenáno a že se tím budou na Ministerstvu spravedlnosti zabývat. Děkuji.

Já vám děkuji. Paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Michálek.

Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, paní ministryně, já budu navrhovat úpravu místní příslušnosti, kterou by mělo dojít ke specializaci Obvodního soudu pro Prahu 1 na věci týkající evropského příkazu k obstavení účtů. Důvodem pro zavedení specializace je složitost právní úpravy o evropském příkazu k obstavení účtů a dále též krátké lhůty, které unijní nařízení o evropském příkazu k obstavení účtů stanoví pro jednotlivé úkony. Budu vás tedy prosit, vážené kolegyně a kolegové, v těch následujících krocích a čteních zákona o soudech a soudcích o podporu a věřím, že ji získám. Děkuji.

Já vám děkuji. Pan poslanec Michálek. Momentálně není přítomen, nic se neděje, zatím pustíme pana poslance Bendu. Tak pan Benda tu také není, ale pan Michálek už tu je. Takže pane poslanče, máte slovo.

 Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl krátce uvést svůj pozměňovací návrh, který se týká doplnění nové povinnosti soudů a soudců zveřejňovat svoje rozhodnutí. Je to součást závazku, ke kterému se Česká republika přihlásila v rámci Open Government Partnership.

Naše úprava je podrobnější než to, co navrhuje paní kolegyně Taťána Malá. Je tam přesně uvedeno, v jakých případech se rozhodnutí zveřejňují, v jakých případech se nezveřejňují, že se nezveřejňují např. u platebních rozkazů a u dalších záležitostí, které jsou, řekněme, rutinního charakteru, kde přínos toho zveřejňování by nebyl tak velký. Samozřejmě je tam odkaz na vyloučení údajů, které se nezveřejňují. Navazuje se tak na projekt, který byl nedávno spuštěn v rámci Ministerstva spravedlnosti, kde už teď je možné se seznámit se sbírkou rozhodnutí vydávaných soudy. Je tam zatím pouze několik soudů, ale myslím si, že je to úspěšný start. Ten projekt já velmi podporuji a děkuji za něj ministerstvu. A aby byla jasná zákonná opora toho zveřejňování, tak si myslím, že by bylo vhodné, abychom to doplnili do zákona o soudech a soudcích tak, aby se nikdo nemohl vymlouvat na to, že je mu to uloženo pouhou instrukcí ministra spravedlnosti. Přijde mi, že ukládání povinností tohoto typu je natolik závažné, že by to mělo být aspoň v základních rysech upraveno na úrovni zákona a že by bylo nevhodné to nechat až na delegaci do vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.

Také jsem vyšel vstříc požadavkům, které zástupci Ministerstva spravedlnosti vyjádřili k tomu našemu pozměňovacímu návrhu, a prodloužil jsem dobu, po které mají být - původně se tam navrhovalo, aby se zveřejňovala rozhodnutí soudu do patnácti dnů, to jsem prodloužil do třiceti dnů, aby to bylo přijatelnější, a ten ostrý náběh jsem navrhl 2023. To znamená, bude dostatečná doba na to, aby se ten spuštěný systém otestoval, a v případě, že to testování bude úspěšné, tak aby přešel do ostrého provozu, kdy bude zveřejňování velké části soudních rozhodnutí povinné, tak jak to doporučují různé protikorupční organizace včetně GRECO a tak jak se k tomu Česká republika zavázala v rámci Open Government Partnership.

K pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.

Já vám děkuji. Pan poslanec Benda do rozpravy.

Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, zase to tak vypadá poměrně poklidně, nic moc se neděje, přijmeme tady nějakou novou změnu a pravidla pro jmenování soudců a soudních funkcionářů, která v některé části již fungují. Ale k tomu budu mít dvě poznámky obecnějšího charakteru, pro které řeknu, že na závěr nebudeme hlasovat pro tento návrh zákona.

První jsou ony slavné výběrové komise a výběrová řízení, které jsou do zákona včleněny. Já jsem rád, že se podařilo na půdě ústavně-právního výboru alespoň udělat onu rovnováhu mezi jednotlivými právnickými profesemi a že nejsou nadále zvýhodňováni státní zástupci jako státní zaměstnanci proti všem ostatním právnickým profesím. To pokládám za správné a užitečné.

Současně celá diskuse o výběrových komisích mně připadá úplně absurdní. Soustředila se na ni veškerá pozornost kolem tohoto zákona a malinko se zapomíná, že jsou dvě osoby, které jsou ve skutečnosti odpovědné za jmenování soudců, a to je ministr spravedlnosti, který to nese na vládu, a prezident republiky, který toto jmenování provede. Tak je to řečeno v Ústavě a tak je to správně. To, že si jako někteří tady v posledních letech začali vymýšlet, že vlastně ten prezident republiky je jenom jmenovací automat, že ministr spravedlnosti mu má něco přinášet, co se někde zjevuje v éteru, to je prostě omyl. Ústava říká věci poměrně jednoznačně - jmenuje prezident republiky na základě návrhu vlády. To jsou ty dvě osoby, které jsou zodpovědné za jmenování každého soudce. Jakým způsobem tuto svoji ústavní odpovědnost naplňují, je do značné míry na nich. My na jejich návrh se jim to tady snažíme nějakým způsobem spoutat v zákonech.

Já jsem velký nepřítel výběrových komisí ve všech levelech, kde jsou používány. Je to jenom čistý alibismus, kde neexistuje nikdo, kdo pak nese odpovědnost. Je to takové to líbivé, víc hlasů rozhoduje, stanoví se objektivní kritéria. Ale co jsme zažili za poslední rok jmenování? Slavné výběrové řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - a to já si myslím, že vybrali dobře, já proti Petru Mlsnovi vůbec nic nemám a myslím, že bude dobrý ředitel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ale to jméno zaznělo tři měsíce předtím, než bylo vypsáno výběrové řízení. A k překvapení všech to výběrové řízení vyhrál. Pak mi řekněte, proč se taková výběrová řízení konají a k čemu jsou ve skutečnosti dobrá. ***

(10.00 hodin)
(pokračuje Benda)

 

A to je podle mě problém tohoto zákona, který se rozehnal do neskutečné hádky o to, jak bude výběrová komise vypadat a kde bude pátý člen. Nakonec ten přijatý kompromis je tak prapodivný, že se může stát, že v případě, řekněme, ne přátelského vztahu mezi předsedou Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nám veškeré jmenování soudců zanikne, protože nebudeme mít žádné výběrové komise. Ale pokládám výběrové komise samy o sobě za umělý problém, který jenom vlastně odjímá skutečnou ústavní odpovědnost, která existuje a která je položena na ministru spravedlnosti a na prezidentu republiky.

Druhý problém, který v zákonu vidím, je ono spojení funkce předsedy a místopředsedů. Jsou vlastně možné dva modely. Buď jsou to funkcionáři na sobě nezávislí, anebo je to něco, čemu jsme se na ústavně-právním výboru naučili říkat manažerské řízení. Přichází předseda a obměňuje si všechny místopředsedy. Já si úplně nemyslím, že do soudní soustavy patří manažerské řízení, a to ani na úrovni právě jenom správy soudců. Já si myslím, že funkcionáři nižší, a Ústava s tím do značné míry zatím také počítá, protože například u těch nejvyšších soudů, kde ta jmenování probíhají prostřednictvím prezidenta republiky, není žádné manažerské řízení, není to na návrh předsedy daného soudu, ale Ústava říká, prezident republiky jmenuje předsedu a místopředsedy Ústavního soudu, jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu. Najednou jsme se posunuli v soustavě níže, kde to již Ústavou upraveno není, a není to upraveno tak, jak si ústavodárce přál, a tady se začínáme tvářit, že to nebudou na sobě osoby nezávislé, kde ten, kdo je jmenuje, nějakým způsobem může případně i vyvažovat a hledat nějaké nejlepší řešení pro soud, ale že to bude manažerské řízení, a dovádíme to k dokonalosti.

Ano, pravda, zrušili jsme indické pohřby, to znamená, že v okamžiku úmrtí předsedy odpadají všichni místopředsedové, nebo jeho odchodu kamkoliv odpadají všichni místopředsedové a soud je zcela neřízen, které bylo v původním vládním návrhu a které jsem pokládal opravdu i za věcný a strukturální omyl, ale přiklonili jsme se na ústavně-právním výboru, a já to nepokládám za správné, s paní kolegyní Válkovou jsme předkládali nějaký kompromisní návrh, který nebyl přijat, přiklonili jsme se k řešení manažerskému. Přichází nový předseda soudu, vyměňuje si všechny místopředsedy. Já se domnívám, že toto řešení není zcela v souladu s tím, jak je koncipována česká Ústava a jak byly koncipovány úvahy o soudní soustavě v době, kdy se připravovala a schvalovala česká Ústava, a je to jeden z důvodů, pro který já nebudu hlasovat v závěrečném čtení pro podporu tohoto návrhu, protože si myslím, že představa, že vyberu předsedu, všechno už je na něm, není pro soudní soustavu to pravé a správné.

Děkuji za pozornost.

Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. To byl poslední vystupující v obecné rozpravě. Ptám se, jestli se někdo ještě do obecné rozpravy hlásí. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě - paní ministryně? Pan zpravodaj? Nemají zájem. Žádný návrh nepadl, který bychom měli hlasovat po obecné rozpravě, zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. A máme prvního přihlášeného a to je paní poslankyně Taťána Malá v podrobné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 7065 a týká se zakotvení zveřejňování pravomocných rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů do databáze, kterou bude spravovat a provozovat Ministerstvo spravedlnosti a která bude veřejně dostupná způsobem zajišťujícím dálkový přístup. Konkrétní kategorie těchto rozhodnutí stanoví ministerstvo a budou upraveny prováděcím předpisem.

Co se týká ještě tohoto zveřejňování soudních rozhodnutí, nebude současně dotčeno poskytování informací podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Co se týká účinnosti, s ohledem na aktuálně probíhající projekt Ministerstva spravedlnosti v souvislosti právě se zveřejňováním soudních rozhodnutí bude odlišná účinnost proti zbylé části tohoto sněmovního tisku, a to k 1. 7. 2022. Děkuji.

Děkuji paní poslankyni Taťáně Malé. Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová v podrobné rozpravě, připraví se Jakub Michálek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 6654. Jak už jsem uvedla v obecné rozpravě, jedná se o změnu příslušnosti, to znamená, že napříště ve věcech evropského příkazu k obstavení účtu je místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.

Děkuji. A nyní pan poslanec Jakub Michálek, zatím poslední přihlášený. A vidím pana zpravodaje. Prosím.

 Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 7082.

Děkuji. Nyní v podrobné rozpravě zpravodaj. Prosím, pane poslanče.

Dovolte mi zde načíst pozměňovací návrh, tak jak jsem ho avizoval v obecné rozpravě, ve znění: V části 11 čl. 13 účinnost se slova "1. ledna" nahrazují slovy "1. července". Děkuji.

Děkuji. Nyní pan poslanec Dominik Feri v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny jako sněmovní dokumenty číslo 6710, 6711 a 4056. Děkuji.

 Děkuji. Ještě někdo do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně? Nemá zájem. Pan zpravodaj? Nemá zájem. Žádný návrh, který bychom hlasovali ve druhém čtení po podrobné rozpravě, nemáme a končím druhé čtení tohoto návrhu. Končím bod číslo 2 této schůze. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji.